Encyklopedie dějin města Brna

Jindřich Kumpošt

    akad. arch. Jindřich Kumpošt


    • * 12.7.1891 Brno – † 14.7.1968 Brno


    • architekt a urbanista; přední meziválečný urbanista, protagonista moderního národohospodářského plánování, první český městský architekt Brna


    • národnost

      česká


    • nej...

      Brno: první český městský architekt


    • bydliště

      Brno:
      - Kapucínské náměstí 2
      - Barvičova 15


    • vzdělání

      Nižší střední škola reálná v Brně (studium ukončeno v roce 1906),
      1906–1910 Česká vyšší průmyslová škola v Brně - obor stavitelský u prof. arch. Emila Králíka,
      1912 složení teoretické stavitelské zkoušky,
      1913–1914 a 1918–1919 Speciální škola pro architekturu u prof. Leopolda Bauera ve Vídni (Akademie der bildenden Künste),
      24. 10. 1919 ukončení studia mistrovskou zkouškou u prof. Franze von Krausse

    • vyznamenání a pocty

      Zlatá medaile - Paříž, Mezinárodní výstava umění a techniky v moderním životě (1937),
      Řád práce (27. 4. 1966)


    • dílo

      zobrazit Pozůstalost ve sbírkách Muzea města Brna je fragmentární a archiv Stavebního úřadu města Brna byl zničen v roce 1945 - soupis díla je neúplný.

      realizace - výběr:
      BRNO:
      1921–1922
      kolonie rodinných domů Obecně prospěšného stavebního bytového družstva zaměstnanců Úrazové pojišťovny dělnické "Domicilium", Fišova 2–20, Schodová 13–19, Martinkova 2–10, Černopolní 55–67

      1920–1922
      domy na Nerudově ulici 8–10 (purismus)

      1922
      nájemní dům Všeobecného penzijního ústavu, Nerudova 5 

      1922
      Zemská úřadovna a nájemní dům Všeobecného penzijního ústavu, Kounicova 71 (klasicizující národní sloh), Nerudova 14

      1922–1923
      městský nájemní dům s malými byty, Brno-Štýřice, Celní 5

      1922–1924
      úřední a obytná budova Okresní nemocenské pokladny, Nerudova 11, Zahradníkova 6, 8 (německý nový klasicismus s egyptizujícím nádechem)

      1922–1924
      vlastní rodinný dům, Barvičova 15 (holandská moderní architektura - nejranější v ČSR)

      1923–1924
      Městská noclehárna, Bratislavská 70

      1923–1925
      městské nájemní domy se spořitelnou a kavárnou, Palackého tř. 59, 61

      1926
      rodinné domy Obecně prospěšného stavebního a bytového družstva "Na vyhlídce" (Mg.Ph. A. Hoška, R. Prokopa, J. Obršlíka, F. Stoličky, L. Navrátila a B. Bárty), Lerchova 2a, 4, 4a, 6, 6a, 8

      1926
      rodinný dům Obecně prospěšného stavebního a bytového družstva "Na vyhlídce" (F. Haselmanna), Barvičova 2a

      1926–1927
      nájemné domy Obecně prospěšného stavebního a bytového družstva "Na vyhlídce", Vaňkovo náměstí 2, 3, 6, Tvrdého 28; Lerchova 1, 2; Barvičova 2 (expresionismus)

      1926–1927
      rodinný dům Obecně prospěšného stavebního a bytového družstva "Na vyhlídce" (dr. K. Bělohradského), Tvrdého 26

      1926–1927
      nájemné domy Obecně prospěšného stavebního a bytového družstva "Na vyhlídce", Sedlákova 16, 18, 20, 22, 24, 26, 28, 30; Rudišova 7, 9, 14, 16

      1926–1928
      ambulatorium Okresní nemocenské pokladny, Zahradníkova 2

      1928–1929
      adaptace kancelářských místností První občanské záložny, Česká 9

      1928–1929
      nadstavba nájemního domu a adaptace kavárny Jana Nekvapila "Savoy", Běhounská 9

      1928–1931
      nájemní domy Stavebního a bytového družstva "Úspora", Zahradníkova 12, 14, 16, 16a; Tučkova 13, 15, 17, 19, 21; Kotlářská 19 (Wohnhof)

