v letech nacistické okupace pomáhal lidem v ohrožení, podílel se např. na ukrývání Ireny Svobodové, manželky poúnorového ministra obrany a pozdějšího prezidenta Ludvíka Svobody, poskytoval potravinovou pomoc parašutistům skupiny Silver B, ve které byl jeho bratranec

řádové sliby složil 28. září 1932 v Olomouci,
na kněze vysvěcen 4. července 1937

kaplan v Plzni,
kazatel a lidový misionář v Praze a Uherském Brodě,
přišel do Znojma zabraného v důsledku Mnichovské dohody nacistickým Německem, brzy se zde stal objektem nenávisti mnohých fanatických znojemských Němců, trnem v oku jim byl zejména pro svá odvážná kázání v kostele sv. Michala, ve kterých se nebál zdůraznit, že spásu nelze hledat v kříži hákovém, ale pouze Kristově,
v roce 1946 byl zvolen převorem dominikánského kláštera ve Znojmě,
po propuštění z vězení v roce 1960 pracoval v civilním zaměstnání v Brně,
po roce 1969 mu bylo umožněno vypomáhat v brněnských kostelích (Zábrdovice, sv. Tomáš, sv. Michal a kostel sv. Maří Magdaleny)

hřbitov ve Vlčnově

Dne 28. června 1948 byl zatčen a jako první z kněží byl 24. září 1948 odsouzen k 18 letům vězení. Byl obviněn, že jako znojemský převor organizoval převádění uprchlíků do Rakouska. Skutečným důvodem byl jeho nekompromisní postoj ke komunistickým nabídkám ke kolaboraci a odhalování podvodných machinací během voleb na Znojemsku.
Nepomohlo mu ani to, že byl po válce vyznamenán ministrem národní obrany gen. Ludvíkem Svobodou za účast v protinacistickém odboji, když se mimo jiné podílel na ukrývání Svobodovy rodiny. Následně byl 12 let vězněn.

Prošel věznicemi v Plzni na Borech, na Mírově, Pankráci, v Ilavě, Leopoldově a Valdicích. Svůj nekompromisní postoj si zachoval i během věznění a byl za to mnohokrát trestán. Na svobodu byl propuštěn při amnestii v květnu 1960.

V roce 1968 se aktivně zapojil do činnosti organizace politických vězňů a do obnovování činnosti dominikánského řádu.

Pod dohledem Státní bezpečnosti však zůstal po zbytek života. Zemřel v předvečer pádu komunistické moci v červnu 1989.

Emil Petřík
novinář a publicista, P. Zemek mu pomohl při útěku přes hranice Irena Svobodová
pomoc v době okupace Jan Zemek
bratranec

Kostel sv. Michala a klášter dominikánů
Dominikánské náměstí
zde vypomáhal po roce 1969 v duchovní správě Kostel sv. Maří Magdaleny
Františkánská
zde vypomáhal po roce 1969 v duchovní správě Kostel sv. Tomáše a klášter augustiniánů-eremitů
Moravské náměstí
zde vypomáhal po roce 1969 v duchovní správě Kostel Nanebevzetí Panny Marie a klášter premonstrátů
Zábrdovická
zde vypomáhal po roce 1969 v duchovní správě

Ma