česká

Rakousko-Uhersko, ČSR

Velitel skupiny OUT DISTANCE. Zemřel společně s Josefem Bublíkem, Josefem Gabčíkem, Janem Hrubým, Janem Kubišem, Josefem Valčíkem a Jaroslavem Švarcem, kteří se podíleli na přípravě a vykonání atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha 27. 5. 1942.

padl v boji

Rešice čp. 64,
Brno:
- Štefánikova 25
- Cihlářská 21,
Praha, Buzulucká 678/6 (poslední ilegální byt, odkud přešel do krypty pravoslavného kostela)

Obecná škola Rešice,
měšťanská škola Rouchovany,
1932–1936 obchodní akademie v Brně,
1937–1938 Vojenská akademie v Hranicích

Zlatá hvězda Čs. vojenského řádu Za svobodu (1949),
Hvězda I. třídy Čs. vojenského řád u bílého lva Za vítězství (18. 6. 1968),
Řád M. R. Štefánika III. třídy in memoriam (1991),
Čs. válečný kříž 1939 (1942, 1945),
Certifikate of the King´s Commendation (1947),
Řád Bílého lva in memoriam (udělen 18. 6. 1968),
plukovník in memoriam rozkazem ministra národní obrany č. 72 ze dne 24. 6. 2002 s účinností od 30. 6. 2002,
Kříž obrany státu ministra obrany České republiky in memoriam (udělen 8. 5. 2010)

pomník v obci Rešice (okres Znojmo),
pomník v obci Ořechov (okres Jihlava),
17. 6. 2022 mu byla odhalena péčí českého pedagoga a historika Lukáše Kopeckého v kasárnách v Ružomberku, ulice Zarevúca 2, kde působil jako voják z povolání, pamětní deska,
21. 10. 2023 mu byla vysazena v Aleji československých parašutistů lípa

voják z povolání

Čs. Orel

Narodil se jako nemanželský syn Anežky Vérostové. Zřejmě jej neuznal za vlastního ani otec, mlynář Viktor Jarolím (1882–1942), ale ani v roce 1918 po sňatku matky její manžel. Starali se o něj dědečak a babička, po jejich smrti teta Marie, která byla popravena v Mauthausenu.
Po ukončení brněnské obchodní akademie nastoupil roku 1936 vojenskou službu u pěšího pluku č. 43 v Brně (od 1. 10. 1936 sloužil ve Svatoplukových kasárnách v Židenicích jako vojín 9. roty), odkud odešel po půl roce na Vojenskou akademii do Hranic. Po jejím absolvování v roce 1938 zařazen k horskému pluku č. 2 v Ružomberoku jako poručík.
Dne 26. 6. 1939 spolu s bratrancem Františkem Pospíšilem a Robertem Klecandou odešli do Polska, odtud přijeli lodí do Francie, kde A. Opálka nastoupil službu v Cizinecké legii v Africe.
Po vypuknutí 2. světové války přijel zpět do Francie k čs. armádě v Agde, zde sloužil u 3. pěšího pluku, bojů na frontě se neúčastnil.
Dne 12. 7. 1940 přijel lodí Neuralia do Velké Británie, jako nezařazený důstojník sloužil u kulometné roty čs. samostatné brigády. V létě 1941 se přihlásil do výcviku pro nasazení v týlu nepřítele.
Od 19. září do 20. října 1941 absolvoval speciální výcvik ve Skotsku. Po jeho prodělání určen velitelem paraskupiny OUT DISTANCE (nadporučík Adolf Opálka, desátník aspirant Ivan Kolařík a rotný Karel Čurda), která byla vysazena v noci ze 27. na 28. 3. 1942 u Ořechova poblíž Telče. Zde byl také odhalen pomník výsadku, kde je však uvedeno pouze Opálkovo jméno, ne jména dalších členů výsadku.
Ivan Kolařík se dopustil tragické chyby a ani sebevraždou nezachránil své blízké před popravou v Brně v Kounicových kolejích. Karel Čurda se přihlásil na pražském gestapu a za konfidentskou činnost byl po druhé světové válce popraven.

Adolf Opálka bojoval spolu s dalšími parašutisty 18. 6. 1942 s přesilou příslušníků zbraní SS a gestapa v pravoslavném chrámu sv. Cyrila a Metoděje na Resslově ulici v Praze, v beznadějné situaci spáchal sebevraždu na kůru kostela. „Dle pitevního protokolu střepiny granátů mu přerazily záloketní kost a roztříštily ramenní kloub. Požil jed a střelil se do spánku. Jed účinkoval až po střele.
Po smrti nacisté vypreparovali jeho lebku (stejně jako lebky jeho druhů) s určením pro budoucí muzeum zločinu. Přikládáme posmrtné foto Opálky pořízené v Ústavu soudního lékařství a foto z identifikace padlých - nejblíže leží Opálka, a foto vypreparovaných lebek.“

zobrazit

Josef Bublík
společně zahynuli po boji v kryptě pravoslavného kostela sv. Cyrila a Metoděje Ivan Kolařík
parašutista skupiny OUT DISTANCE Jan Kubiš
společně zahynuli po boji v kryptě pravoslavného kostela sv. Cyrila a Metoděje Julius Maleček
J. Maleček se zasloužil o vybudování pomníku v Ořechově, kde je uvedeno jméno A. Opálky Tomáš Opálka
dědeček
další osoby (7)...

Viktor Jarolím
Anežka Vérostová (Opálková)

Cihlářská
jako student obchodní akademie bydlel v letech 1932 až 1936 v Masarykově studentském domově Štefánikova
bydlel zde v roce 1931

A. Opálka
pamětní deska: Cihlářská 21/01 A. Opálka
pamětní deska: Kotlářská 9/04 A. Opálka
pamětní deska: Svatoplukova - kasárna Židenice 84/03 parašutisté, kteří zahynuli v červnu 1942 v Resslově ulici v Praze
pamětní deska: Štefánikova 22/01 A. Opálka
pamětní deska: Štefánikova 25/01

21. 10. 2023
Vysazení prvních 9 lip v Aleji československých parašutistů
jemu vysazena lípa 21. 10. 2023 16. 6. 2022
Slavnost odhalení pamětních desek, připomínajících brněnský pobyt Adolfa Opálky
jemu pamětní desky věnovány

mapa

Menš, JMik