katastr

Židenice

místo

za vstupní branou vpravo ve skupině 12

mapa

zobrazit na mapě

umístění

23. 4. 1950

autor

Ing. arch. Otto Eisler, Ing. Ladislav Szántó (návrh pomníku)

prováděcí firma

Emerich Spitz (kamenik)

popis

Na nízký kamenný podstavec architekti umístili na výšku již vyleštěné černé desky bez patky spojené nahoře římsou a doprostřed usadili Davidovu hvězdu. Efektní leštěná hlavní stéla nesla pamětní nápisy v češtině a hebrejštině.

památková ochrana

pomník, stejně jako celý hřbitov, je od roku 1958 památkově chráněný

poznámka

Hned po válce byly po celé zemi pořizovány pamětní desky, památníky a pomníky připomínající jmenovitě oběti 2. světové války. Jména Židů na nich byla uváděna málokdy, většinou jen v podobě čísla zavražděných. K budování těchto kolektivních míst paměti přistoupily i válkou zdecimované židovské náboženské obce. V průběhu 5. výročí osvobození bylo v českých krajích odhaleno na deset památníků, včetně Brna.
K vyjádření piety svým padlým a zavražděným přistoupilo vedení brněnské ŽNO k netradičnímu pojetí. Protože všechna jména obětí nemohla být vryta do kamene, jako náhrada byl speciálně zhotoven památník/memorbuch. Pomník na počest obětí měl být na hřbitově vybudován samostatně. Do Brna se vrátilo méně než 10% předválečného členstva ŽNO. Přicházeli sice noví členové, ale poválečné poměry a dvě vlny znárodnění znemožnily obnovit nebo vytvořit movitou společenskou vrstvu. Výdělečně činná mladá a střední generace navíc průběžně odcházela do zahraničí. ŽNO se proto nedařilo zvýšit příjmy z plateb náboženské daně, která se odvíjela od výdělku a majetku členů. Nový církevní zákon z roku 1949 církvím hradil pouze platy duchovních a náklady na náboženskou činnost. Limitujícím faktorem bylo centrálně plánované hospodářství s nedostatky všeho druhu a přídělový systém nejen na výrobky, ale také na suroviny. Když bylo zřejmé, že není naděje navýšit vlastní zdroje, ani získat mimořádné dotace ze státního rozpočtu, vedení obce vypsalo na pomník sbírku.
Návrh pomníku vypracovali ing. arch. Otto Eisler a ing. arch. Ladislav Szántó. O jeho realizaci se zasloužil kamenický mistr Emerich Spitz. Poté, co architekti zhodnotili dané možnosti, přistoupili k nouzovému, avšak originálnímu a elegantnímu řešení. Navrhli přiložit k sobě dvě otočené masivní obdélné žulové desky stolů používaných při tahaře (rituálním omývání zemřelých). Na nízký kamenný podstavec umístili na výšku již vyleštěné černé desky bez patky spojené nahoře římsou a doprostřed usadili Davidovu hvězdu.
V prostoru kolem pomníku bylo rozestavěno devatenáct pozdně barokních náhrobních kamenů ze zničených a zaniklých židovských hřbitovů v okolí.
Tehdejší místopředseda ŽNO JUDr. Richard Spitz organizoval a koordinoval všechny související činnosti včetně brigád z řad souvěrců k úpravě prostranství kolem pomníku.

text

ulice

Nezamyslova

městská část

Brno-Židenice

významné osoby

Otto Eisler
návrh pomníku Emerich Spitz
realizace pomníku Richard Spitz
organizoval práce při úpravě okolí pomníku Ladislav Szántó
návrh pomníku

události

15. 11. 2011
Pietní shromáždění
u pomníku zahájeno pietní shromáždění 23. 4. 1950
Slavnost odhalení pomníku na ŽH v Brně 19. 7. 1852
Vydán souhlas k založení Židovského hřbitova v Židenicích

stavby

Židovský hřbitov
Nezamyslova 27/395

prameny, literatura

autor

Menš, Mika