Rodina žila v době jeho dětství vlivem dlouhé nemoci otce (TBC) ve velké bídě. Ve 14 letech odešel Konstantin Raclavský z domova do Ostravy a živil se sám. V roce 1918 byl vojákem a působil s dělostřelectvem v Itálii. V letech 1923–1924 konal vojenskou službu v československé armádě.
Díky Antonínu Procházkovi a jeho ženě se velmi zajímal o výtvarné umění (mimo jiné organizoval výstavy).

Slezská Ostrava - hornická kolonie Jámy Terezie a Trojice (1914–1919),
Praha - škola u Čechova mostu a studentská kolonie na Letné (1919–1922)


Brno (od roku 1925):
- U botanické zahrady 25
- Rückertgasse - Rückertova 37

Česká obecná škola ve Vážanech (1907–1911),
Česká měšťanská škola ve Vyškově (1911–1914),
Česká vyšší reálka v Moravské Ostravě (1914–1919),
ČVUT v Praze (1920–1922),
ČVŠT v Brně - elektroinženýrský odbor (1925–1929),
od 1. 7. 1959 docent pro obor elektrické měření,
od 1. 12. 1961 profesor pro obor elektrické měření

Za zásluhy o výstavbu (uděleno 30. 4. 1965)

továrna Kolben v Praze (později ČKD) - pomocný dělník, později kreslič a konstruktér

Metra Blansko (od roku 1934) - postupně technický úředník, technický náměstek podnikového ředitele (od 1946) a vedoucí technického úseku (od 1949)

VUT v Brně (externě zde přednášel od roku 1950, od 1. 10. 1959 zde zaměstnán), 1. 10. 1959 – 31. 1. 1963 proděkan pro vědu a výzkum FE, od 1. 9. 1960 vedoucí katedry elektrotechnických nauk a prozatímní vedoucí katedry elektrotechnologie (1. 5. 1963 – 31. 8. 1966 prorektor pro vědu a výzkum, vedoucí katedry teoretické a experimentální elektrotechniky (1959 – 31. 3. 1971, katedra byla dříve spojena s katedrou elektrotechnologie)

Elektrotechnický svaz československý,
Spolek inženýrů SIA,
Česká matice technická,
České technické museum,
Mezinárodní dělnická pomoc

Hned po březnu 1939 zapojen do odboje v Obraně národa ve skupině štábního kapitána Čestmíra Jelínka a Jaroslava Gardavského. Též se s Ing. Elgrem účastnil výroby zbraní.

Jiří Maria Elger
spolupráce v odboji Jaroslav Gardavský
spolupráce v odboji Čestmír Jelínek
spolupráce v odboji Antonín Procházka
podporoval K. Raclavského v dětství a přivedl ho k zájmu o umění Linka Procházková
pomáhala K. Raclavskému v dětství

Marie Božena Raclavská (Fürstová)
sňatek: 17. 2. 1940, Brno (městská rada)

Konstantin Raclavský
Ivo Raclavský

Františka Raclavská (Hilnerová)
František Raclavský

U botanické zahrady
bydliště doložené v roce 1940 (dnes Botanická) Rückertgasse - Rückertova
bydliště (dnes Lipová)

Menš, blat