      1928–1933
      rodinný dvojdům, Preslova 4, 4a

      1927–1932
      malobytové domy družstva Stavog a Blahobyt (sociální bydlení) v ulici Tábor 28a-c, 34a-c; Pod kaštany 26, 28 (funkcionalismus)

      1929
      obchodní a nájemní dům s dílnami pro uzenářský závod R. a M. Veselých, Mojmírovo náměstí 20

      1929–1930
      adaptace části nájemného domu na kavárnu A. Jagerové "Opera", Divadelní 2

      1929–1931, 1938, 1957–1958
      adaptace hotelu Grand a návrh přístavby, Benešova tř. 18–20

      1930
      nájemní dům Stavebního a bytového družstva "Úspora", Kotlářská 23, 25

      1930–1931
      rodinný dům Ing. V. a Z. Pokorných, Lipová 1

      1932
      vnitřní zařízení bytu vrchního rady Cyrila Nosála, Kounicova 7 

      1932–1933
      adaptace úřadoven Hypoteční a Zemědělské banky moravské, Rooseveltova 18

      1933
      regulační plán sektoru kolonie 1000 rodinných domků pro rok 1934, Slatina

      1933–1937
      zastavovací plán rodinných domů Obecně prospěšného a bytového družstva zaměstnanců Hypoteční a zemědělské banky moravské, tzv. kolonie Pod vodojemem, Žlutý kopec

      1935–1937
      soubor rodinných domů "kolonie Pod vodojemem", Rezkova ulice (manželů Češkových - č. 30; Krejčových - č. 40; Šmerkových - č. 38; Klimešových - č. 41; Linhartových - č. 45; Svobodových - č. 47; Verostových - č. 49; G. Uzla - č. 28; H. Hrbkové - č. 31; R. Šidlejové - č. 36)

      1935–1937
      čerpací stanice pro fy Brey-Photogen, Hybešova, Olomoucká ulice

      1935
      úprava obchodního portálu fy J. Klauber, továrna na lustry, Kobližná 7/9

      1936
      adaptace kina Universum (Metro) F. Podroužka a V. Krista, Lidická 14/16

      1936–1937
      kasárna 5. leteckého pluku, Olomoucká 182

      1937–1940
      rozšíření autobusových garáží a správní budovy pouličních lamp se třemi bytovými jednotkami, Grmelova 1

      1938
      stavba vozovny, ulici Hlinky

      1938–1939
      adaptace První občanské záložny, Česká 9


      BOSKOVICE:
      1926–1927(?)
      rodinný dům M. Cyphelly (Syphely), Šemberova 7(?)

      1926–1927
      Okresní nemocenská pokladna, Šemberova 6


      ZÁBŘEH NA MORAVĚ:
      1926–1927: Okresní nemocenská pokladna


      TIŠNOV:
      1932: budova Městské spořitelny, Komenského náměstí 124 (spolu s B. Fuchsem, funkcionalismus)


      PÁLAVA:
      otec Pálavských jezer (krajinný a rekreační charakter)


      OLOMOUC:
      1925–1927
      Okresní nemocenská pokladna, náměstí Národních hrdinů 2

      1946-1949
      dvouletkový dům družstva Zora, Tovární 19, 21, 23


      PROSTĚJOV:
      1925–1927
      Městská spořitelna, Žižkovo náměstí 17

      1924–1935
      regulační plán vnitřního území města

      1933–1935
      urbanistické řešení náměstí (Poděbradovo, Žerotínovo, Vojáčkovo, Masarykovo)

      před 1940
      regulace Školní ulice

      1948
      základní upravovací plán města


      VYŠKOV:
      1937–1938: kasárna lehkého dělostřeleckého pluku


      PLÁNY:
      1939–1945
      regulační plány obcí Žebětín, Rozdrojovice, Rakvice, Prušánky

      1948(?)
      regulační plán obce se situováním obecné a měšťanské školy, Kněžice

      1967
      územní studie řeky Svitavy (s E. Vačkářem, M. Kyselkou)


