Kostel sv. Tomáše a klášter augustiniánů-eremitů
Kostel Zvěstování Panny Marie a sv. Tomáše
Dnešní farní kostel sv. Tomáše, zasvěcený původně Zvěstování P. Marie a sv. Tomáši, byl založen spolu s klášterem augustiniánů symbolicky mimo hradby města (neboť řád augustiniánů byl řádem eremitů, čili poustevníků) moravským markrabětem Janem Jindřichem, a to listinou ze dne 2. 2. 1350. Klášterní kostel měl být zároveň i místem posledního odpočinku panovnické moravské větve Lucemburků.
Brno-město
Je možné, že se v roce 1350 jednalo už o druhé založení augustiniánského kláštera v Brně, neboť ten první klášter, jenž patrně vznikl někdy v první polovině 14. století, údajně v roce 1346 vyhořel.
Po přestěhování kláštera augustiniánů-eremitů v roce 1783 do tehdy - na příkaz císaře Josefa II krátce před tím uvolněných klášterních budov cisterciaček na Starém Brně - byla budova prelatury u sv. Tomáše upravena ve dnech 22. 3. – 1. 11. 1783 pro účely provozu dvou nových soudních institucí: Moravskoslezského soudu I. instance a Všeobecného moravského apelačního soudu a taktéž nového úřadu zemské politické správy zv. tehdy Moravskoslezské gubernium.
Této budově se začalo říkat Dikasteriální palác a obě soudní organizace v něm setrvaly do roku 1837, než se přestěhovaly do Dietrichsteinského paláce na Zelný trh. V Dikasteriálním paláci zůstalo jen ono Moravskoslezské gubernium v čele se zemským gubernátorem s pravomocí bývalého zemského hejtmana a palác záhy nato dostal i nové jméno, jež nese dodnes: Místodržitelský palác
Stavba kostela byla dokončena až po smrti markraběte Jana Jindřicha (1375) v roce 1397 jeho synem, markrabětem Joštem. Ten také se svým mladším bratrem Prokopem kostelu věnoval roku 1393 zvon (dnes údajně nejstarší v brněnské diecézi), který ulil vídeňský zvonař Jan Eystett. Měří 200 cm a váží 130 centů.
Současně s kostelem byla zahájena i stavba klášterních budov pro řád augustiniánů-eremitů, jejichž fundaci v Brně potvrdil 18. 6. 1356 papež Inocenc VI.
Po roce 1400 za začalo budovat i další křídlo kláštera u jižního průčelí kostela. Protože kostel i klášter byl umístěn mimo městské hradby Brna a byť měl své opevnění, byl kostel vystaven válečným poškozením, z nichž nejtěžší bylo v roce 1428 při obléhání Brna husity (byl takřka zničen a proto až do roku 1591 opravován) a v roce 1645 při obléhání Brna švédským vojskem. Navíc 16. 6 .1641 mu vichřice strhla střechu nad střední lodí a zdálo se, že bude muset být zbořen.
V letech 1661–1668 byl však kostel celý opraven, přestavěn a rozšířen, jeho průčelí v letech 1674–1676 vyzdobil Jan van der Furth sochami řádových světců, v roce 1702 získal dnešní podobu zvýšením jižní věže (stavitel Jan Matyáš Matern) a v letech 1732–1752 došlo k celkové barokizaci presbytáře kostela a klášterních budov podle projektu stavitele Mořice Grimma.
Na úpravách interiéru kostela se podílel freskami Jan Jiří Etgens, štukami Jan Jiří Schauberger a v Mariánské kapli byl instalován tzv. Stříbrný oltář augsburgského zlatníka Jana Jiřího Herkommera, do něhož byl 10. 5. 1736 vsazen onen vzácný obraz Černé Madony Svatotomské. Celá úprava kostela a kláštera skončila v roce 1750 a byla 16. 12. 1752 posvěcena olomouckým biskupem Ferdinandem Juliem hrabětem Troyerem z Troyersteinu. Portál na průčelí prelatury klášterní budovy zdobí od té doby i sochy markraběte Jana Jindřicha a markraběte a římského krále Jošta (autorem je Josef Leonard Weber).
Hlavní oltář kostela je dílem sochařů Josefa Winterhaldera a Jakuba Scherze, oltářní obraz namaloval Franz Anton Maulpertsch (Zjevení zmrtvýchvstalého Krista nevěřícímu Tomášovi a skupině apoštolů).
Boční oltáře vytvořila a vyzdobila řada dalších brněnských sochařů a malířů.
Pod dlažbou kostela se nachází od 14. století hrobka (otevřená v roce 1999 a znovu uzavřená 18. 3. 1999) s ostatky moravského markraběte Jana Jindřicha a jeho syna markraběte Jošta a tři další hroby, dále hrobka mnichů augustiniánů a hrobka hrabat Lichtenštejn-Kastelkornů .
Kazatelna je dílem sochaře Ferdinanda Pfaundlera a malíře patrně Jana Kř. Spiese. Křtitelnice byla vytvořena v roce 1784 Tomášem Schweiglem.
Varhany postupně stavěli převor Filip z Brna (1397), varhanář Pavel Rozkoš z Kroměříže (1668), sochař Antonín Riga (1698) a varhanář Jan David Sieber (1703) a jeho syn František (1763–1764). Dnešní varhany jsou dílem firmy Rieger z roku 1900.
Od 1. 9. 1784 se kostel sv. Tomáše stal kostelem farním poté, co se klášter augustiniánů povinně přemístil na příkaz císaře Josefa II. (z 15. 3. 1783) do uvolněných budov kláštera cisterciaček na Starém Brně na Mendlově náměstí.
Hrobka markraběte Jošta Lucemburského
Moravské náměstí 1a/680
Milan Bezděk
spoluzakladatel ministrantského sboru u sv. Tomáše
Bohuslav Cemper
místo jeho působení v duchovní správě v 60. letech 20. století
František Fiala
F. Fiala je zde varhaník
Hubert Fojtík
místo jeho působení v duchovní správě v letech 1934–1941
Josef Hinterhölzl
místo jeho působení v duchovní správě od roku 1941
další významné osoby (12)...
jezdecká socha markraběte Jošta
sochařská realizace: Moravské náměstí 0/11
kašna „Čtyř ročních období"
kašna: Moravské náměstí 0/18
8. 6. 2022
Brno Art Open 2022
je zde umístěna realizace v rámci Brno Art Open 2022
28. 10. 2015
Slavnostní odhalení jezdecké sochy markraběte Jošta
24. 12. 2014
Přímý přenos štědrovečerní půlnoční mše z Brna
8. 7. 2004
Bohoslužba k 50. výročí ukončení činnosti Vojenských táborů nucených prací – Pomocných technických praporů
místo konání bohoslužby
10. 10. 2002
Návštěva Jeho královské Výsosti Henriho, velkovévody Lucemburska, v Brně
další události (10)...
Fl
Máte více informací?
Napište nám, prosím. Děkujeme.