František Olbert
* 16.7.1895 Loebersdorf (Rakousko) – † 22.1.1945 Vratislav
člen dělnického hnutí na Moravě
válka a odboj 1938–1945; oběti okupace
národnost
německá
zajímavé okolnosti
koncem roku 1919 se vrátil ze zajetí a přestěhoval se do Brna, kde žila jeho ovdovělá matka u své dcery (jeho sestry)
příčina úmrtí
popraven
bydliště
Brno:
- Pellicova (Pellicogasse) 23
- Winterhollerplatz 20
vzdělání
vyučen zámečníkem
dílo
V roce 1935 přišel o práci, nepodepsal však přihlášku do sociálně demokratické strany, která mu slibovala dobré místo v nemocenské pojišťovně, tím více se věnoval politické práci. Se svými členy v Naturfreunde vystupoval proti fašismu na různých manifestacích, např. na slavnosti sbratření pracujících v Jedovnicích v srpnu 1935, na manifestaci v Hrušovanech nad Jevišovkou v květnu 1936, na branném srazu v Blansku, nebo na památné manifestaci na obranu míru v Líšni v roce 1938.
V srpnu roku 1936 organizoval v Brně při mezinárodním kongresu Naturfreunde přírodopisnou a národopisnou výstavu.
zaměstnání
politická orientace
KSČ
odborné a zájmové organizace
Komsomol v Brně (jeden z prvních členů),
organizace Přátel přírody (Naturfreunde),
Dělnický vzdělávací spolek,
vedl přednášky na Masarykově vyšší škole lidové
poznámky
V roce 1939 byl Naturfreunde rozpuštěn a jeho nejaktivnější členové přešli do ilegality. Pod heslem Veveří se scházeli většinou v neděli večer pod hradem Veveří, odkud si nosili letáky, z nichž většinu koncipoval Olbert sám. Tištěny byly v soukromých bytech, rozmnožovací stroj byl např. i v jeskyni Moravského krasu, v sokolovně v Bílovicích a jinde. Skupina se přísně řídila konspirací, proto ušla zatýkání při rozbití I. ilegálního ústředního vedení KSČ. Na podzim 1942 začala spolupracovat s Moravskou rovností. Po zatčení Rostislava Třískaly, Vojtěcha Krejčíře a jejich spolupracovníků došlo 8. 1. 1943 i k zatčení Františka Olberta. Z Kounicových kolejí jej na jaře odvlekli do Vratislavi, pak do Brna a v srpnu 1944 opět do Vratislavy, kde byl odsouzen k smrti.
Do kapes kabátu zašil několik lístků, na něž psal básně. Poslední, určenou pro manželku psal hodinu před popravou: "Mám stále svoje ideály a na poslední cestě chci si z nich utrhnout rudou růži. Nejsem sám. Jsem jedním z miliónů."
prameny, literatura
osoby
Rostislav Třískala
spolupráce v odboji
rodiče
sourozenci
ulice
Pellicova (Pellicogasse)
bydliště doložené v roce 1921
Winterhollerplatz + Am Brückel - Winterhollerovo náměstí + Na můstku
bydliště v době zatčení, dnes nám. 28. října
autor
LucKub
