Gustav Křivinka

* 24.4.1928 Doubravice nad Svitavou – † 17.2.1990 Brno


hudební skladatel


národnost

česká


zajímavé okolnosti

pocházel z učitelské rodiny


bydliště

Brno, Veselá


vzdělání

brněnská konzervatoř (houslová hra u prof. Františka Kudláčka a skladba u prof. Václava Kaprála a Viléma Petrželky),
studium na JAMU v Brně


dílo

Připravil a realizoval množství přímých přenosů koncertů, operních a baletních představení, folklorních i populárních pořadů, cykly o opeře, operních umělcích, mladých interpretech i o hudebních nástrojích.
Psal zasvěcené rozbory a recenze pro odborný i laický tisk.


zaměstnání

hudební skladatel,
režisér hudebních pořadů v Československé televizi (od roku 1961)


odborné a zájmové organizace

člen Svazu československých skladatelů a koncertních umělců (tajemník)


čestný hrob

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 25e, hrob č. 44 (před přečíslováním hrobů č. 40) - kamenný náhrobek s měděnou deskou vytvořil po roce 1990 Oldřich Srník


poznámky

Jeho rozsáhlá tvorba se opírala o lidovou hudebnost a inspiraci Leošem Janáčkem. V desítkách skladeb zasáhl do oblasti instrumentální (Sonáta pro sólové housle), komorní (Smyčcový kvartet op. 17), malého orchestru (Nevěrná milá), velký orchestr (I. a II. Symfonie, Legenda o velkém hříšníkovi na motivy Dostojevského), koncertní (Concerto grosso pro klavír a smyčcový orchestr, absolventská práce, 1950), vokální (Lidové balady a legendy, Ohlasy písní ruských, Holubička sivá, 6 dvojzpěvů na texty Oldřicha Mikuláška, kantáta Cesta člověka).
Zvláštní zmínku zaslouží v této souvislosti kantáta-oratorium Motýli tady nežijí na básně dětí z terezínského ghetta, provedená v premiéře 28. března 1963 v Brně.





partneři


ulice

Veselá
bydliště


stavby

Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
hudební skladatel; místo posledního odpočinku


související odkazy

Jis, MŠ


Aktualizováno: 06. 01. 2019