1279 - na návsi (Mojmírovo náměstí) vysvěcen kostel sv. Víta (r. 1598 obnoven a zaklenut, kostel zrušen r. 1783, zbořen o dva roky později)

1. pol. 14. století - vedle jména vsi a tvrze Královo Pole se objevuje i pojmenování Nová Ves (nové zemědělské usedlosti brněnských měšťanů pravděpodobně vedly ke značnému vzrůstu osídlení a v sousedství dosavadní vsi vznikla skutečně "nová ves")

kol. pol. 14. století - rozsáhlé majetky místních měšťanů kupuje Markrabě Jan Jindřich (část z nich věnoval klášteru augustiniánů poustevníků v Brně

1365 - v tu dobu celkem 11 místních dvorů patří různým brněnským měšťanům

1375 - založen kartuziánský klášter Nejsvětější Trojice (zakladatelem je markrabě Jan Jindřich, jeho synové a jeho choť Alžběta Öettingenská)

2. pol. 14. století - do držení kláštera kartuziánů se dostává největší část Králova Pole

1428 - poškození kartuziánského kláštera v době husitských válek při pokusu sirotků o dobytí Brna

1469 - obnovení poškozeného areálu kláštera

15. století - někteří měšťané opět nabývají půdu

1544 - kartuziáni prodávají městu rybníček Gasperk s prameny poblíž kláštera ke zřízení městského vodovodu, jehož vedení povolili přes své pozemky

1619 a 1620 - klášter vypleněn stavovským vojskem, vypáleny byly i jeho dědiny (k téže pohromě došlo v letech 1643 a 1645, kdy Švédové obléhali Brno)

1742 - opětovné zpustošení kláštera

2. pol. 17. století - klášter obnoven a rozšířen (v znovu postavené celé jižní hospodářské části byla sladovna s pivovarem, pekárna, kuchyně, sklady a sýpka)

pol. 18. století - doložena obecní pečeť (měla opis PECZET OBCE NOWA WES)

1760-1770 - rozsáhlá přestavba a barokizace kostela Nejsvětější Trojice včetně průčelí a přístavby kaple Panny Marie

před r. 1778 - vznik česko-německé školy (nová budova postavena r. 1879)

1782 – zrušení kláštera

1784 - z kláštera zřízena kasárna (r. 1877 rozšířená o kadetní školu)

1785 - zřízení lokalie - farní funkci získává někdejší klášterní kostel, který dříve sloužil výhradně klášteru

1844 - Královo Pole se stává městečkem

1853 - ustavení samostatné fary, v tu dobu otevřen cukrovar (zaniklý r. 1884)

2. pol. 19. století - v Králově Poli existuje také židovská modlitebna

od r. 1868 – doloženo fungování poštovního úřadu

1869 - Královo Pole spojeno s Brnem koněspřežní tramvají s konečnou stanicí u Semilassa (od r. 1884 sem jezdí parní a od r. 1900 elektrická tramvaj)

1873 - v bývalém klášterním pivovaru zřízena sladovna

1880 - vznik továrny na koberce

1883 - zřízena soukromá německá škola (r. 1891 se stala státní)

1884 - česko-německá škola změněna na českou

1885 - vzniká i lokální železniční spojení Brno - Tišnov (zástavba si vynutila zmenšení Kartouzského rybníka a vysušení Nového rybníka, ležícího nad ním)

1887 - postavena silnice směřující do Medlánek (r. 1900 také silnice do Husovic a r. 1903 také do Žabovřesk)

1889 - otevřena Občanská záložna

1889 - založena Královopolská strojírna (v objektu starého cukrovaru), v 80. letech 20. století se stává největším československým výrobcem strojírenského zařízení pro chemický a potravinářský průmysl), v tu dobu vznikají i další méně významné továrny

konec 19. století - v Králově Poli se konají 4 velké trhy

konec 19. a poč. 20. století - Královo pole se stává střediskem českého školství

1901 - obec získává plynové pouliční osvětlení

1905 - Královo Pole povýšeno na město

1906 - otevřena Městská spořitelna a Moravská lidová záložna

1908 - Královo Pole získává od Františka Josefa I. svůj znak

1909 - vytyčena hlavní kompoziční osa nového města (v prostoru Husitské ulice a Slovanského náměstí)

1913 - při nové císařské sinici založena továrna na kosmetické přípravky Alpa

1919 - Královo Pole připojeno k Brnu

1925 - postaven Husův sbor Církve československé husitské (ulice Sv. Čecha a Charvatská) dle projektu Josefa Nováka jako první brněnská sakrální konstruktivistická stavba civilního výrazu

1927-1928 - jižní strana budovaného Slovanského náměstí dotvořena budovou gymnázia

50. léta 20. století - výstavba nového královopolského nádraží (východně od Božetěchovy ulice)

1958 - tehdejší Dětský ústav pro tělesně vadné přechází do správy ústavu sociálního zabezpečení

1961 - v sousedství Dětského ústavu pro tělesně vadné vybudován domov důchodců

1965 - Slovanské náměstí protíná trolejbusová trať, která je rozděluje na dvě části (na přelomu 20. a 21. století trať upravena a náměstí tak získává původní kompozici)

1968-1975 - zahájena přestavba a dostavba okrajových částí Králova Pole budováním panelového sídliště v severní části

1972 - v prostoru zrušeného Červeného mlýna postavena teplárna pro sídliště Lesná

70. a 80. léta 20. století - postupná výstavba obchvatných komunikací kolem celého Králova Pole

konec 80. let 20. století - kolem nového nádraží protažena Sportovní ulice jako pokračování trasy od Svitav (v 90. letech ulice prodloužena až k malému městskému okruhu u Lužánek)

Počet obyvatel v roce 1771 – 458

Počet obyvatel v roce 1991 - 29 386

PONAVA

od r. 1752 - budování císařské silnice (která tudy společně se starou cestou do Králova Pole procházela)

do poč. 20. století - v okolí Štefánikovy třídy, vedoucí do Králova Pole, vzniká řada pravoúhlých bloků novorenesančních činžovních domů (současně se rozšiřují areály sloužící armádě a poměrně rozsáhlé plochy průmyslu)

2. pol. 19. století - rozvoj zástavby podél císařské silnice (Štefánikova ul.)

1966-1969 - hranici vzniklého katastrálního území a městské čtvrti vytváří ulice Tábor a Domažlická, dále trasa bývalé vlečky do vojenského oděvního skladiště, jižní okraj Královopolské strojírny, ulice Lesnická, Drobného, Pionýrská, Kotlářská Tučkova, část Hrnčířské a Kounicova

1979 - dochází k zmenšení území Ponavy

50. - 80. léta 20. století - zástavba území mezi Ponavou, Královým Polem, Veveří a Žabovřeskami (dochází tak k úplnému propojení všech okolních čtvrtí), v té době je vybudován sportovní komplex Lužánky

1992-1993 - vzniká velký komplex Boby centrum

1996-1998 - stavba novofunkcionalistického komplexu, nacházejícího se mezi ulicemi Hrnčířská, Kabátníkova a Štefánikova)

Počet obyvatel v roce 1970 – 15 092 (před územními změnami)

Počet obyvatel v roce 1991 - 8 009

SADOVÁ

Byla vyčleněna z katastru Králova Pole jako území bez souvislé zástavby mezi soběšickou silnicí (ul. Kociánka) a údolím sv. Antoníčka pod Lesnou.

1774-1776 - vybudována okružní brněnská silnice od Veselé brány kolem celého města a dále v trase dnešní Hybešovy ulice

www.kralovopole.brno.cz