František Osvald
* 17.7.1880 Krčma (dnes MČ Strážku, okres Žďár nad Sázavou) – † 10.1.1945 Brno
velkoobchodník; honorární konsul království nizozemského; komerční a burzovní rada
česká
Rakousko-Uhersko, ČSR
Krčma čp. 3 (rodný dům),
Brno:
- Rudolfsgasse 15
- Franz-Josef-Strasse 45
- V hlinkách + V Kamenném mlýně (Lehmstätte + Steinmühlgasse) 114
vedl obchod s lahůdkovým zbožím na tehdejší Rudolfsgasse č. 15, jeho majitelem byl Antonín Palla (doloženo v roce 1900),
obchodník, majitel firmy Bratři Osvaldové (dovozní a velkoobchodní firma, založená v roce 1910)
člen představenstva Moravské banky,
člen představenstva dozorčí rady Hasičské vzájemné pojišťovny,
předseda „Kompensy“, sdružení dovozců a vývozců pro mezinárodní směnné obchody při Obchodní a živnostenské komoře v Brně,
společník „Dubrovnické lázeňské a hotelové společnosti s. r. o.“ (od 14. 4. 1917), později akciové společnosti,
komerční rada a president rozhodčího soudu Plodinové burzy v Brně
Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 60, řada 2, hrob 224–226
Obchod s kávou tvořil již za Rakousko-Uherska významnou obchodní položku a přístav Terst patřil k důležitým centrům tohoto obchodu. Na území českých zemí představovala Praha důležité místo obchodu s touto komoditou, ale objevila se i snaha, aby nezůstalo stranou i město Brno. Právě František Osvald se svým bratrem zde získali zvláštní zásluhy. Již v roce 1911 začali organizovat dovoz kávy do Brna a její distribuci, jehož cílem bylo přímé zásobování, bez prostředníků. K tomu vlastní pílí získávali potřebné odborné znalosti o zboží, umění nakupovat a schopnosti prodávat. Firma byla ve svém úsilí úspěšná, velkoobchod přestěhovali do vlastního domu na Kolišti 81 (dnes číslo 59), který vybavili vším potřebným pro řádnou úpravu kávy a její distribuci. Dům na Kolišti koupil František Osvald na přelomu 20. a 30. let minulého století od původních židovských majitelů a zřídil v něm sídlo své firmy. V přízemí byla prodejna a účtárna, v prvním patře se nacházely kanceláře vedení podniku. S domem byla propojena čtyřpatrová výrobní a skladovací hala, kterou ve dvoře nechal postavit majitel podle návrhu architekta Vladimíra Fischera v letech 1931–1933. Zde se pražila káva a skladovalo exotické ovoce a další potravinářské komodity, s nimiž firma Bratři Osvaldové obchodovala a jež dodávala dalším zpracovatelům. Druhé a třetí patro domu sloužilo k nájemnímu bydlení. Zvláště pražírna kávy se stala chloubou podniku a cílem mnoha návštěv. Například v květnu 1938 navštívil firmu brazilský vyslanec v Praze Dr. Sebastiano Sampaio (ve funkci byl od 15. 2. 1937) v doprovodu obchodního attaché Theodora Cabrala, zajímal se o jejich dovozy koloniálního zboží, zvláště kávy, z Jižní Ameriky, a prohlédl si sklady, pražírnu a další prostory.
