Erich Stern

Erich Stern

* 10.10.1901 Brno – † 13.10.1967 San Francisco (USA)

obchodník, podnikatel, prokurista firmy Albert Stern
dítě osobnosti: Emil Stern

zajímavé okolnosti

vedle zaměstnání se věnoval také kresbě, malbě, fotografování a psaní satirických veršů

příčina úmrtí

následky srdečního onemocnění

bydliště

Brno:
- Minoritengasse (Minoritská) 10
- Hroznová10

poznámky

Erich Stern se stejně jako jeho otec Emil zapojil do rodinného podniku. V lednu 1928 se stal prokuristou firmy Albert Stern a představoval tak již třetí generaci rodiny podílející se na jejím vedení. S manželkou Hedou žili společně s Erichovými rodiči v nově dokončené rodinné vile na Hroznové ulici č. 10. Narodily se jim dvě děti, Edith Ruth a Johann, později užívající jméno John.
Erich získával podíly na rodinném nemovitém majetku. Po smrti matky Idy na něj přešla část domu na Minoritské 10. Roku 1932 se společně s otcem a sestrou Marianne stal spoluvlastníkem skladového areálu firmy na Komárovské ulici a roku 1935 získal podíl také na novém nájemním domě na Drobného 28a.

Zásadní zlom v životě rodiny přinesla německá okupace. Již 16. března 1939, den po obsazení Brna německou armádou, byl Erich s rodinou nucen opustit vilu na Hroznové a přestěhoval se do domu na Pařížské ulici spojeného s rodinou své manželky. Následujícího dne německé orgány zabavily část jeho cenností. V červnu 1939 byl předvolán na gestapo, kde musel předložit úplný soupis svého majetku. V té době stále působil jako prokurista firmy svého otce, která však již procházela arizací.
V listopadu 1939 se Erich s Hedou a dětmi přestěhoval do Prahy. Jejich opakované pokusy opustit nacisty ovládanou Evropu komplikovalo mimo jiné Erichovo vážné srdeční onemocnění. Nakonec se rodina rozhodla využít možnosti odchodu do Šanghaje, která patřila k posledním místům přijímajícím židovské uprchlíky bez vstupního víza. V zimě 1940–1941 odcestovali transsibiřskou magistrálou přes Sovětský svaz do Japonska. Po přibližně dvouměsíčním pobytu v Kóbe pokračovali na počátku roku 1941 lodí do Šanghaje. Po příchodu tam žila rodina nejprve v mezinárodní části města. Od roku 1943 musela pobývat ve Vymezené oblasti pro uprchlíky bez státní příslušnosti v Hongkew. V obtížných existenčních podmínkách se Sternovým podařilo vybudovat malou výrobnu oplatek nazvanou Superb Wafer Factory, která se stala hlavním zdrojem jejich obživy. Heda připravovala těsto a podílela se na samotné výrobě, zatímco Erich navrhoval obaly výrobků a staral se o obchodní stránku podniku. Malá rodinná výroba jim umožnila přežít válečná léta v Šanghaji. Po skončení války se Erich pokoušel prostřednictvím právních zástupců získat zpět rodinný majetek v Československu. Jako správce pozůstalosti po svém otci se účastnil mimo jiné řízení o vilu na Hroznové a další brněnské nemovitosti. Československé velvyslanectví v Číně mu roku 1946 vydalo osvědčení potvrzující zachování československého státního občanství a jeho vynětí z poválečných opatření namířených proti osobám německé a maďarské národnosti. Restituční úsilí rodiny však nakonec úspěšné nebylo.
Po válce požádali Sternovi o možnost vystěhovat se do Spojených států amerických. V květnu 1947 získali imigrační víza a přesídlili do San Franciska. Erich zde musel začínat profesně znovu. Nejprve pracoval v obchodním domě City of Paris a později jako účetní společnosti Pacific Gas and Electric.

(Informace k doplnění hesla poskytla rodina, děkujeme.)