S prací Jaroslava Vaňka se můžeme setkávat především v Brně.
K jeho prvním dílům patří oltářní socha svatého Vavřince, patrona farního kostela v Řečkovicích, kde byl původní oltářní obraz zničen v závěru 2. světové války.
Pracoval v různých kostelech nejen brněnské diecéze, kde také po II. vatikánském koncilu pomáhal s úpravami a instalací umělecky hodnotných obětních stolů.
Doslova na poslední chvíli zachránil emisemi poničenou pískovcovou galerii světců kolem dominikánského kostela svatého Michala.
Restauroval i sousoší Nejsvětější Trojice na Zelném trhu.
Jeho umění si vážil rovněž biskup Karel Skoupý, objednal si u něj pomník (kamenný Kristus na kříži), který zdobí biskupův hrob na Ústředním hřbitově.
Když se na počátku osmdesátých let 20. století opravovala katedrála na Petrově včetně obou věží a jejich bání, byl Mistr Vaněk pověřen dohledem nad kvalitou a uměleckou hodnotou prací.

Pracoval se dřevem i kamenem, dřevěných plastik je ale více. Typické jsou především torza kříže s hlavou Krista, který každého již zdáli vítá vlídným, láskyplným pohledem.

Vytvořil i podoby mnoha světců.
Díky dlouholetému přátelství s tehdejším správcem kapucínského kostela, ordinářem Ludvíkem Horkým, často pracoval zejména pro kostel Nelezení svatého Kříže na Kapucínském náměstí. Jeho sochy Panny Marie Lurdské, sv. Antonína a především oblíbeného Judy Tadeáše jsou nenapodobitelným příkladem jeho výtvarného rukopisu. Pro kapucínský kostel nakonec zhotovil také betlém, který patří k nejkrásnějším v Brně.
Betlémy jsou vrcholem a korunou Vaňkova díla. Vyřezával je postupně. Patrně první vznikl v roce 1942 v komínském kostele a je pozoruhodný tím, že na postavách pastýřů a koledníků jsou zachyceny komínské a jundrovské kroje.
Po válce pak Mistr doplnil vážně poškozený betlém v Králově Poli a až do konce života postupně nahrazoval zničený betlém v minoritském kostele sv. Janů. Vzniklo tak jedinečné dílo, největší na Moravě. Jaroslav Vaněk do něj vložil všechnu svou víru, lásku k Bohu, církvi a v neposlední řadě také dlouholeté přátelství s minoritským otcem provinciálem Norbertem Škrdlíkem, jehož věrná podoba v jedné ze soch betlémského komplexu patří k unikátům města Brna. Z vděku za dožití se svobody zhotovil do betléma krátce před svou smrtí v roce 1991 plastiku sv. Anežky České.

Jaroslav Vaněk spolupracoval také s Chrámovým družstvem v Pelhřimově, jehož zakladatelem byl pelhřimovský děkan P. František Bernard Vaněk. V rámci této spolupráce se autorsky podílel na vytvoření betlému pro kostel Nanebevzetí P. Marie v Louňovicích pod Blaníkem.
(Tuto informaci poskytla PhDr. Libuše Váňová, Muzeum Podblanicka, děkujeme.)