Brno, Cejl 44a,
Moravská Nová Ves (od roku 1940)

gymnázium v Zábřehu,
tříletá lékárnická praxe v Lošticích,
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze - farmaceutické studium (1907–1909 s výtečným prospěchem, slib vykonal 18. 7. 1909)

asistent lékárny PhMr. Trnky v Praze na Smíchově (doloženo k 16. 7. 1914),
čs. posádková nemocnice v Brně (asistent lékárny ve vojenské aktivní službě v hodnosti nadporučíka lékárnictví, doloženo k 16. 2. 1921, správcem v letech 1934–1939),
lékárník v Moravské Nové Vsi (1941–1954)

Dne 1. 10. 1909 nastoupil vojenskou službu jako jednoroční dobrovolník do lékárny posádkové nemocnice č. 25 v Sarajevu, ukončil 30. 9. 1910, poté jmenován vojenským medikamentním akcessistou v záloze. Po vypuknutí první světové války byl povolán 1. 8. 1914 k vojenské službě do Sarajeva, následně převelen do lékárny mobilní vojenské záložní nemocnice číslo 4/16 kde byl ustanoven správcem lékárny. Místem působení nemocnice bylo městečko Šid v Slovinsku a později Gajarina v Itálii.
Po ukončení války se přihlásil do československé armády a byl přidělen do lékárny posádkové nemocnice č. 6 v Brně. V roce 1924 byl PhMr. Karel Kolčava na několik měsíců dočasně odvelen na Zdravotnické oddělení ZVV v Brně. Postupně byl povýšen do hodností kapitána (1. 11. 1920), štábního kapitána (24. 9. 1927).
Z Brna byl převelen do lékárny divizní nemocnice č. 10 v Komárně a následně do Zdravotnického skladu č. 2 v Hodoníně. V roce 1934 se opět vrátil do lékárny divizní nemocnice č. 6 v Brně jako její správce. Dne 1. 7. 1935 byl povýšen na majora. Správcem lékárny byl do roku 1939, kdy v důsledku demobilizace byl dán do výslužby.
V té době měl 43 let, dosavadní bohaté zkušenosti z lékárnické práce jej vedly k rozhodnutí provozovat vlastní lékárnu. Původně zvažoval zřízení lékárny v Brně-Tuřanech. Souhlas obecního zastupitelstva Moravské Nové Vsi získal již 14. 9. 1939. Podal si žádost k zemskému úřadu v Brně o povolení ke zřízení lékárny v Moravské Nové Vsi a dne 24. 6. 1940 byla PhMr. Kolčavovi udělena koncese. Dne 1. 1. 1941 otevřel lékárnu s názvem „U svatého Jakuba“ v Moravské Nové Vsi. Název zvolil podle patrona tamního kostela, lékárna byla umístěna v nově postaveném domě Josefa Šedivého v čísle popisném 790. Jisté časové zdržení mezi udělením povolení a otevřením lékárny bylo zřejmě způsobeno dokončovacími stavebními pracemi domu, kde byla lékárna umístěna. (Informace o zřízení lékárny byly získány z textu „Kronika MNV 1936–1945“, s. 50, která je v kopii umístěna na webových stránkách Moravské Nové Vsi. -Menš.)
Za druhé světové války se podílel na zásobování léky a zdravotnickým materiálem odbojových skupin na Hodonínsku. Největší dodávky léků putovaly z lékárny v Moravské Nové Vsi do internačního tábora ve Svatobořicících, kde byli internováni rodinní příslušníci účastníků našeho zahraničního vojska. Po skončení druhé světové války vedl lékárnu až do 25. 5. 1950, kdy se stala součástí n. p. Medika. V lékárně byl ustanoven správcem a pracoval zde až do svého odchodu do důchodu v roce 1954. V roce 1955 se odstěhoval s manželkou do svého rodiště.
Archivní materiály k jeho činnosti lékárnické po odchodu z armády jsou uloženy ve fondu F 86, Hlavní lékárnické gremium v Brně, v Archivu města Brna.
Původní zařízení lékárny v Moravské Nové Vsi daroval jeho syn do skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm.

Františka Kolčavová (Novotná)
sňatek: 13. 7. 1919

Miroslav Kolčava
Jiří Kolčava

Cejl
bydliště doložené v roce 1921

Menš