česká

Rakousko-Uhersko

Nápis na náhrobku:
„Prostý český dělník, který měl pohřeb královský a k jehož hrobu pohlíží celá vlast, neboť padl v boji za myšlenku krásnou a velikou: za právo národa.“

následky zranění bodákem vojáka pěšího pluku č. 49 před vchodem do Besedního domu při demonstracích za zřízení české univerzity v Brně

Ořechov čp. 69 (rodný dům, dnes Pavlíkova 82)

Sonáta - fragment 1. X. 1905 Z Ulice od Leoše Janáčka,
v rámci sympozia soch pod širým nebem „Brno Art Open 2013“ bylo vystaveno i dílo rakouské umělkyně Esther Stockerové, které připomínalo Františka Pavlíka (výtvarný objekt byl umístěn na Moravském náměstí před budovou Místodržitelského paláce),
na rodném domě v Ořechově se nachází jeho pamětní deska

stolařský pomocník

Sokol Brno II

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 68, řada 2, hrob č. 245

Pamětní deska na Besedním domě, odhalená dne 4. 10. 1925, se po 15. březnu 1939 stala místem, kam čeští vlastenci kladli květiny (spolu s pamětní deskou T. G. Masaryka na protilehlém rohu budovy německého gymnázia), např. 1. 5. 1939. Obě desky zmizely ve sbírce kovů.
Po válce existoval sádrový model Pavlíkovy desky, žil i její autor, deska byla proto znovu odlita a odhalena symbolicky 17. 11. 1946, kdy se poprvé oslavoval Mezinárodní den studentstva v Brně.
Pohřeb se konal v Brně 5. 10. 1905 a účastnilo se jej až 80 000 lidí v průvodu nebo v přihlížejícím špalíru. Církevní obřady nad rakví v nemocniční kapli u sv. Anny a na Ústředním hřbitově vykonal P. Tomáš Šilinger, který promluvil i nad hrobem zemřelého. Mj. řekl: „Ve svém mladém srdci cítil, že se děje křivda jeho bratřím, že tupena je řeč jeho i národnost. Za svou povinnost považoval chrániti svou vlast a národ a padl na prahu stánku národního v Brně. /.../ A kdyby král dnes v Brně zemřel, nebude účast na jeho pohřbu větší, než má prostý, český dělník, váš syn. Sladko je zemříti za šlapanou vlast, za porobený národ. /.../ Jsem přesvědčen, až zřízena bude v Brně česká universita, že ti, kteří první na ni přijdou, uctí památku Františka Pavlíka vzpomínkou a modlitbou. Klidně ode hrobu se rozejdeme, by uctění jeho památky bylo důstojné, bez jakékoliv výtržnosti.“
Důstojnost dne pohřbu se podařilo udržet. Ovšem koncem října 1905 probíhaly v Brně odvody do rakouské armády. Jedna odvodní komise měla sídlo na Zelném trhu, v budově Reduty. Rekruti s klobouky zdobenými umělými květinami a stuhami přijížděli často rozveseleni i alkoholem z okolních obcí na vyzdobených vozech tažených opentlenými koňmi. Když dorazili rekruti z Ořechova, přijížděli na voze potaženém černým suknem, všichni v černém oděvu, vážného chování. Vezli obraz v rámu, na němž byl zpodobněn v sokolské kroji František Pavlík! Jejich kamarád totiž dostal také povolávací rozkaz, vojenské úřady jej zapomněly vyškrtnout ze seznamu vojáků. Rekruti na voze rozvinuli transparenty s nápisy: „Chtějí naše těla a jazyk nám ubíjejí“ a „Armáda, hrob naší svobody“. (Uhlíř, c. d., s. 250)

Pavlíkova (Stránice)

zobrazit

Hana Horká
vzdálená příbuzná Ladislav Pluhař
při pohřbu Fr. Pavlíka se dr. Pluhař loučil za Sokolstvo František Rézl
zemřel jako oběť národnostních bojů v Brně na podzim 1905 Tomáš Eduard Šilinger
P. Šilinger přednesl smuteční řeč nad hrobem Fr. Pavlíka Miloš Valníček
M. Valníček nechal zhotovil věnec na pohřeb F. Pavlíka se stuhou s nápisem „Z krve Tvé vzejde nám vítězství“

František Pavlík
Kateřina Pavlíková (Škardová)

Františka Pavlíková
Antonín Pavlík
Anežka Pavlíková
Marie Antošová (Pavlíková, ovdovělá Nováková)
Julie Pavlíková

další sourozenci (1)...

F. Pavlík
pamětní deska: Komenského náměstí 8/01

Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
oběť bojů za českou univerzitu v Brně; místo posledního odpočinku

12. 6. 2013
Sochy v ulicích / Brno Art Open 2013
je mu věnován jeden z objektů 16. 6. 1934
Studentská manifestace za českou techniku
před jeho pamětní deskou bylo řečniště 1. 2. 1906
Pohřeb Františka Rezla
zemřel jako první oběť národnostních bojů v říjnu 1905 v Brně

Menš