Maurus Kinter

* 21.2.1842 Brno – † 26.6.1928 Rajhrad (okres Brno-venkov)

benediktin, římskokatolický kněz, knihovník a archivář rajhradského kláštera benediktinů

rodné jméno

Josef

bydliště

Brno, Ferdinandsgasse (Ferdinandova) č. 403

vzdělání

ve věku pěti let jej začal vyučovat domácí učitel,
1848 – 17. srpna 1852 škola u sv. Jakuba v Brně,
poté studium na K. und K. Gymnasiu Brünn (již před ukončením gymnaziálních studií si Josef Kinter podal na radu svého profesora náboženství Matěje Procházky žádost k přijetí do rajhradského benediktinského kláštera),
17. srpna 1859 přijat do noviciátu (v průběhu léta 1860 již jako novic rajhradského kláštera složil maturitní zkoušku),
1860–1864 studium na Biskupském alumnátu v Brně,
5. dubna 1864 věčné sliby,
4. června 1864 byl brněnským biskupem Antonínem Ernestem Schaaffgotschem vysvěcen na kněze

dílo

zobrazit

- do vědeckého života vstoupil výrazně roku 1879 podílem na publikaci „Scriptores Ordinis S. Benedicti, qui 1750–1880 fuerunt in Imperio Austriaco-Hungarico“, kam přispěl články o rajhradských benediktinech
- stal se prvním redaktorem (Wissenschaftliche) Studien und Mittheilungen aus dem Benediktiner-(und Cisterzienser-) Orden, celkem připravil pro tento časopis k vydání 1238 rukopisů
- vedle Studií přispíval články do katolických deníků Das Vaterland, jeho nástupkyně Die Reichpost a do Weltblattu, dále do Notizzenblattu der historiesch-statistischen Section in Brünn a Anzeige für Kunde der deutschen Vorzeit
- od roku 1866 spolupracoval s Wiener allgemeine Litteraturzeitung
- vydal i samostatné spisy jako Die Herrschaft Hochwald, životopis opata Vintíře Kalivody či biografii Bedy Dudíka
- nejvýznamnější z jeho samostatných publikačních počinů byl vydán roku 1908 u příležitosti 25. jubilea opata Benedikta Korčiána „Vitae monachorum, qui ab anno 1613 in Monasterio O. S. B. Raihradensis in Moravia professi in Domino obierunt“ (tento spis je dodnes nepřekonaným dílem o významných rajhradských benediktinech a základním pramenem pro další práce na tomto poli)

zaměstnání

ve farní správě působil M. Kinter nejdéle v 70. letech 19. století v děkanátu modřickém a židlochovickém,
1. září 1864 se stal rovněž klášterním knihovníkem a 1870 klášterním archivářem (obě funkce zastával až do roku 1920)

hrob

hřbitov v Rajhradě

poznámky

Kinterovo rozhodnutí vstoupit do benediktinského řádu navazovalo na fakt, že malý Josef byl již roku 1849 svou matkou přislíben na duchovní dráhu. V tomto roce si totiž zlomil levé rameno a úraz si vyžádal chirurgický zákrok. I přes něj hojení neprobíhalo nejlépe, proto jeho matka vykonala o dva roky později pouť k Panně Marii Zázračné, po které se zlomenina rychle zahojila.

prameny, literatura

osoby

Beda (kř. František) Dudík
řádový spolubratr Gunther (Vintíř) Jan Kalivoda
řádový spolubratr Matěj Procházka
kněz, profesor náboženství Maria Alexandra Francisca Rizy (též Rissy)
M. Kinterovi darovala rodinné památky M. Rizy Jan Antonín Arnošt Schaffgotsche
biskup, vysvětil M. Kintera na kněze

ulice

Ferdinandsgasse (Ferdinandova)
rodný dům (dnes Masarykova)

autor

Ma

Aktualizováno: 19. 05. 2020