    • zaměstnání

      říjen 1913 – srpen 1914: částečný úvazek ve velkých projekčních kancelářích ve Vídni (železobetonářská firma dr. Ing. B. Bauera, u arch. H. Gessnera a L. Bauera; interiéry pro firmy Müller, Openheim a Jaray) a v Brně pro nábytkářskou firmu Tusculum,
      28. 7. 1914 – 1. 9. 1918: záložní důstojník, provádí mapovací práce v Černé Hoře a v Albánii, stavební mostní provizoria, silniční a fortifikační práce, umělecké návrhy hřbitovů a pomníků,
      prosinec 1918: otevírá v Brně (Seminářská 9, dnešní Smetanova ulice) soukromou projekční kancelář (v letech 1921–1931 sídlí na Kapucínském náměstí 2/4, od 1932 ve vlastním domě na Barvičově 15),
      12. 1. 1920: jmenován prozatímním městským architektem,
      28. 11. 1922: jmenován definitivním městským architektem, zastává funkci přednosty pro architekturu a regulaci města Městského stavebního úřadu,
      1923–1925: člen regulačního poradního sboru (delegován za Městský stavební úřad),
      17. 3. 1924: udělen titul Městský stavební rada,
      31. 5. 1925: ukončuje pracovní poměr na Městském stavebním úřadu,
      1925: stává se podílníkem fy Alois Polák a spol., moravské kamenolomy se sídlem v Březině u Křtin,
      1930: člen regulačního poradního sboru pro Velké Brno (delegován i Klubem výtvarných umělců Aleš),
      1934: s Bohuslavem Fuchsem pracuje na regionálním plánu zlínské oblasti (dokončen v roce 1935),
      1935: člen Poradního sboru pro otázky stavebního ruchu při Ministerstvu sociální péče, aktivní člen čs. pracovní skupiny CIPRAC (Mezinárodní výbor pro realizaci moderní architektury) v rámci CIAM (Mezinárodní kongres moderní architektury),
      srpen-listopad 1936: člen poroty pro posouzení Soutěže na nájemné domy a byty pro chudé, vypsané městskou radou Zemského hlavního města Brna,
      1936: jmenován soudním znalcem v oboru staveb,
      1939–1945: soukromě se zabývá Vodohospodářským plánem pro zemi Moravskoslezskou a regionálními studiemi oblasti kolem Kníničské přehrady (dnes Brněnské),
      30. 4. 1940: ukončuje podílnictví ve fy Družstevní drobové a mramorové kamenolomy v Brně,
      14. 5. 1945: ukončuje činnost své soukromé projekční kanceláře,
      1945–1952: člen čtyřčlenné ředitelské rady (s B. Fuchsem, V. Bumbou, J. Mazlem) Zemského studijního a plánovacího ústavu Moravskoslezského v Brně (dříve Zemský národohospodářský ústav),
      1949: ředitel Zemského studijního a plánovacího ústavu Moravskoslezského v Brně,
      1945–1956(?): přednosta plánovacího referátu Zemského národního výboru Moravskoslezského (od 1949 Krajského národního výboru) v Brně,
      1966–1967: třikrát krátkodobě přijat Rektorátem VUT Brno do přechodného pracovního poměru na místo inženýra

    • politická orientace

      vstup do Československé sociálně demokratické strany (1924)

    • odborné a zájmové organizace

      Levá fronta (od roku 1930 - člen architektonické sekce),
      CIAM, Svaz socialistických architektů (od roku 1933),
      Klub výtvarných umělců Aleš (od roku 1919),
      CIPRAC, Ústav pro stavbu měst Masarykovy akademie práce (Praha, od roku 1930),
      Brněnský Devětsil,
      Sdružení architektů (Sdružení stavební tvorby),
      Svaz architektů ČSR (člen Ústředí od roku 1932),
      Blok výtvarných umělců Země moravskoslezské,
      Jednota přátel Masarykovy akademie práce (od roku 1933)


    • hrob

      Židenický hřbitov, Balbínova 55, skup. 3, hrob č. 122–123


    • poznámky

      V roce 1923 přivedl Bohuslava Fuchse do zaměstnání na magistrát města Brna.
      Jindřich Kumpošt měl velmi silné sociální cítění (finančně podporoval nadané studenty - např. budoucího RNDr. Mečislava Kuraše, ředitele chemického výzkumu firmy Baťa a poté profesora Palackého university v Olomouci).
      V jeho soukromé projekční kanceláři pracovali: M. Putna, O. Oplatek, Z. Alexa, R. Procházka, J. Auermüller, Z. Kerekeš, A. Ruprich, O. Oehler, A. Perl.
      Po ukončení 2. světové války hned uzavírá svoji projekční kancelář, aby se cele věnoval urbanismu.


