národnost

česká

státní příslušnost

Rakousko-Uhersko

zajímavé okolnosti

O kněžské povolání neměl zájem. Vstup do zemských služeb: Moravský zemský výbor - znalost češtiny, němčiny a italštiny (přijat za bezplatného stavovského praktikanta).

bydliště

Brno, Křížová č. 7/8

vzdělání

gymnázium v Kroměříži (1830 maturita),
1831–1832 filozofické učiliště v Brně,
1833–1835 klášter augustiniánů bosáku na Starém Brně (studium bohosloví)

čestný doktorát

univerzita v Jeně (11. 9. 1855)

vyznamenání a pocty

zlatá medaile Litteris et artibus za edici moravských zemských desek (1854),
zlatá spolková medaile Hospodářské společnosti (1858),
zlatý záslužný kříž (1859)

dílo

zaměstnání

odborné a zájmové organizace

1849–1852 Matice moravská (v letech 1856–1859 její předseda),
1851–1858 redaktor spolkového kalendáře Koleda,
Dánská společnost pro nordické starožitnosti Kodaň

hrob

Po zrušení starobrněnského hřbitova u kostela sv. Václava (v roce 1903) byl hrob přenesen dne 11. 11. 1909 na Ústřední hřbitov, skup. 32, řada č. 1, hrob č. 1a–5a. Náhrobek je památkově chráněn od 3. 5. 1958 (rejst. č. ÚSKP 11789/7-296). Autorem náhrobku je sochař Josef Břenek.

pojmenované ulice

Chytilova (Komín)

prameny, literatura

zobrazit

osoby

Antonín Boček
spolupracovník Josef Břenek
autor Chytilova náhrobku na Ústředním hřbitově v Brně Josef Zelený
J. Zelený vytvořil portrét J. Chytila

partneři

Aloisie Chytilová (Staňková)
sňatek: 28. 6. 1842

ulice

Křížová
bydliště

stavby

Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
moravský historik-archivář, národní buditel; místo posledního odpočinku Starobrněnský hřbitov
Vojtova
původní místo posledního odpočinku

události

12. 11. 1909
Exhumace a pohřbení ostatků J. Dobrovského a J. Chytila
jeho ostatky exhumovány

autor

Jord