Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko

23. října roku 1856 požádal místodržitelství v Brně mladší bratr Salomon o udělení jednoduchého továrního oprávnění k výrobě vlněného zboží pro Brno

Moritz a Salomon si na základě společenské smlouvy nechali u zemského soudu v Brně zaprotokolovat firmu Brüder Schüller, k jejímuž provozu požadovali tovární oprávnění (i když žádost podpořila brněnská městská rada, proti se postavili představitelé všech tří zdejších textilních cechů s námitkou, že při zvyšování počtu továrních oprávnění musí dojít zákonitě k úpadku vlnařské výroby ve městě),
k záležitosti se dodatečně vyjádřila 5. února 1857 i Obchodní živnostenská komora v Brně, která charakterizovala soustřeďování vlnařské výroby do centra v Brně za přirozený proces, způsobený nevýhodnými podmínkami v okolních městech, především nedostatkem vody a skutečností, že města (zde Bučovice) byla stranou hlavních dopravních cest,
žadatel (Salomon Schüller) však neprokázal dostatečně svoje důvody k přenesení výroby, a proto doporučila, aby v této záležitosti rozhodla komise,
tato komise, podle hlášení C. k. okresního úřadu v Bučovicích nepochybovala o žadatelových technických a obchodních schopnostech, jeho dobré pověsti, i když výše kapitálu (11 000 zlatých) nebyla nijak význačná, byla zde možnost navýšení kapitálu ve spojení s bratrem Moritzem jako společníkem a nakonec byla žádost 25. května 1857 doporučena ke kladnému vyřízení,
jednoduché tovární oprávnění bylo 10. června 1857 dekretem místodržitelství uděleno
výroba firmy Brüder Schüller byla provozována nejprve v Kožené ulici čp. 24 (nyní část Koliště) a od poloviny 60. let 19. století firma přesídlila na Cejl č. 95, kde setrvala do svého zániku,
tovární budovu poté převzala firma Adolf Löw et Sohn

Josua Schüller
Johanna Schüllerová (Bocková)

Abraham Schüller
Salomon Schüller
i spolumajitel firmy Brüder Schüller

Jord