      ÚČAST NA VÝSTAVÁCH, PREZENTACÍCH A STUDIJNÍCH CESTÁCH:
      1923: vyslán městem Brnem do Götteborgu (Šve.) na mezinárodní sjezd o otázkách plánování a na výstavu Stavba měst (spolu s B. Fuchsem, R. Spazierem, J. Mášou)

      15. – 30. 6. 1926: zastoupen na mezinárodní výstavě Stavby měst v rámci prezentace staveb města Brna

      3. – 14. 5. 1927: studijní cesta pořádaná Zemskou jednotou hostinských a kavárníků pro Moravu a Slezsko, zaměřená na moderní kavárenské, restaurační a hotelové stavby ve Francii (poznatky využity v projektech brněnských kaváren Savoy a Opera)

      5. 5. – 2. 6. 1929: účast na I. členské výstavě Klubu architektů (pobočka Brno) ve výstavním pavilonu Aleš na Žerotínově náměstí

      4. – 30. 9. 1932: účast na Výstavě stavebnictví a bydlení na Výstavišti v Praze

      do roku 1932: účast na cestách za účelem studia organizace výstavby měst, organizace městských úřadů a studia pozemních staveb (hlavního města Švýcarska, Itálie, Španělska, Portugalska, Belgie, Francie, Holandska, Dánska, Švédska, Norska, Německa, Finska, Polska,...), procestoval i Bulharsko, Řecko, Albánii, Rumunsko, Turecko, Jugoslávii a severní pobřeží Afriky

      1. – 14. 2. 1933: zastoupen na výstavě projektů ze Soutěže na regulaci a zastavění Kraví hory v Brně

      8. – 24. 9. 1933: zastoupen na výstavě Stavebnictví a bydlení na Zemském výstavišti v Brně v paláci Morava (člen pracovního výboru výstavy a člen sekce Technická samospráva, referent sekce Materiály a konstrukce)

      7. 3. 1935: přednáší referát "Oživení stavebního ruchu" na Ministerstvu sociální péče v Praze

      27. 4. – 31. 10. 1935: zastoupen na Světové výstavě v Bruselu (architektonická sekce)

      1935: jmenován členem čestného čs. výboru ustanoveného při příležitosti III. mezinárodního zájezdu architektů po zemích Evropy, pořádaného časopisem francouzských architektů L´Architecture d´Aujourd´hui

      29. 4. –5. 5. 1937: účast na II. konferenci CIAM-Ost v Brně a Zlíně zaměřené na otázky regionální plánování (referováno o zlínském regionálním plánu, který Kumpošt spolu s B. Fuchsem vypracoval, účastníci konference konstatovali, že "svým pojetím a zpracováním v Evropě je tak unikátní", že jej jednomyslně doporučili, aby alespoň v hlavních obrysech byl zveřejněn na V. Mezinárodním kongresu moderní architektury (CIAM)

      8. – 20. 5. 1937: zastoupen na výstavě Návrhů užší soutěže na Klinické nemocnice v Praze-Motole (v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze)

      květen 1937: cesta do SSSR s Československou společností pro plánovité hospodářství a Společností pro hospodářské a kulturní styky se SSSR

      28. 6. – 2. 7. 1937: delegátem čs. sekce CIPRAC (spolu s B. Fuchsem a F. Kalivodou) na V. Mezinárodním kongresu moderní architektury (CIAM), zaměřeném na urbanismus, v Paříži

      25. 11. 1937: účast na debatním večeru, který pořádala Skupina výtvarných umělců v Brně v Akademické kavárně - rozprava O stavu a nesnázích současné architektury - účastnili se: B. Babánek, J. Blum, B. Fuchs, J. Grunt, E. Králík, J. Kroha a J. Víšek

      1937: přednáška O bytové kultuře z hlediska dneška

      1939: přednáška O výstavbě Brna v budoucnosti

      květen–září 1940: účast na výstavě Za novou architekturu v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze

      1947: účast na odborné exkurzi čs. techniků ve Švýcarsku

      1947: prezentace prací Zemského studijního a plánovacího ústavu Moravskoslezského v Brně v rámci VI. Mezinárodního kongresu moderní architektury (CIAM) v Bridgewateru a souběžně na Ministerstvu plánování v Londýně


      POZNÁMKA K DATU NAROZENÍ:
      Údaje o narození Jindřicha Kumpošta jsou v pramenech uváděny různě. V naší encyklopedii se přikláníme k údaji, uvedeném v matrice v MZA v Brně, kde je uvedeno datum 13. července.
      Některé zdroje uvádějí datum narození 12. červenec (např. Riedl, Samek. Moderní architektura v Brně 1905–1965; Kudělka, Chatrný. O nové Brno; Wikipedie; Archiweb, a další).


