Encyklopedie dějin města Brna

František Kulatý

    František Kulatý


    • * 3.9.1894 Vilémov u Litovle, okr. Olomouc – † 18.3.1943 Frankfurt nad Mohanem


    • válka a odboj 1914–1919; legionář italský; válka a odboj 1938–1945; oběti okupace


    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, ČSR


    • zajímavé okolnosti

      aktivní organizátor odbojové činnosti. Urna převezena spolu s ostatky dalších popravených z Obrany národa ve Frankfurtu nad Mohanem do Brna a s vojenskými poctami uložena 7. září 1967 na Ústředním hřbitově

    • příčina úmrtí

      popraven


    • bydliště

      Bratislava, Šafaříkovo náměstí 2 (do března 1939)

      Brno:
      - Údolní + Dra Bedřicha Macků (Talgasse + Dr-Bedřich-Macků-Gasse) 18
      - Preslova 23


    • vzdělání

      reálka v Litovli,
      kadetní škola v Brně-Králově Poli

    • jiné pocty

      jeho jméno je uvedeno na pomníku obětí světových válek ve Vilémově u Litovle a v památníku v Hrabyni


    • zaměstnání

      voják z povolání (v roce 1939 major)


    • čestný hrob

      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 56a


    • poznámky

      Vojenskou službu nastoupil v červenci 1914 jako poručík u pěšího pluku č. 102 v Benešově. S plukem se účastnil bojů na srbské a poté na italské frontě, kde byl dne 10. 10. 1916 zajat při bojích na Piavě.
      Dne 1. ledna 1918 se přihlásil do legií. Do čs. legie v Itálii zařazen 26. 4. 1918, 33. pěší pluk, rotmistr. Konec v legiích 31. 12. 1919, poslední útvar: 33. pěší pluk, poslední hodnost: rotmistr. Potvrzení o účasti v legiích má číslo 59 858.
      Vrátil se do vlasti a účastnil se bojů o Slovensko. Poté sloužil v československé armádě, jako důstojník působil v Kežmaroku, Ružomberoku, Krupině, Šahách, naposled v Bratislavě jako major pěšího pluku č. 39.
      Po odtržení Slovenska přijel do Brna 17. března 1939. Podle ohlašovacího lístku pro podnájemníky se přihlásil 31. 3. 1939 do podnájmu na adrese Dr. B. Macků 18. Odtud se odstěhoval již 17. 4. 1939, kam neuvedeno (Menš). Brzy se zapojil do odboje v Obraně národa (skupina Brno-sever).
      Major Kulatý byl zatčen v neděli 26. listopadu 1939 ráno v Preslově ulici číslo 23, kde bydlel. Vězněn byl v Brně na Špilberku, v Sušilových a Kounicových kolejích, ve Vratislavi, Wohlau a v Dietzu an der Lahn. Ve Frankfurtu nad Mohanem byl odsouzen k trestu smrti 28. října 1942, tamtéž popraven 18. března 1943.


    • obrazy

      img16823.jpg img16824.jpg img16825.jpg


    • prameny, literatura

      zobrazit "Detail legionáře"
      "Brněnské hřbitovy. Průvodce po jejich historii, čestných hrobech města Brna, památkově chráněných náhrobcích a vojenských pohřebištích"
      "Čestné pohřebiště účastníků odbojového hnutí na Ústředním hřbitově v Brně"
      "Obrana národa na Brněnsku 15.3.1939-29.2.1940"
      "Sbor národní bezpečnosti - Policejní evidence obyvatel Brna 1918–1953"
      "Sbírky Muzea města Brna"


    • osoby

      Antonín Váchal
      blízký spolupracovník v odboji


    • ulice

      Preslova
      bydliště v době zatčení Údolní + Dra Bedřicha Macků (Talgasse + Dr-Bedřich-Macků-Gasse)
      bydliště po příchodu ze Slovenska


    • osoba na objektech

      popravení ve Frankfurtu nad Mohanem
      pomník: Vídeňská 96, skupina 56a/04
      místo posledního odpočinku


    • události

      7. 9. 1967
      Pietní akt na Ústředním hřbitově


    • související odkazy

      mapa


    • autor

      Menš


Aktualizováno: 19. 10. 2017

První část posledního dopisu, který František Kulatý poslal svým blízkým. Dokument z rodinného archívu pro naši encyklopedii poskytla paní Růžena Hynková, děkujeme.