příčina úmrtí

sebevražda oběšením

bydliště

Brno:
- Minoritengasse (Minoritská) 10
- Adlergasse 13
- Hroznová10
- Jesuitengasse 6

zaměstnání

obchodník (vlastnil firmu „Glas und Porcellanhandlung Albert Stern“, Brünn, Minoritengasse 10 - název obchodu za Rakouska-Uherska; za první republiky je uváděn jako „Porcelán Stern Brno“ na Minoritské ul. 10)

hrob

Židovský hřbitov, Nezamyslova 27, hrob 8, řada 9, sekce 3B (dvojhrob)

poznámky

Vyrůstal v prostředí rodinného podniku, který jeho založil jeho otec roku 1867 a postupně vybudoval v prosperující obchod se sklem a porcelánem na Minoritské ulici. Do firmy Albert Stern vstoupil Emil 1. února 1892 a postupně přebíral stále významnější část jejího řízení. Od 1. října 1900 již stál v čele podniku. Pod Emilovým vedením prošla firma Albert Stern výrazným rozvojem. Vedle tradičního obchodu s porcelánem a sklem rozšířila sortiment o osvětlovací tělesa a další vybavení domácností, provozovala také vlastní brusírnu skla. Hlavní obchod se nadále nacházel na Minoritské 10, další provozy byly spojeny s domem na Orlí 13 a později se skladem v Komárově. Firma měla rovněž pobočku v Moravské Ostravě a ve druhé polovině 30. let zaměstnávala přibližně devadesát lidí. Na jejím vedení se postupně podílel také Emilův syn Erich.
V letech 1925–1927 nechal Emil pro svou rodinu vybudovat moderní vilu na Hroznové ulici č. 10. Dne 15. července 1927 zde přihlásil nové bydliště a společně s manželkou Idou, synem Erichem a dcerou Marianne se do domu přestěhoval. Vila se následně stala domovem dvou generací rodiny Sternových. Krátce po jejím dokončení zasáhly rodinu dvě ztráty, roku 1928 zemřel Emilův otec Albert a v dubnu 1929 ve věku pouhých 46 let také jeho manželka Ida.
Po německé okupaci českých zemí v březnu 1939 se Emil Stern stal obětí nacistické perzekuce. Rodinná firma, vila i další nemovitosti a majetek Sternových byly postupně zabaveny a arizovány. Zatímco syn Erich s rodinou hledal cestu k odchodu z okupované Evropy a nakonec uprchl přes Sovětský svaz a Japonsko do Šanghaje, Emil v Brně zůstal. Po ztrátě rodinné vily vystřídal několik bydlišť. Na konci října 1939 se přestěhoval do domu na Jezuitské ulici, kde již žila také jeho sestra Gisele. Zde prožil poslední období svého života. Dne 30. října 1941 spáchal sebevraždu oběšením. Podle poválečného vyjádření rodiny tak učinil v bezprostřední souvislosti s hrozící deportací.

Ohledání zemřelého provedl dr. Berka 1. 11. 1941, pohřeb se konal 2. 11. 1941. Pohřben byl na židovském hřbitově v Brně do společného hrobu se svou manželkou Idou.

(Informace k doplnění hesla poskytla rodina, děkujeme.)

prameny, literatura

partneři

Ida Stern (Rosenberg)
sňatek: 6. 1. 1901, Brno (israel. matrika)

děti

Erich Stern
Irene Spitzer (Stern)
Marianne Schlesinger (Stern)

rodiče

Albert Stern
Rosa Stern (Reis)

sourozenci

Pauline Fisher (Stern)
Gisela Feitler (Stern)

ulice

Minoritengasse (Minoritská)
bydliště doložené mezi lety 1890–1900 a v roce 1921 (dnes Minoritská) Adlergasse
bydliště doložené v roce 1909 (dnes Orlí) Hroznová
bydliště doložené v letech 1927–1939 (dnes Hroznová) Jesuitengasse
místo úmrtí (dnes Jezuitská)

osoba na objektech

uctění památky oběti holocaustu - E. Stern
Kámen zmizelého: Hroznová 10/05

stavby

Vila Stern
Hroznová 10/79
rodinná vila Židovský hřbitov
Nezamyslova 27/395
místo posledního odpočinku

události

23. 10. 2026
Položení Kamenů zmizelých rodinám Stern, Wittal a Stiassni
jemu Kámen zmizelého věnován 2. 2. 1935
Požár ve firmě Stern v Brně
v sídle jeho firmy vypukl požár

autor

Menš, PeDro