Internetová encyklopedie dějin Brna

František Rézl

    František Rézl


    • * 27.1.1867 Nosislav (okres Brno-venkov) – † 31.1.1906 Brno-Husovice


    • oběť národnostních bojů v Brně v říjnu 1905


    • rodné jméno

      Rösel


    • zajímavé okolnosti

      Psaní příjmení kolísá i v matričních zápisech, převažuje však podoba Rézl, případně Rezl. Změna nebyla však potvrzena úředně, jak svědčí oprava otcova příjmení u syna Cyrilla (* 11. 12. 1901) ze dne 21. 9. 1920 na základě přípisu faráře z Nosislavi (-Menš)

    • příčina úmrtí

      srdeční vada (zápis v matrice), skutečnou příčinou však byly následky zranění


    • bydliště

      Nosislav čp. 86 (rodný dům),
      Brno-Husovice, Vinohradní 39


    • zaměstnání

      sluha, později dělník ve skladišti severní dráhy v Brně

    • politická orientace

      sociální demokracie


    • hrob

      hřbitov Brno-Husovice


    • poznámky

      Dne 30. 9. 1905 odpoledne před hotelem Slavia byl zraněn brněnskou policií (seknutí do pravého kolena). Zůstal ležet na dlažbě, jeho tělo pošlapal prchající dav. Trvalo přes hodinu, než přijel vůz záchranné stanice a odvezl jej do zemské nemocnice u sv. Anny. Po delším pobytu, kdy se zdravotní stav nezlepšoval, byl propuštěn do domácího ošetřování. Dostavily se komplikace způsobené poraněním ledvin při pádu na dlažbu. Jako důvod úmrtí v matrice zemřelých (farní úřad v Brně-Zábrdovicích) je uvedena „srdeční vada“, podle zápisu zemřel v zemské nemocnici. Ale v tamní matrice údaj chybí, kolem jeho dne úmrtí několik zápisů a nelze tedy ověřit. Podle rodinných vzpomínek měl zemřít doma, používáme tento údaj (-Menš).

      Jeho syn Cyrill Rézl vzpomínal:
      „Vždycky jsem si později uvědomoval, že k otcovu zranění došlo v sobotu. V ten den totiž matka pravidelně žehlívala prádlo. Otec měl toho dne přijít trochu dříve, a dokonce s výplatou. Bylo už hodně pozdě - na stole už dávno hořela petrolejka. Matka se netajila svými obavami; věděla, že se otec zúčastňuje demonstrací. Několikrát odběhla od své práce poptávat se k sousedům, jejichž synové studenti se rovněž dosud z města nevrátili. Spát odešla až hodně po půlnoci - skutečnost se dověděla až ráno. /.../ 
      Popisovat tehdejší pocity lidí - zvláště těch, kteří byli událostmi bezprostředně postiženi - není jistě zapotřebí.Ještě v úterý 3. října, když šla matka do nemocnice za otcem, byl by ji málem povalil kůň jízdního policisty. Někdy koncem října mne matka vzala s sebou do nemocnice. To jsem jel poprvé v životě tramvají - od zábrdovického mostu na Pekařskou. Otec se mně tehdy nemohl příliš věnovat; dílem pro svůj neblahý stav, dílem proto, že kolem jeho lůžka stála početná skupina lidí - známých i neznámých. Každých čtrnáct dnů ho navštívil některý z kolegů železničářů a odevzdal matce něco peněz, které mezi sebou železničáři vybrali ze solidarity. /.../ 
      Když už otec ležel doma, měl jsem při jednom převazu příležitost vidět otcovu ránu. Táhla se šikmo přes koleno pravé nohy, byla dobrou píď dlouhá a na tři prsty široká. Nehojila se... Jednoho dne k ránu - dnes už vím, že to bylo 31. ledna 1906 - jsem ve spánku prožíval krátký a podivný sen. Otec běžel přes blízké pole šikmo nahoru za hřbitov směrem k náspu tišnovské trati. Přitom pořád něco volal takovým zvláštním, nezvyklým hlasem a nakonec zmizel ve tmě. Seny byl zřejmě vyvolán zvuky, které se skutečně zvenčí ozývaly a nakonec mne probudily. Na dvorku pod oknem žalostně vyl náš pes. Na okenní rámy střídavě dosedali a houkali holubi, které otec ze záliby pěstoval. Po nějaké chvíli jsem znovu usnul. Když jsem se ráno probudil, byl už bílý den - oba bratři byli již ve škole. Trochu mne zarazilo nezvyklé ticho. Po chvíli vyšla ze světnice matka, vzala mne za ruku a odvedla k otcovu lůžku. Věděl jsem, že po celou dobu od svého zranění musel otec ležet na zádech: měl je celá bolestivě proleželá a musel být podkládán gumovými poduškami. Dnes ale ležel na pravém boku, s obličejem přitisknutým ke zdi. Matka chvíli mlčela a pak tiše řekla: Tak už nemáš tatínka...“ (Uhlíř, s. d., s. 249–250).


    • prameny, literatura

      zobrazit


    • osoby

      Hynek Bulín
      H. Bulín se účastnil pohřbu Fr. Rézla František Pavlík
      zemřel jako oběť národnostních bojů v Brně na podzim 1905 František Venhuda
      Fr. Venhuda se účastnil pohřbu Fr. Rezla


    • partneři

      Terezie Rézlová (Röselová) (Fibichová)
      sňatek: 27. 11. 1894, Nosislav


    • děti

      František Rézl
      Bohumil Rézl
      Cyrill Rézl
      Augusta Rézlová
      Marie Rézlová

      další děti (1)...


    • rodiče

      Norbert Rösel
      Eleonora Röselová (Žaloudková)


    • ulice

      Vinohradní
      bydliště nejméně od roku 1898 do úmrtí (dnes Elgartova)


    • stavby

      park Marie Restituty
      Rotalova
      místo pohřbení (po zrušení hřbitova hrob již neexistuje)


    • autor

      Menš


Aktualizováno: 07. 12. 2019