Ladislav Skaunic

* 9.6.1899 Brno – † 15.7.1976 Hradec Králové

válka a odboj 1938–1945, politický vězeň; akce 1. 9. 1939; perzekuce po roce 1948

bydliště

Brno-Husovice, Wranauer Strasse - Vranovská 26,
Brno-Židenice, Sušilova (Sušilgasse) 15,
Brno, Schwarzfeldgasse - V černých polích 48


vyznamenání a pocty

Řád republiky (1968)


zaměstnání

úředník okresní nemocenské pojišťovny


politická orientace

KSČ (do roku 1928), poté Československá sociální demokracie


odborné a zájmové organizace

SOPVP, později SPB,
Vzájemnost-Včela v Brně (předseda družstva)


poznámky

Zatčen jako rukojmí v akce „Albrecht der Erste“ 1. 9. 1939, vězněn v Brně na Špilberku, odtud převezen do koncentračního tábora Dachau, kam transport přijel 10. 9. 1939 (vězeňské číslo 35478). Dne 26. 9. 1939 transport do Buchenwaldu, příchod 27. 9. 1939 (vězeňské číslo 2100). Postupně vězněn na blocích 20, 37, 47 a 48, osvobozen 11. 4. 1945.
Po válce se stal poslancem Prozatímního NS v letech 1945–1946, poté poslancem Ústavodárného shromáždění v letech 1946–1948.

V červnu 1954 byl zatčen a krajským soudem v Brně odsouzen jako člen protistátní organizace pravicových sociálních demokratů na 10 roků za velezradu. 24. 11. 1955 proběhlo nové soudní líčení. Stejný soud odsoudil Ladislava Skaunice na 3 roky pro neoznámení trestného činu. Zároveň byl v důsledku amnestie prezidenta republiky z 9. 5. 1955 propuštěn po rozsudku na svobodu.
V roce 1961 zamítl krajský soud v Brně Skaunicovu žádost o obnovu trestního řízení. V dalších letech zaslal Skaunic stížnosti prezidentu republiky a ÚV KSČ a žádal v nich opětovné přešetření své trestní věci. Stěžoval se na použití nezákonných vyšetřovacích metod.
V roce 1965 byl zproštěn žaloby v plném rozsahu. Rehabilitační soud konstatoval, že ilegální vedení pravicových sociálních demokratů neexistovalo.

(Informace o poválečných osudech osobnosti na základě svého výzkumu doplnil pro naši encyklopedii pan Roman John, děkujeme.)



osoby

Karel Vaněk
tchán


partneři

Květa Marie Skaunicová (Marie Vaňková)
sňatek: 15. 10. 1921, Brno (městská rada)




ulice

Schwarzfeldgasse - V černých polích
bydliště v době zatčení (dnes Černopolní) Wranauer Strasse - Vranovská
rodný dům (dnes Vranovská) Sušilova (Sušilgasse)
bydliště doložené v roce 1921 (dnes Myslbekova)


události

1. 9. 1939
Akce Albrecht der Erste v Brně
zatčený v Brně



autor

Fl, Menš