česká

Brno: první český městský architekt

Brno:
- Herringgasse - Herringova (dnes Pionýrská) 3
- Kapucínské náměstí 2
- Barvičova 15

Nižší střední škola reálná v Brně (studium ukončeno v roce 1906),
1906–1910 Česká vyšší průmyslová škola v Brně - obor stavitelský u prof. arch. Emila Králíka,
1912 složena teoretická stavitelská zkouška,
1913–1914 a 1918–1919 Speciální škola pro architekturu u prof. Leopolda Bauera ve Vídni (Akademie der bildenden Künste),
24. 10. 1919 ukončení studia mistrovskou zkouškou u prof. Franze von Krausse

Zlatá medaile - Paříž, Mezinárodní výstava umění a techniky v moderním životě (1937),
Řád práce (27. 4. 1966)

zobrazit

říjen 1913 až srpen 1914: částečný úvazek ve velkých projekčních kancelářích ve Vídni (železobetonářská firma dr. Ing. B. Bauera, u arch. H. Gessnera a L. Bauera; interiéry pro firmy Müller, Openheim a Jaray) a v Brně pro nábytkářskou firmu Tusculum,
28. 7. 1914 – 1. 9. 1918: záložní důstojník, provádí mapovací práce v Černé Hoře a v Albánii, stavební mostní provizoria, silniční a fortifikační práce, umělecké návrhy hřbitovů a pomníků,
prosinec 1918: otevírá v Brně (Seminářská 9, dnešní Smetanova ulice) soukromou projekční kancelář (v letech 1921–1931 sídlí na Kapucínském náměstí 2/4, od roku 1932 ve vlastním domě na Barvičově 15),
12. 1. 1920: jmenován prozatímním městským architektem,
28. 11. 1922: jmenován definitivním městským architektem, zastává funkci přednosty pro architekturu a regulaci města Městského stavebního úřadu,
1923–1925: člen regulačního poradního sboru (delegován za Městský stavební úřad),
17. 3. 1924: udělen titul Městský stavební rada,
31. 5. 1925: ukončení pracovního poměru na Městském stavebním úřadu,
1925: podílník fy Alois Polák a spol., moravské kamenolomy se sídlem v Březině u Křtin,
1930: člen regulačního poradního sboru pro Velké Brno (delegován i Klubem výtvarných umělců Aleš),
1934: s Bohuslavem Fuchsem společná práce na regionálním plánu zlínské oblasti (dokončen v roce 1935),
1935: člen Poradního sboru pro otázky stavebního ruchu při Ministerstvu sociální péče, aktivní člen čs. pracovní skupiny CIPRAC (Mezinárodní výbor pro realizaci moderní architektury) v rámci CIAM (Mezinárodní kongres moderní architektury),
srpen až listopad 1936: člen poroty pro posouzení Soutěže na nájemné domy a byty pro chudé, vypsané městskou radou Zemského hlavního města Brna,
1936: jmenován soudním znalcem v oboru staveb,
1939–1945: soukromě se zabývá Vodohospodářským plánem pro zemi Moravskoslezskou a regionálními studiemi oblasti kolem Kníničské přehrady (dnes Brněnské),
30. 4. 1940: ukončení podílnictví ve fy Družstevní drobové a mramorové kamenolomy v Brně,
14. 5. 1945: ukončení činnosti své soukromé projekční kanceláře,
1945–1952: člen čtyřčlenné ředitelské rady (s B. Fuchsem, V. Bumbou, J. Mazlem) Zemského studijního a plánovacího ústavu Moravskoslezského v Brně (dříve Zemský národohospodářský ústav),
1949: ředitel Zemského studijního a plánovacího ústavu Moravskoslezského v Brně,
1945–1956?: přednosta plánovacího referátu Zemského národního výboru Moravskoslezského (od roku 1949 Krajského národního výboru) v Brně,
1966–1967: třikrát krátkodobě přijat Rektorátem VUT Brno do přechodného pracovního poměru na místo inženýra

vstup do Československé sociálně demokratické strany (1924)

