30. 10. 1936 Návrh na pojmenování ulice v Brně jménem Gustava Lindenthala

Návrh na pojmenování ulice v Brně jménem Gustava Lindenthala

30. 10. 1936

ulice

Dominikánské náměstí
Dr-Lindenthal-Gasse + Prastorfergasse - Dra Lindenthala + Prastorferova
Dra Lindenthala + Prastorferova

číslo orientační

katastr

Brno-město

místo

Nová radnice

charakteristika

Na zasedání městské rady v Brně navrhla Sudetendeutsche Partei („Dr. W. Branczik und Kameraden“) aby město pojmenovalo některou z ulic jménem Gustava Lindenthala. Navrhli ulici Lipovou.

poznámka

Návrh byl doplněn zdůvodněním s podrobným životopisem Gustava Lindenthala, kde byl položen zvláště důraz na období života v zahraničí.
Městská rada pověřila ředitele archivu Jaroslava Dřímala zpracováním stanoviska k návrhu. Ten vypracoval materiál datovaný 27. 1. 1937, kde potvrdil tu část návrhu na pojmenování ulice, která se týkala stavební činnosti Lindenthala. Návrhu vytkl, že neobsahuje činnost spisovatelskou a politickou.
Doplnil jmenovitě některá anglicky psaná díla, ale zaměřil se především na případné politické aktivity Gustava Lindenthala. Obrátil se na kapitána Emanuela V. Vosku, Praha II, Národní 24, který pracoval „v čs. národním odboji v USA, zda je známo něco o politické činnosti G. Lindenthala za 1. svět. války“. Odpověď obdržel 25. 1. 1937. Voska uvedl, že Gustav Lindenthal byl členem „National German American Alliance“, poskytl finanční pomoc při vyvolávání stávek v amerických zbrojovkách, které zásobovaly spojenecké armády. Účastnil se organizování posílání protestů americkým bankám, kde měli vklady němečtí občané a američtí Němci, sám si vyzvedl vklad ze své banky. Této akce se účastnilo asi dva miliony amerických Němců. Jeho jméno se objevilo při organizování vyhození mostu, který spojoval USA s Kanadou, tudy se převáželo střelivo z USA do Kanady, z kanadských přístavů se pak posílalo spojeneckým armádám. Most vedl přes St. Croix River u města Vanceboro v Maine. Na kanadské straně byl most vyhozen Wernerem Hornem, který později zatčen a vinu přiznal. Lindenthal byl členem tzv. „Španělského klubu“ v New Yorku. který měl k dispozici 16 milionů dolarů na financování zakládání ohňů na spojeneckých lodích, v amerických zbrojovkách, skladištích atp. „Speciálně proti čs. rev. hnutí nepracoval“, uvedl Emanuel Voska. Zdůraznil, že vše má z vlastních poznatků.
Závěr Jaroslava Dřímala: Gustav Lindenthal sloužil zájmům, „které jsou neslučitelny se zájmem republiky Československé, zúčastnil se německé propagandy ve Spojených státech severoamerických, namířené proti Čtyřdohodě, z jejícož vítězství nad Němci se zrodil samostatný českosloslovenský stát. Archiv nedoporučuje pojmenování ulice.“

Dne 18. 7. 1939 byla po Gustavu Linedthalovi ulice v Brně pojmenována a název nesla až do 25. 9. 1946.