    • pojmenované ulice

      Kumpoštova (Sadová)


    • prameny, literatura

      zobrazit "Dotkli se Brna. Memoáry, vyprávění a hold osobnostem, které přispěli k jedinečnosti našeho města"
      "Architektonické a urbanistické řešení Vaňkova náměstí v Brně arch. Jindřichem Kumpoštem"
      "Když potká Kumpošt Macha"
      "Universum. Všeobecná encyklopedie"
      "Jindřich Kumpošt"
      "Příběhy brněnských hřbitovů"


    • osoby

      Leopold Bauer
      profesor Miroslav Fridrich
      přítel, spoluzakladetel KVU Aleš Olga Fridrichová
      přítelkyně, spoluzakladatel KVU v Brně Bohuslav Fuchs
      spolupráce na projektech Franz Holik ml.
      v době jeho nepřítomnosti funkci hlavního architekta vykonával Jindřich Kumpošt
      další osoby (7)...
      Zikmund (Sigmund) Kerekes
      v ateliéru Jindřicha Kumpošta praktikoval Jaroslav Král
      přítel, spoluzakladetel KVU Aleš Emil Králík
      profesor Ludmila Kumpoštová
      švagrová, svědek při jejím sňatku Otakar Oplatek
      zaměstnanec Miroslav Putna
      zaměstnanec František Sklenář
      spolupráce na dopravním plánu města Brna


    • partneři

      Emílie Kumpoštová (Krejčová)
      sňatek: 29. 3. 1920, Praha-Karlín


    • děti

      Miroslava Fialová (Kumpoštová)
      Jindřich Kumpošt


    • rodiče

      Ladislav Kumpošt
      Marie Kumpoštová (Matoulková)


    • sourozenci

      Karel Kumpošt
      Jan Kumpošt


    • ulice

      Barvičova
      bydliště Kapucínské náměstí
      bydliště doložené v roce 1929


    • osoba na objektech

      věž architektů
      jiná realizace: Vaňkovo náměstí 0/01
      objekt je poctou tomuto architektovi


    • stavby

      Židenický hřbitov
      Balbínova 55
      místo posledního odpočinku
      Kumpoštova vila
      Barvičova 15/15
      stavitel a tehdejší majitel domu
      Nájemný dům s kavárnou Savoy
      Běhounská 9/109
      autor návrhu přestavby budovy v letech 1928–1929
      Grandhotel
      Benešova 18/605
      pod jeho vedením v letech 1929–1930 a 1937 byla provedena přestavba budovy
      Nájemný dům A. Holitzkého s restaurací
      Benešova 22/612
      autor projektu úpravy budovy (zvášení o dvě patra) z roku 1926

      další stavby (6)...
      Městský nájemní dům
      Celní 5/17
      architekt
      Obchodní dům Centrum
      Kobližná 24/55
      autor nerealizovaného návrhu budovy
      Smuteční obřadní síň
      Komprdova
      autor polychomovaných dveří
      Městské divadlo Brno
      Lidická 16/1863
      autor přestavby přízemí a kinosálu v roce 1936
      Česká národní banka
      Rooseveltova 18/575
      autor projektu adaptace úřadoven banky provedené v letech 1932–1933
      Poliklinika Zahradníkova
      Zahradníkova 2, 4, 6/494
      autor projektu


    • události

      9. 7. 2012
      Výstava Osobnosti brněnské architektury 15. 12. 1945
      I. Zemský sjezd architektů moravskoslezských
      účastník sjezdu
      1. 9. 1928
      Zahájení provozu dnešní polikliniky Zahradníkova
      autor projektu
      15. 11. 1925
      Přestěhování Městské spořitelny v Brně-Králově Poli
      autor projektu budovy


    • související odkazy

      mapa


    • autor

      Studentský záznam


Aktualizováno: 24. 06. 2018