V domě také sídlil nizozemský honorární konzulát. Velkoobchodník František Osvald byl po rezignaci ředitele Agrární banky v Brně Františka Aschenbrennera v první polovině roku 1927 na funkci nizozemského honorárního konzula v Brně pověřen zatímní správou tohoto úřadu, exequatur (souhlas) mu udělil prezident republiky 21. 2. 1928 a funkci nizozemského honorárního konzula v Brně vykonával až do 15. 3. 1939. Volba honorárního zastupování Nizozemska odpovídala obchodní strategii, kterou si firma zvolila už ve svých počátcích. Nizozemský honorární konzulát existoval v Brně již od roku 1895, a protože Nizozemské království zachovalo za první světové války neutralitu, mohl nizozemský honorární konzulát působit až do zániku monarchie. Je tedy velice pravděpodobné, že v počátcích podnikání František Osvald mohl využívat i pomoci honorárního konzula Wilhelma Grünfelda. V publikaci o diplomatických vztazích Československa a Nizozemska v letech 1918–1948 se její autorka mýlí, když uvádí, že místo nizozemského honorárního konzula „obsadil český Němec František Osvald, majitel malé firmy Brüder Osvald Grosshandlung v Brně, která udržovala styky s Nizozemskem“ (Sklenářová, c. d., s. 53). František Osvald byl českého původu a prvorepublikovými úřady byla jeho firma považována vždy za českou. Také jako nizozemský honorární konzul byl považován za Čecha, jak o tom svědčí přípis policejního ředitelství v Brně zemskému úřadu v Brně z 22. 4. 1929 o zastupitelských úřadech cizích států v Brně. V něm je výslovně uváděna u každého honorárního konzula národnost, u Františka Osvalda je napsáno „Čech“. Honorární konzulové v Brně mezi sebou udržovali přátelské kontakty, navzájem se zvali na pořádané akce, je tedy nepochybné, že i v konzulární práci si informace vyměňovali, protože to napomáhalo jejich poslání.
Za okupace na něj a další brněnské a vůbec moravské příslušníky společenské a ekonomické elity zaútočil v článku v Moravské orlici v lednu 1942 novinář Kožíšek a výslovně uvedl i jeho předválečné působení jako honorárního konzula.
Dům na ulici Hlinky č. 114 s pozemkem do svahu byl přetnut ulicí Vinařskou. Na horní části pozemku nechal František Osvald postavit dům dceři Rosálii Láskové, dceři Marii nechal v roce 1939 postavit nájemní dům na ulici Hlinky č. 88, opět podle projektu Evžena Škardy.
V rodišti se nachází v čp. 4 (v zahradě) zajímavá památka, „/.../ velmi stará zvonička na dřevěných nohách s nápisem Ke cti a chvále Boží a památce svých drahých rodičů věnuje František Osvald, konzul království holandského i velkoobchodník v Brně“.
Pohřeb se konal 13. 1. 1945.
(Za informace k osobnosti Františka Osvalda děkujeme paní Dagmar Vobecké.)
František Aschenbrenner
F. Osvald byl nástupcem F. Aschennbrenera ve funkci nizozemského honorárního konzula v Brně
Vladimír Fischer
Vl. Fischer projektoval pro Fr. Osvalda budovu skladovací haly ve dvoře sídla firmy na Kolišti
Wilhelm Grünfeld
první nizozemský honorární konzul v Brně
Antonín Jaromil Kožíšek
A. J. Kožíšek ve svých článcích jmenovitě útočil na Františka Osvalda
František Láska
Fr. Osvald byl svědkem sňatku Fr. Lásky
další osoby (1)...
Leopoldina Osvaldová (Bártová)
sňatek: 10. 9. 1911, Brno (kostel sv. Tomáše)
Rudolfsgasse
bydliště doložené v roce 1900 (dnes Česká)
Franz-Josef-Strasse
bydliště doložené v roce 1911 (dnes Francouzská)
Koliště
v domě č. 81 sídlo závodu a kanceláře (dnes Koliště 59)
V hlinkách + V Kamenném mlýně (Lehmstätte + Steinmühlgasse)
bydliště a místo úmrtí (dnes Hlinky)
Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
velkoobchodník; honorární konsul království nizozemského, komerční a burzovní rada; místo posledního odpočinku
Vila Rosálie a JUDr. Jaromíra Láskových
Vinařská 36/356
majitel pozemku
Menš, Alka
Máte více informací?
Napište nám, prosím. Děkujeme.