Gak Andrej (krycí jméno)

Klopotovice čp. 10 (rodný dům),
Brno-Bystrc, U Zoologické zahrady,
Brno, Kampelíkova 15

zemská česká reálka v Prostějově (1898–1904),
česká státní reálka v Lipníku nad Bečvou (1904–1906),
česká zemská vyšší reálka v Kroměříži (15. 2. – 21. 7. 1906),
šest semestrů vysoké školy technické v Brně (obor stavební, od 1. 10. 1907 do 15. 8. 1910)

Řád sv. Stanislava 3. třídy s meči a mašlí (1916),
Řád sv. Anny 2. třídy s meči (1919),
Vojenský kříž (1919),
Řád Sokola s meči (1919),
Válečný kříž 1918 (1920),
Medaile vítězství (1922),
Revoluční medaila (1922)
Československý válečný kříž 1939 (1944),
četná další zahraniční vyznamenání

voják z povolání

Prezenční vojenskou službu vykonal v letech 1910–1911 jako jednoroční dobrovolník 14. zeměbraneckého pěšího pluku v Brně, v roce 1914 u téhož pluku prezentován k válečné službě.
Za první světové války byl zajat v dubnu 1915 na ruské frontě, pracoval pak v samosprávě zajateckého tábora Simbirsk. Od června 1916 zařazen jako dobrovolník do srbského 4. střeleckého pluku (velitel čety a roty).
Od 1. 1. 1917 příslušník Čs. střelecké brigády, umístěn v Bělgorodu a v květnu jmenován náborovým pracovníkem. V září 1917 zařazen do 6. střeleckého pluku Hanáckého, velel četě. Účastnil se bojů u Bachmače, od října 1918 velitel 1. praporu, poté zástupce velitele pluku.
Po návratu do vlasti pokračoval ve službě v čs. armádě, mj.: velitel Hraničářského praporu ve Vimperku, velitel pěšího pluku č. 1 v Českých Budějovicích, v letech 1925–1927 vojenský atašé v Bělehradě. Po návratu opět další velitelské funkce v československé armádě, posledně v letech 1937–1939 velitel 6. sboru. V zářijové mobilizaci v roce 1938 byl velitelem XVI. hraničního pásma v Košicích. Ze Slovenska se vrátil v březnu 1939 do Brna.
Za nacistické okupace zapojen od 1. 5. 1939 v Brně do odbojové organizace Obrana národa (zemské velitelství), odchod do exilu 20. 12. 1939 (uváděn i leden 1940) do Francie. Byl vyslán jako zplnomocněnec čs. armády do Bělehradu.
V letech 1941–1943 náčelník čs. mise v Jeruzalémě, 1943–1945 československý přidělenec u hlavního spojeneckého velitelství se sídlem v Londýně. Osobní číslo: Z; A-4713; Z; 10.500.115. V roce 1945 penzionován. Roku 1948 emigroval do USA.

zobrazit

Jan Mézl
Marie Mézlová (Konečná)

U Zoologické zahrady
bydliště v době zapojení do protinacistického odboje (tehdy Bystrc čp. 408) Kampelíkova
bydliště doložené v roce 1948

Menš