Oslavice čp. 19 (rodný dům),
Brno, Petrov 1

po studiu bohosloví v Brně vysvěcen na kněze 29. 7. 1900,
1910–1914 studium práv a vyšší teologie v Římě (dosažení hodnosti doktora teologie a kanonického práva)

po vysvěcení působil jako kaplan v Boskovicích, později u sv. Maří Magdaleny v Brně,
od roku 1904 kaplan na dómě a profesor náboženství,
těsně před vypuknutím 1. světové války zastával úřad biskupského a prvního konsistorálního sekretáře,
v roce 1924 byl instalován na kanovníka královské stoliční kapituly v Brně a současně jmenován biskupským kancléřem,
v roce 1932 se stal druhým infulovaným prelátem brněnského dómu, dómským arcijáhnem a později děkanem a prvním prelátem královské stoliční kapituly,
od 20. května 1953 až do konce svého života zastával funkci kapitulního vikáře místo internovaného biskupa Karla Skoupého

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96 (hrobka královské stoliční kapituly), skup. 13, hrob č. 1–6

Za nacistické okupace byl zatčen jako rukojmí v akci Abrecht der Erste, vězněn v Brně na Špilberku. Vzhledem k věku byl spolu s nejstaršími zatčenými rukojmími po několika týdnech propuštěn.
Poslední rozloučení s Msgre. J. Kratochvilem se konalo 13. 5. 1968 v 9.30 hodin v brněnské katedrále:
„Rozhlehlé prostory brněnského dómu byly naplněny jako už dlouho ne a jako málokdy za své existence. Věřící nejen z Brna a okolí, ale i ze vzdálených krajů diecéze se přišli rozloučit s brněnským kapitulním vikářem ThDr. J. Kratochvílem. Za přítomnosti téměř 300 kněží, zádušní mši sv. sloužil biskup brněnský ThDr. Karel Skoupý. Obřady nad rakví vykonali také biskupové ThDr. A. Lazík z Trnavy a ThDr. R. Pobožný z Rožňavy. Přítomni byli zástupci kapituly olomoucké s kapitulním vikářem J. Glogarem. Na hřbitově se rozloučil se zesnulým prelátem dr. J. Kratochvílem zástupce ministerstva kultury inž. B. Chňoupek.
Brněnský biskup dr. Karel Skoupý v závěrečném projevu poděkoval zemřelému za věrnost svým biskupům.“
(Citováno z Lidové demokracie 14. 5. 1968, s. 1).
(Datum narození a podobu příjmení uvádíme podle matriky narození -Menš)

zobrazit

Josef Gross
kněz, u kterého vedl pohřební obřady František Hudec
J. Kratochvil vedl pohřební obřady u Fr. Hudce Josef Kristek
Karel Skoupý
biskup, v letech 1953–1968, kdy nemohl vykonávat svůj úřad, působil Msgre. J. Kratochvil jako kapitulní vikář Antonín Štursa
J. Kratochvíl vedl pohřební obřady při úmrtí A. Štursy

Jan Kratochvil
Františka Kratochvilová (Chytková)

Petrov
bydliště

Kostel sv. Maří Magdaleny
Františkánská
místo jeho působení v duchovní správě v prvních letech kněžské služby Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
papežský prelát, děkan a první prelát královské stoliční kapituly, kapitulní vikář brněnské diecéze; místo posledního odpočinku

19. 9. 1948
Posvěcení kostela Povýšení svatého kříže ve Slatině
kapitulní děkan, který kostel posvětil 7. 12. 1947
Slavnostní zahájení výuky na Biskupském gymnáziu
kapitulní děkan 31. 5. 1947
Brněnské oslavy 950. výročí mučednické smrti sv. Vojtěcha
kapitulní děkan 10. 5. 1945
Děkovné bohoslužby na Petrově u příležitosti osvobození
hlavní celebrant pontifikální mše 1. 9. 1939
Akce Albrecht der Erste v Brně
zatčený v Brně

matriční záznam narození J. Kratochvila

Ma