Promítání filmu „Hraběnka Filangieri“ v Brně
17. 4. 1923 (17. 4. 1923–3. 5. 1923)
místo
Brno
charakteristika
Film „Hraběnka Filangieri (Mučednice kasemat špilberských)“ se promítal v kinech „Victoria“ a „Orania“ ve dnech 17. 4.–3. 5. 1923 a vyprávěl příběh legendární hraběnky, vězněné na Špilberku.
Režisérem filmu byl Robert Blümsrieder, hlavní role hráli Stella Šmehlíková (hraběnka) a Leopold Řezníček. Film je dnes pokládán za ztracený.
poznámka
Příběh filmu (podle líčení v měsíčníku Salon):
Otec hraběnky položil život za svobodu Itálie. Mezitím dorostla jeho dcera v nejkrásnější ženu Itálie, nejen svou tělesnou krásou, ale i nadšením pro svobodu země. Zapojila se do tajné organizace karbonářů. Jejich hlavním nepřítelem byl hrabě Waldštejn, velitel pevnosti v Benátkách. Filangieri se s ním seznámila, aby získala důležité listiny pro spiklence. „Avšak srdce přemohlo rozum: hraběnka zjistila, že má nepřítele ráda“. Karbonáři se rozhodli vyhodit do vzduch pevnost benátskou. Aby svého milého zachránila, pozvala jej hraběnka na schůzku v době výbuchu. Hrabě byl sice zachráněn, ale byl postaven před válečný soud, aby vysvětlil, proč nebyl v kritické chvíli na místě. Aby hraběnku nekompromitoval, neřekne, kde byl. Za trest přeložen k pohraniční posádce. Vyšetřováním se zjistilo, že „hlavní strůjkyní výbuchu v Benátkách byla hraběnka Filangieri“. Byl na ni vydán zatykač s upozorněním, že asi prchá za hranice.
Zatykač obdržel i plukovník Waldštejn, právě, když hraběnka v doprovodu hraběte Oroboniho chtěla na jeho úseku přejet hranice. Plukovník ji chce zatknout, Filangieri mu zašeptá: „Zachraňte matku dítěte“ a on ji propustí. Že spáchal velezradu, si uvědomí hned po návratu na strážnici, a zastřelí se. Hraběnka přicestuje do Vídně, ubytuje se pod jménem Ferrari, jejím komorníkem je hrabě Oroboni (z líčení nelze poznat, zda je to pozdější špilberský vězeň -Menš). Kancléř Metternich je okouzlen krásnou paní, dokonce na její počest uspořádá ples. Tu se rozšíří zpráva o sebevraždě hraběte Waldštejna, Filnagieri padá na zem, přitom se jí otevře medailonek s portrétem hraběte. Přítomný policejní komisař pozná souvislost, hraběnku pozná a zatkne ji. Následuje vyšetřování a trest 10 let žaláře na Špilberku. „Toliko panská smí sdílet se svou paní vězení a ulehčit jí těžkou chvíli. Na Špilberku se hraběnce narodí dcera, je dána příbuzným na vychování“.
Matka na Špilberku strávila plných 6 let, když sem byli dodáni první karbonáři Silvio Pellico, Antonio Fortunato Oroboni a Maroncelli (tedy od roku 1816 -Menš). Právě je zakovávali, když pohlédne Pellico k vězení, z něhož se dívá hraběnka na své druhy. Spatří ji a volá: „Nad Itálií už vychází slunce svobody“. A hraběnka odpovídá s vděčným pohledem k nebesům: „Dosáhne-li moje vlast svobody, snesu ráda své utrpení“. Čas plynul a konečně byla Filangieri propuštěna. „Bývalá krasavice je zlomena na těle i na duchu vlhkým a plísně plným vzduchem špilberských kobek. U východu ji čeká její roztomilá dceruška - s ní spěchá do milované vlasti - snad také do svobody a do zdraví...“
Legenda o hraběnce Adelaide Filangieri (podle líčení v měsíčníku Salon neměla hraběnka uvedeno osobní jméno) se objevuje již v prvních průvodcích po zpřístupnění kasemat 1. 8. 1880
Zde citujeme z českého vydání průvodce z roku 1908, s. 13:
„1816. Filangieri, vlašská hraběnka, odsouzena pro velezrádu k desetiletému žaláři na Špilberku. Pocházelať od Gaetana hraběte Filangieriho, který byl roku 1787 finančním radou krále Ferdinanda IV. a jenž dne 21. července otráven byl. Bratr její byl Karel hrabě Filangieri, vévoda Taorminský, neapolský generál, jenž roku 1860 zemřel. Na str. 20 je plánek, kde je cela hraběnky Filangieri situována do čísla 5, číslem 6 je označeno „předsálí“, kam legendy generací živých průvodců návštěvníků umístili komornou, která na Špilberk odešla se svou paní dobrovolně, aby jí sloužila.
V knize „Špilberk“ (autoři Otakar Franěk a Oldřich Toman z roku 1968) je na straně 191 uvedeno, že „podle dochované legendy byla v této kobce vězněna od roku 1816 osmnáctiletá hraběnka z Neapole, odsouzená za velezradu pro revoluční činnost. Legenda dále praví, že její služebná se dala dobrovolně uvěznit ve vedlejší cele, aby i zde byla své paní nablízku a mohla jí věrně sloužit“. Cela má označení 12, připojen je obrázek - silueta „Gräfin von Filangieri“.
Historik Jaromír Wagner, která pracoval v letech 1961–1963 v Muzeu města Brna, se věnoval ověření existence hraběnky Filangieri korespondencí s rodinou Filangieri. Zjistil, že v celé rodině se nikdy nevyskytovala žena jménem Adelaide.
události
1. 8. 1880
První zpřístupnění kasemat na Špilberku veřejnosti
hraběnka Filangieri byla uvedena jako jeden z vězňů, byla „umístěna“ v cele 5 horního patra severních kasemat
osoby
Anton Costa-Rossetti
poprvé uvedl ve svém průvodci po kasematech jméno hraběnky Filangieri
Karel Grünberger
firma Bruna-Film snímek natočila
Pietro Maroncelli
skutečný špilberský vězeň, zde od 10. 4. 1822
Antonio Fortunato Oroboni
skutečný špilberský vězeň, zde od 10. 2. 1922
Silvio Pellico
skutečný špilberský vězeň, zde od 10. 4. 1822
další osoby (1)...
stavby
Divadlo Radost
Bratislavská 32/216
zde se film hrál
autor
Menš