Otto Ungar

* 27.11.1901 Brno – † 25.7.1945 Blankenheim u Výmaru (Německo)


malíř, kreslíř, grafik; válka a odboj 1938–1945; oběti okupace; holocaust


národnost

česká


státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR


zajímavé okolnosti

Dne 28. 1. 1942 byl deportován se ženou a dcerou do Terezína, 17. 7. 1944 byl zatčen gestapem a odsouzen za „propagaci hrůzy“, v říjnu byl i s rodinou poslán do Osvětimi. Odtud podstoupil ještě pochod smrti do Buchenwaldu, kde se dočkal osvobození, ale zemřel na následky věznění v sanatoriu.


příčina úmrtí

zemřel v sanatoriu na následky věznění


bydliště

Brno:
- Talgasse + Dr-Bedřich-Macků-Gasse - Údolní + Dra Bedřicha Macků 52
- Prager Strasse - Pražská 2


vzdělání

studium v Brně na reálce,
1921–1924 Akademie výtvarných umění v Praze ve všeobecné škole,
1924–1926 studium ve speciálce u prof. Fr. Thieleho


dílo

zobrazit


zaměstnání

malíř a grafik,
od roku 1927 jako profesor deskriptivní geometrie a kreslení na Židovském reálném gymnáziu v Brně


hrob

Židovský hřbitov v Brně, Nezamyslova 27, hrob 20, řada 7, sekce 5A (kenotaf)


poznámky

V lednu 1942 byl i se svou rodinou deportován do koncentračního tábora v Terezíně, kde působil v kreslírně Technické kanceláře. Zde pracující umělci měli připravit grafické materiály ke zprávám pro komandaturu SS, ale někteří z nich se snažili tajně zachytit skutečný život v ghettu. Mezi tyto umělce patřil i Ungar, což způsobilo jeho zatčení v červenci 1944.
Ungar byl spolu s dalšími umělci obviněn ze spiknutí a tzv. propagandy hrůzy a s rodinou uvězněn na Malé pevnosti. Zde mu údajně měla být zmrzačena pravá ruka, aby již nemohl malovat.
Následně byl Ungar v říjnu 1944 deportován do Osvětimi a musel absolvovat pochod smrti do Buchenwaldu, který přežil, ale zemřel následkem uvěznění a vyčerpání.
Ungarovy obrazy byly již v Terezíně vyměňovány za potraviny, některé byly úspěšně propašovány z ghetta. Aby se zabránilo poškození obrazů Němci, byla jeho díla schovávána po půdách, odkud si je po osvobození a nalezení odváželi vězni ostatních zemí domů jako památku. Tak se Ungarovy obrazy dostaly i do zahraničí. Největší soubor jeho děl byl zakopán roku 1944 na dvoře kasáren a opět až roku 1946 vynesen na světlo.
V roce 1946 byla v Židovském muzeu v Praze Otto Ungarovi uspořádána posmrtná výstava, díky které byl objeven jeho význam. Od května do října 1970 v Památníku Terezín bylo vystaveno 148 obrazů Ungarovy tvorby.
Okresní soud Brno-město, civilní oddělení, 27. 7. 1946 na žádost Markéty Ungarové, Brno, Zahradníkova 26, stanovil 25. 7. 1945 za den, který nepřežil.



partneři

Elfriede (Frida) Ungar (Zwicker)
sňatek: 10. 1. 1932, Brno (israel. matrika)




sourozenci

ulice

Prager Strasse - Pražská
bydliště (dnes Štefánikova) Talgasse + Dr-Bedřich-Macků-Gasse - Údolní + Dra Bedřicha Macků
bydliště doložené v roce 1932 (dnes Údolní)


stavby

Židovský hřbitov
Nezamyslova 27/395
kenotaf


Doskočilová, Menš


Aktualizováno: 26. 05. 2020