Levá fronta (od roku 1930 - člen architektonické sekce),
CIAM, Svaz socialistických architektů (od roku 1933),
Klub výtvarných umělců Aleš (od roku 1919),
CIPRAC, Ústav pro stavbu měst Masarykovy akademie práce (Praha, od roku 1930),
Brněnský Devětsil,
Sdružení architektů (Sdružení stavební tvorby),
Svaz architektů ČSR (člen Ústředí od roku 1932),
Blok výtvarných umělců Země moravskoslezské,
Jednota přátel Masarykovy akademie práce (od roku 1933)

Židenický hřbitov, Balbínova 55, skup. 3, hrob č. 122–123

V roce 1923 přivedl Bohuslava Fuchse do zaměstnání na magistrát města Brna.
Jindřich Kumpošt měl velmi silné sociální cítění (finančně podporoval nadané studenty - např. budoucího RNDr. Mečislava Kuraše, ředitele chemického výzkumu firmy Baťa a poté profesora Palackého university v Olomouci).
V jeho soukromé projekční kanceláři pracovali: M. Putna, O. Oplatek, Z. Alexa, R. Procházka, J. Auermüller, Z. Kerekeš, A. Ruprich, O. Oehler, A. Perl.
Po ukončení 2. světové války hned uzavírá svoji projekční kancelář, aby se cele věnoval urbanismu.


ÚČAST NA VÝSTAVÁCH, PREZENTACÍCH A STUDIJNÍCH CESTÁCH:
1923: vyslán městem Brnem do Götteborgu (Šve.) na mezinárodní sjezd o otázkách plánování a na výstavu Stavba měst (spolu s B. Fuchsem, R. Spazierem, J. Mášou)

15. – 30. 6. 1926: zastoupen na mezinárodní výstavě Stavby měst v rámci prezentace staveb města Brna

3. – 14. 5. 1927: studijní cesta pořádaná Zemskou jednotou hostinských a kavárníků pro Moravu a Slezsko, zaměřená na moderní kavárenské, restaurační a hotelové stavby ve Francii (poznatky využity v projektech brněnských kaváren Savoy a Opera)

5. 5. – 2. 6. 1929: účast na I. členské výstavě Klubu architektů (pobočka Brno) ve výstavním pavilonu Aleš na Žerotínově náměstí

4. – 30. 9. 1932: účast na Výstavě stavebnictví a bydlení na Výstavišti v Praze

do roku 1932: účast na cestách za účelem studia organizace výstavby měst, organizace městských úřadů a studia pozemních staveb (hlavního města Švýcarska, Itálie, Španělska, Portugalska, Belgie, Francie, Holandska, Dánska, Švédska, Norska, Německa, Finska, Polska,...), procestoval i Bulharsko, Řecko, Albánii, Rumunsko, Turecko, Jugoslávii a severní pobřeží Afriky

1. – 14. 2. 1933: zastoupen na výstavě projektů ze Soutěže na regulaci a zastavění Kraví hory v Brně

8. – 24. 9. 1933: zastoupen na výstavě Stavebnictví a bydlení na Zemském výstavišti v Brně v paláci Morava (člen pracovního výboru výstavy a člen sekce Technická samospráva, referent sekce Materiály a konstrukce)

7. 3. 1935: přednes referátu "Oživení stavebního ruchu" na Ministerstvu sociální péče v Praze

27. 4. – 31. 10. 1935: zastoupen na Světové výstavě v Bruselu (architektonická sekce)

1935: jmenován členem čestného čs. výboru ustanoveného při příležitosti III. mezinárodního zájezdu architektů po zemích Evropy, pořádaného časopisem francouzských architektů L´Architecture d´Aujourd´hui

29. 4. – 5. 5. 1937: účast na II. konferenci CIAM-Ost v Brně a Zlíně zaměřené na otázky regionální plánování (referováno o zlínském regionálním plánu, který Kumpošt spolu s B. Fuchsem vypracoval, účastníci konference konstatovali, že "svým pojetím a zpracováním v Evropě je tak unikátní", že jej jednomyslně doporučili, aby alespoň v hlavních obrysech byl zveřejněn na V. Mezinárodním kongresu moderní architektury (CIAM)

