Moritz Kellner von Brünnheim, stavitel

V roce 1865 se podařilo staviteli Kellnerovi zakoupit staveniště na místě asanované vojenské pekárny naproti budově místodržitelství. Čelo nového bloku mělo představovat jeden z důležitých článků urbanistického řešení v této části brněnské okružní třídy. Kellner si toho byl jako spoluautor jejího regulačního plánu dobře vědom, proto svůj dům, postavený v letech 1869–1871, navrhl "ve velkolepém stylu". Hlavní průčelí rozvinul v devíti, respektive jedenácti (2+2+3+2+2) osách, boční v sedmi nebo opět v devíti (2+5+2) osách. Střední část sevřel převýšenými rizality, v nichž všechna (původně pouze tři) poschodí propojuje pás arkýřů.
Dominantním motivem celé koncepce se však stala partie hlavního vstupu, komponovaná do pyramidálně uspořádaného útvaru kolem portálu. Vytvářejí ji balkony, nesené představenými dvojicemi sloupů. Na rozdíl od fasády, připomínající inovovaný typ Fröhlichova Městského dvora, bylo dispoziční rozvržení značně konzervativní. Kellner tady totiž pouze obměnil osvědčené řešení pavlačových činžáků 1. pol. 19. století. Půdorysy byly založeny na trojtraktu s hlavním čtyřramenným schodištěm a bočním schodištěm, orientovanými do dvora. V 1. a 2. patře byly situovány trojice bytů.
V roce 1902 dům přešel do majetku státu. V roce 1924 bylo podle projektu technického oddělení Moravské zemské politické správy dostavěno 4. patro, upraveny interiéry a částečně zjednodušeno průčelí.

Ostatní literatura

"Nejvyšší správní soud"

"Brněnská architektura 1815–1915"