Starobrněnský hřbitov

historický název

Starobrněnský hřbitov

---

ulice

Vojtova

---

existence

stavba již neexistuje

---

zánik

v roce 1883 po otevření Ústředního hřbitova na Vídeňské 96

---

území

Brno-Štýřice

---

zajímavosti

Starobrněnský hřbitov kolem kostela sv. Václava (v místech dnešní Vídeňské a Vojtovy ulice s přilehlým hřištěm) je doložen v roce 1314, kdy byla k tomuto kostelu přenesena původní farní správa (se hřbitovem) od kaple sv. Prokopa a Oldřicha. Ta stávala v ohbí dnešního Mendlova náměstí k Václavské, a Křížové a první písemná zpráva o ní je z roku 1243. Byla však jistě starší a tudíž i farní hřbitov u ní byl zcela jistě umístěn už někdy od 12. století. U této kaple se však občas pohřbívalo - a to i po přenesení farní správy ke kostelu sv. Václava v roce 1314 - až do roku 1783, v roce 1785 byla pak kaple sama zbořena a hřbitov zrušen.

Kostel sv. Václava, připomínaný prameny už v roce 1306, tak v letech 1314–1324 plnil funkci farního centra se hřbitovem nejen pro celé Staré Brno, ale i pro Jundrov, Komín a Manice, než v roce 1324 založila Eliška Rejčka pro tyto vzdálenější obce kostel sv. Vavřince v Komíně. Kostel sv. Václava na Starém Brně zůstal tak poté jen pro farníky Starého Brna a blízkého okolí.

V roce 1783 přešla však správa i tohoto hřbitova pod farní správu kostela Nanebevzetí Panny Marie na dnešním Mendlově náměstí. Stalo se tak po zrušení kláštera cisterciaček (založeného v roce 1323 královnou Eliškou Rejčkou) na Starém Brně, a to císařem Josefem II. v roce 1782, když se jeho původní klášterní kostel se stal kostelem farním.
Starobrněnský hřbitov sloužil poté (po zrušení i kostela sv. Václava a jeho přeměně na kapli) nejen obyvatelům Starého Brna, Bohunic a Starého Lískovce, ale od roku 1784 i nemocnicím U sv. Anny, kláštera Alžbětinek a kláštera Milosrdných bratří. Musel být proto v letech 1855 a 1866 rozšířen. Poté však - v roce 1883 (po otevření Ústředního hřbitova na Vídeňské č. 96) - byl i on zrušen a postupně exhumován.
V době jeho existence však byli na něm pohřbeni (kromě jiných významných osobností) i zakladatel slavistiky a národní buditel Josef Dobrovský (1753-1829), jehož hrob byl poté přenesen na Ústřední hřbitov města Brna (skup.32, hrob č. 4a), malíř a grafik František Rektořík (1793–1851), historik Josef Chytil (skup. 32, hrob č. 2a) a řada dalších.

---

obrazy

Vchod do Starobrněnského hřbitova na fotografii v roce 1906, u vchodu pamětní kříž. Zdroj: Filip, V., Fotograf Josef Kunzfeld: Brno, část druhá, s. 269. Brno 2015.

Vchod do Starobrněnského hřbitova na fotografii v roce 1906, u vchodu pamětní kříž. Zdroj: Filip, V., Fotograf Josef Kunzfeld: Brno, část druhá, s. 269. Brno 2015.

Ulice Vídeňská v roce 1910, úsek mezi kostelem sv. Leopolda a dnešní ulicí Vojtovou. Úplně vpravo je vchod na Starobrněnský hřbitov. Zdroj: Filip, V., Fotograf Josef Kunzfeld: Brno, část druhá, s. 268. Brno 2015.

Ulice Vídeňská v roce 1910, úsek mezi kostelem sv. Leopolda a dnešní ulicí Vojtovou. Úplně vpravo je vchod na Starobrněnský hřbitov. Zdroj: Filip, V., Fotograf Josef Kunzfeld: Brno, část druhá, s. 268. Brno 2015.

---

stavby

kaple sv. Václava
Vídeňská

---

městská část

Brno-střed


---

významné osoby

Josef Dobrovský
původní místo posledního odpočinku, hrob byl přenesen 12. 11. 1909 na Ústřední hřbitov (předtím několikrát exhumován v rámci Starobrněnského hřbitova) Emanuel Eder
místo posledního odpočinku Josef Chytil
původní místo posledního odpočinku Karel Josef Jurende
původní místo odpočinku Josef Lindenthal
místo posledního odpočinku (? -Menš)

---

objekty

pamětní kříž
kříž: Vojtova 0/01 sloup se sochou Panny Marie
sloup: Vojtova 10/01
sloup stojí v místech zrušeného hřbitova

---

události

12. 11. 1909
Exhumace a pohřbení ostatků J. Dobrovského a J. Chytila
původní pohřbení

---

autor

Fl