česká

„Jaroslav Kriegseis a Antonie Kriegseis, roz. Šunda byli od manželů Adolfa a Antonie Polenkových, majitele domu č. 29 v Rudolfové v Brně na základě smlouvy ze dne 24. 1. 1907 vyhotovené a c. k. okr. soudem pro město Brno dto 6. 2. 1907 potvrzené adoptováni a mají budoucně užívat jména Jaroslav Kriegseis-Polenka a Antonie Kriegseis-Polenka. /Výměr c. k. místodržitelství ze dne 9. 3. 1907 a bisk. konsistoře 21. 3. 1907 č. 1326./ Cyr. Riedl farář“

zánět plic

Brno, Rudolfsgasse 29

provozovatel restaurace Besedního domu v Brně,
majitel plzeňské pivnice U Polenků,
provozovatel II. lázeňské restaurace v Luhačovicích

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 32, hrob č. 12–14

Pět let měl v pronájmu restauraci Besedního domu v Brně. Poté se stal zástupcem Antonie Ambrožové, která provozovala hostinec U zlaté Prahy na ulici Rudolfsgasse č. 29 (dnes ulice Česká). O několik let později se majitelem stal Adolf Polenka. Hostinec, který přejmenoval na Plzeňskou pivnici, vedl se svým zetěm Jaroslavem. Název U Polenků se objevuje až později.
Mezi Brňany byla plzeňská pivnice U Polenků oblíbená pro čepovaný Plzeňský Prazdroj a pro výbornou kuchyni. Pravidelnými hosty u Polenků bývali poslanci zemského sněmu, členové zemské školní rady, ústřední zemědělské rady, zemské živnostenské rady, herci Národního divadla, spolek Typografická beseda Veleslavín či stolní společnost Modloslužebníci.
Název U Polenků se mezi místními dochoval až do 2. pol. 20. století, přestože oficiální název byl již U formana.
V letech 1903–1908 byl Adolf Polenka provozovatelem II. lázeňské restaurace v Luhačovicích (zbořena roku 1969), kterou pro město Luhačovice navrhl architekt Dušan Jurkovič. Roku 1903 navrhl Jurkovič pro Adolfa Polenku tzv. Polenkovu kavárnu (návrh z roku 1903), která měla být postavena v luhačovické Pražské čtvrti. Tento projekt však bohužel nebyl z finančních důvodů zrealizován. Podle dokumentů, které se dochovaly, víme, že se mělo jednat o stavbu téměř celou ze skla a skleněných cihel doplněnou dřevěnými konstrukcemi. V noci měla kavárna osvětlovat celé okolí. Interiér pak měl být kombinací secese a orientu.
V roce 1907 Adolf Polenka s manželkou Antonií adoptovali svého zetě. V následujících létech však úspěšný podnik stíhala úmrtí, která musela spolu s nepříznivými dopady první světové války na tento druh podnikání, osudy úspěšné restaurace ovlivnit. Nejdříve zemřel doslova v předvečer války Adolf Polenka, v průběhu ledna 1919 zemřela manželka a adoptivní zeť.

zobrazit

Jaroslav Kriegseis-Polenka
zeť

Antonie Polenková (Šundová)
sňatek: 27. 4. 1880, Praha-Žižkov

Antonie Kriegseis-Polenková

Rudolfsgasse
sídlo pivnice U Polenků a místo úmrtí majitele

Forman Beef and Beer
Česká 29/142
majitel pivnice U Polenků (poč. 20. století) Filharmonie Brno
Komenského náměstí 8/534
provozovatel restaurace Besedního domu Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
brněnský podnikatel; majitel plzeňské pivnice U Polenků v Brně; místo posledního odpočinku

matriční záznam úmrtí Adolfa Polenky

mát, Menš