Internetová encyklopedie dějin Brna

Otto Francl

    Otto Francl


    • * 10.6.1896 Pohořelice (okres Břeclav) – † 8.7.1950 Brno


    • válka a odboj 1914–1919; legionář ruský; válka a odboj 1938–1945; účastník domácího odboje a politický vězeň


    • rodné jméno

      Frantzl

    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, ČSR


    • zajímavé okolnosti

      autor základní práce o Obraně národa na Moravě

    • příčina úmrtí

      zemřel ve vojenské nemocnici v Zábrdovicích


    • bydliště

      Pohořelice čp. 232 (rodný dům),
      Brno, Reicheltova 47


    • vyznamenání a pocty

      Čs. válečný kříž 1918 (udělilo ministerstvo války, 11. 3. 1921, dekret č. 9036),
      Řád Štefánika s meči (velitel 2. střelecké divize na Rusi, 1919, č. 13131),
      Medaile vítězství Sibiř - Bachmač (ministerstvo národní obrany, č. 2644/22),
      Revoluční medaile (ministerstvo války, 30. 11. 1920, č. 37693),
      Čs. válečný kříž 1939 (prezident republiky, 15. 4. 1946, č. 21473/46),
      Medaile za chrabrost (prezident republiky, 15. 4. 1946, č. 12715/46),
      Čs. vojenská medaile za zásluhy I. stupně (prezident republiky, 15. 4. 1946, č. 11685),
      Bachmačská medaile (ministerstvo národní obrany, 7. 3. 1948, č. 395/48),
      Slovenská medaile za věrnost (ministerstvo národní obrany, slovenská národní rada, č. 761/2251/47),
      Spojenecká medaile z roku 1918 a další pamětní medaile


    • zaměstnání

      voják z povolání, v roce 1938 podplukovník v činné službě, velitel praporu SOS Užhorod,
      po likvidaci čsl. armády aktuárský ředitel,
      1946 brigádní generál, zatimní posádkový velitel v Brně


    • hrob

      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 41, řada 2, hrob č. 105


    • poznámky

      V rakousko-uherské armádě kadet 40. pěšího pluku. Zajat: 5. 6. 1916, Olyka. Přihlášení do legií: 1. 3. 1917, Makarjev, Kostromsk. Do čs. legie v Rusku zařazen 1. 8. 1917, 6. střelecký pluk (2. rota), kandidát na praporčíka. Konec v legiích 1920, poslední útvar: 6. střelecký pluk, poslední hodnost: nadporučík. Kancelář československých legií v Praze mu potvrdila zapojení jako čs. dobrovolníka z let 1918–1920 od 28. 10. 1918 do 20. 6. 1920.
      Po návratu do vlasti pokračoval ve službě v československé armádě. Do protinacistického odboje se zapojil od 26. 5. 1939 v Obraně národa (zemské velitelství, velitel úderné roty). Nejdříve byl jeho velitelem generál František Slunéčko, později plukovník generálního štábu Václav Lysák. Otto Francl se podílel na vytváření úderných oddílů v Brně a v krajích, organizoval výrobu ručních granátů pro pouliční boj, shromažďoval zbraně, získával zprávy vojenského charakteru, kolportoval ilegální tisk.
      Gestapem zatčen v Brně 19. 3. 1940. Dne 3. 12. 1941 byl odsouzen u lidového soudu v Berlíně k doživotnímu trestu a doživotní ztrátě čestných občanských práv. Rozsudkem tohoto soudu za předsednictví dr. Zieglera byli souzeni také Václav Lysák (trest smrti), František Blabolil (trest smrti), Jaroslav Konopásek (5 let káznice), Václav Kratochvíl (6 let káznice).
      Otto Francl se vrátil do osvobozené republiky 22. 5. 1945 s otevřenou TBC, léčil se půl roku v sanatoriu na Pleši, ještě v listopadu 1947 zůstával v domácím lékařském ošetření.


    • soubory ke stažení

      Rozsudek lidového soudního dvora v Berlíně ze 3. 12. 1941.pdf [992 kB]


    • obrazy

      img17734.jpg img17826.jpg


    • prameny, literatura

      zobrazit


    • osoby

      František Blabolil
      spolupráce v odboji, společně souzeni Jaroslav Konopásek
      spolupráce v odboji, společně souzeni Václav Kratochvíl
      spolupráce v odboji, společně souzeni Václav Lysák
      spolupráce v odboji, společně souzeni


    • partneři

      Milada Franclová (Julínková)
      sňatek: 11. 4. 1922, Brno (vojenský kostel)


    • děti

      Věra Franclová


    • rodiče

      Richard Frantzl
      Matylda (Mathilda) Frantzlová (Gallová)


    • ulice

      Reicheltova
      bydliště v roce 1939 (dnes Kotlářská)


    • stavby

      Ústřední hřbitov města Brna
      Vídeňská 96
      místo posledního odpočinku


    • autor

      Menš


Aktualizováno: 25. 01. 2018

Otto Francl. Fotografii z rodinného archívu pro naši encyklopedii poskytla paní Eva Valešová (vnučka Otto Francla), děkujeme.