česká

Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko, ČSR

Brno-Líšeň, náměstí Karla IV. 4

Líšně (1932)

první české gymnázium v Brně,
lékařská fakulta vídeňské univerzity - obor všeobecné lékařství

lékař ve Vídni,
od roku 1888 praktický lékař v Líšni u Brna

Strana realistická,
Národní demokracie

Sokol Líšeň (jeden ze zakladatelů),
Místní školní rada v Líšni

Líšeňský hřbitov, Šimáčkova, urnový háj, hrob č. 5

Jeho otec si přál, aby se syn stal knězem. Mladý Josef Holz se proti jeho vůli zapsal po maturitě na lékařskou fakultu univerzity ve Vídni. Neoblomný otec jej odmítl na studiích podporovat, mladík si přivydělával kondicemi, pomocnými pracemi v nemocnici, jen milující maminka mu tajně poslala občas ušetřenou zlatku či balíček potravin. Otec se usmířil se synem až při slavnostní promoci.
Vynikající diagnostické schopnosti líšeňského lékaře se šířily ústním podáním vyléčených pacientů na Brněnsku i po celé Moravě. „Zázraky“ lékaře Holze byly přitom „jednoduché“: racionální a bystrý úsudek, rychlé rozhodování, hluboké znalosti medicíny a psychologie, přísné dodržování hygienických pravidel, úzkostlivá péče o sterilizaci lékařských nástrojů. Přidáme-li výrazné sociální cítění, obětavost v péči o pacienty, nelze se divit, že nemocní svého pana doktora považovali za zázračného. Řídící učitel Eduard Elpl jej charakterizoval takto: „Pod zamračeným čelem, pod zdánlivě tvrdou slupkou, skrývalo se zlaté srdce. Nikomu neodmítl pomoci. Často i po únavě, několikrát za noc, opustil lůžko a znovu a znovu se vydával ke svým pacientům.“
Doktor Holz si také vážil práce svých kolegů: když sám onemocněl, říkával o svém ošetřujícím lékaři MUDr. Poláčkovi: „Chápu, že jej lidé mají rádi, když on vejde, hned se člověku uleví...“
MUDr. Josef Holz, přes své náročné povolání, se účastnil veřejného života obce, zasloužil se o vybudování místní dráhy Brno–Líšeň, přispěl k výstavbě Masarykových měšťanských škol (dnes ZŠ Holzova).
Byl zastáncem pohřbů žehem, říkával: „Pohřeb žehem bude jednou státem nařízená povinnost.“ Smuteční rozloučení se zemřelým lékařem se konalo dne 4. října 1937 v Krematoriu města Brna a stalo se „manifestací vděčnosti líšeňských občanů“.

Holzova (Líšeň)

zobrazit

Eduard Elpl
přítel František Poláček
kolegové (MUDr. Poláček ošetřoval doktora Holze)

Marie Holzová (Štěpánková)

Marie Válková (Holzová)
Josef Holz
Helena Stivarová (Holzová, provdaná poprvé Drlíková)

náměstí Karla IV.
bydliště

100. výročí založení Sokola
pamětní deska: Belcrediho 27/01

Líšeňský hřbitov
Šimáčkova
lékař; osobnost veřejného života v Líšni; místo posledního odpočinku

14. 8. 1927
Slavnostní odhalení pamětní desky JUDr. Martinu Křížovi
účastník slavnosti 30. 3. 1898
Otevření poradny pro matky a kojence v Líšni
lékař 9. 10. 1892
Založení Sokola v Líšni
člen zvoleného výboru

Do, MŠ, Menš