Starobrněnský hřbitov


    historický název

    Starobrněnský hřbitov


    ulice

    existence

    stavba již neexistuje


    zánik

    v roce 1883 po otevření Ústředního hřbitova na Vídeňské 96


    území

    Brno-Štýřice


    zajímavosti

    Starobrněnský hřbitov kolem kostela sv. Václava (v místech dnešní Vídeňské a Vojtovy ulice s přilehlým hřištěm) je doložen v roce 1314, kdy byla k tomuto kostelu přenesena původní farní správa (se hřbitovem) od kaple sv. Prokopa a Oldřicha. Ta stávala v ohbí dnešního Mendlova náměstí k Václavské, a Křížové a první písemná zpráva o ní je z roku 1243. Byla však jistě starší a tudíž i farní hřbitov u ní byl zcela jistě umístěn už někdy od 12. století. U této kaple se však občas pohřbívalo - a to i po přenesení farní správy ke kostelu sv. Václava v roce 1314 - až do roku 1783, v roce 1785 byla pak kaple sama zbořena a hřbitov zrušen.

    Kostel sv. Václava, připomínaný prameny už v roce 1306, tak v letech 1314–1324 plnil funkci farního centra se hřbitovem nejen pro celé Staré Brno, ale i pro Jundrov, Komín a Manice, než v roce 1324 založila Eliška Rejčka pro tyto vzdálenější obce kostel sv. Vavřince v Komíně. Kostel sv. Václava na Starém Brně zůstal tak poté jen pro farníky Starého Brna a blízkého okolí.

    V roce 1783 přešla však správa i tohoto hřbitova pod farní správu kostela Nanebevzetí Panny Marie na dnešním Mendlově náměstí. Stalo se tak po zrušení kláštera cisterciaček (založeného v roce 1323 královnou Eliškou Rejčkou) na Starém Brně, a to císařem Josefem II. v roce 1782, když se jeho původní klášterní kostel se stal kostelem farním.
    Starobrněnský hřbitov sloužil poté (po zrušení i kostela sv. Václava a jeho přeměně na kapli) nejen obyvatelům Starého Brna, Bohunic a Starého Lískovce, ale od roku 1784 i nemocnicím U sv. Anny, kláštera Alžbětinek a kláštera Milosrdných bratří. Musel být proto v letech 1855 a 1866 rozšířen. Poté však - v roce 1883 (po otevření Ústředního hřbitova na Vídeňské č. 96) - byl i on zrušen a postupně exhumován.
    V době jeho existence však byli na něm pohřbeni (kromě jiných významných osobností) i zakladatel slavistiky a národní buditel Josef Dobrovský (1753-1829), jehož hrob byl poté přenesen na Ústřední hřbitov města Brna (skup.32, hrob č. 4a), malíř a grafik František Rektořík (1793–1851), historik Josef Chytil (skup. 32, hrob č. 2a) a řada dalších.


    stavby

    kaple sv. Václava
    Vídeňská


    městská část

    významné osoby

    Josef Dobrovský
    původní místo posledního odpočinku, hrob byl přenesen 12. 11. 1909 na Ústřední hřbitov (předtím několikrát exhumován v rámci Starobrněnského hřbitova) Emanuel Eder
    místo posledního odpočinku Josef Chytil
    původní místo posledního odpočinku Josef Lindenthal
    místo posledního odpočinku (? -Menš)


    události

    12. 11. 1909
    Exhumace a pohřbení ostatků J. Dobrovského a J. Chytila
    původní pohřbení


    Fl


Aktualizováno: 27. 01. 2019