Vyškov, Velké Novosady 22 (rodný dům)

Brno:
- Panská 2
- Karla Wawry 10

gymnázium ve Vyškově,
Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze (1911 – 2. 10. 1919)

magistrátní sekretář (doloženo v roce 1920),
přednosta hospodářského referátu brněnského magistrátu

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 5, hrob č. 57–58

Během let 1945 a 1946 probíhalo vyšetřování a poté soud (listopad 1946), při kterém byla projednávána činnost dvou brněnských starostů, Oskara Judexe a Viléma Czerného, kteří svůj úřad vykonávali v době 2. světové války.
Antonín Drhlík se MLS přihlásil sám po přečtení výzvy v novinách. Vystupoval jako svědek proti Vilému Czernému.

Drhlík byl poprvé gestapem zatčen 1. září 1939, měsíc byl vězněn na Špilberku. Po návratu do úřadu na brněnském magistrátu byl suspendován.
V noci z 1. na 2. října 1941 byl zatčen gestapem podruhé a odvezen do tábora Pod kaštany.
Spolu s ním bylo zatčeno dalších 26 zaměstnanců obecní správy. Z obou zatčení Drhlík vinil Vilém Czerného. Už před 2. světovou válkou totiž Drhlík upozorňoval na nestandardní přístup Czerného k německým nájemníkům obecních bytů (ti např. nemuseli platit nedoplatky nebo jim zařizoval nižší nájem). Czerný se tak dostal před disciplinární komisi a následně byl z městských služeb propuštěn. Czerný se proto Drhlíkovi za okupace mstil. Nejprve tak, že na něj poslal kontrolu, která ovšem v jeho práci nenašla pochybení. A poté přímo zatčením. Gestapo například Drhlíkovi vyčítalo jeho přístup k Czernému a také to, že Czernému uškodil během disciplinárního řízení.

zobrazit

Oskar Judex
obžalovaný v procesu v roce 1946

Vlasta Drhlíková (Herzogová)
sňatek: 21. 2. 1920, Brno (kostel sv. Jakuba)

Antonín Drhlík
Cecilie Drhlíková (Strosserová)

Karla Wawry
bydliště (dnes Havlíčkova) Panská
bydliště doložené v roce 1920

Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
vrchní magistrátní rada; válka a odboj 1938–1945; politický vězeň; akce 1. 9. 1939; místo posledního odpočinku

1. 9. 1939
Akce Albrecht der Erste v Brně
zatčený v Brně

mát, Menš