8. – 20. 5. 1937: zastoupen na výstavě Návrhů užší soutěže na Klinické nemocnice v Praze-Motole (v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze)

květen 1937: cesta do SSSR s Československou společností pro plánovité hospodářství a Společností pro hospodářské a kulturní styky se SSSR

28. 6. – 2. 7. 1937: delegát čs. sekce CIPRAC (spolu s B. Fuchsem a F. Kalivodou) na V. Mezinárodním kongresu moderní architektury (CIAM), zaměřeném na urbanismus, v Paříži

25. 11. 1937: účast na debatním večeru, který pořádala Skupina výtvarných umělců v Brně v Akademické kavárně - rozprava O stavu a nesnázích současné architektury - účastnili se: B. Babánek, J. Blum, B. Fuchs, J. Grunt, E. Králík, J. Kroha a J. Víšek

1937: přednáška O bytové kultuře z hlediska dneška

1939: přednáška O výstavbě Brna v budoucnosti

květen až září 1940: účast na výstavě Za novou architekturu v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze

1947: účast na odborné exkurzi čs. techniků ve Švýcarsku

1947: prezentace prací Zemského studijního a plánovacího ústavu Moravskoslezského v Brně v rámci VI. Mezinárodního kongresu moderní architektury (CIAM) v Bridgewateru a souběžně na Ministerstvu plánování v Londýně


POZNÁMKA K DATU NAROZENÍ:
Údaje o narození Jindřicha Kumpošta jsou v pramenech uváděny různě. V naší encyklopedii se přikláníme k údaji, uvedeném v matrice v MZA v Brně, kde je uvedeno datum 13. července.
Některé zdroje uvádějí datum narození 12. červenec (např. Riedl, Samek. Moderní architektura v Brně 1905–1965; Kudělka, Chatrný. O nové Brno; Wikipedie; Archiweb, a další).

Kumpoštova (Sadová)

zobrazit

Leopold Bauer
profesor Miroslav Fridrich
přítel, spoluzakladetel KVU Aleš Olga Fridrichová
přítelkyně, spoluzakladatel KVU v Brně Bohuslav Fuchs
spolupráce na projektech Franz Holik ml.
v době jeho nepřítomnosti funkci hlavního architekta vykonával Jindřich Kumpošt
další osoby (7)...

Emílie Kumpoštová (Krejčová)
sňatek: 29. 3. 1920, Praha-Karlín

Miroslava Fialová (Kumpoštová)
Jindřich Kumpošt

Ladislav Kumpošt
Marie Kumpoštová (Matoulková)

Karel Kumpošt
Jan Kumpošt

Herringgasse - Herringova
rodný dům (dnes Pionýrská) Barvičova
bydliště Kapucínské náměstí
bydliště doložené v roce 1929

J. Kumpošt
pamětní deska: Celní 5/01 Věž architektů
jiná realizace: Vaňkovo náměstí 0/01
objekt je poctou tomuto architektovi

Židenický hřbitov
Balbínova 55
architekt a urbanista; místo posledního odpočinku Kumpoštova vila
Barvičova 15/15
stavitel a tehdejší majitel domu Nájemný dům s kavárnou Savoy
Běhounská 9/109
autor návrhu přestavby budovy v letech 1928–1929 Grandhotel
Benešova 18/605
pod jeho vedením v letech 1929–1930 a 1937 byla provedena přestavba budovy Nájemný dům A. Holitzkého s restaurací
Benešova 22/612
autor projektu úpravy budovy (zvýšení o dvě patra) z roku 1926
další stavby (6)...

5. 10. 2023
Odhalení pamětní desky Jindřichovi Kumpoštovi
jemu pamětní deska věnována 23. 6. 2022
Výstava 60/Sólo pro stále mladou dámu
jeho osobní archiv se stal součástí sbírky 9. 7. 2012
Výstava Osobnosti brněnské architektury
jeden z architektů, jehož život a dílo jsou ve výstavě připomenuty 15. 12. 1945
I. Zemský sjezd architektů moravskoslezských
účastník sjezdu 1. 9. 1928
Zahájení provozu dnešní polikliniky Zahradníkova
autor projektu
další události (1)...

mapa

Studentský záznam