30. 3. 1933 Veřejná schůze na téma „Má fašistické barbarství zničiti evropskou kulturu?“

Veřejná schůze na téma „Má fašistické barbarství zničiti evropskou kulturu?“

30. 3. 1933

ulice

Lažanského náměstí + Kiosk (Lažanskýplatz + Kiosk)
místo konání (dnes Moravské náměstí)

číslo orientační

katastr

Brno-město

místo

Družstvo obchodních a průmyslových zaměstnanců

charakteristika

Schůze se konala ve čtvrtek 30. 3. 1933 ve velkém sále a na galerii Dopz od 20 do 22 hodin. Podle policejní zprávy se jí účastnilo asi 1 200 osob.

poznámka

Schůzi ohlásil policejnímu ředitelství v Brně dne 25. 3. 1933 brněnský advokát JUDr. Felix Loria.
Předsedajícím schůze byl JUDr. Richard Fleischner. Podle jeho slov je účelem schůze „mohutný protest pracujících intelektuálů proti reakcionářskému a protikulturnímu režimu v Německu“. Následovaly projevy řečníků:
PhDr. Vladimír Helfert: je třeba, aby všechny kulturní národy protestovaly proti postupu hitlerovců vůči vynikajícím spisovatelům a světovým učencům v Německu, proti ohrožení svobody vědeckého a uměleckého myšlení.
PhDr. Josef Ludvík Fischer: hovořil o psychologických příčinách událostí v Německu, které viděl v situaci po první světové válce. „Francie si přála mír za předpokladu zajištění bezpečnosti pro sebe a naléhala na hmotné odzbrojení Německa. Mentální odzbrojení prosaditi nemohla. Důsledkem této politiky mezinárodní bylo obrození pruského militarismu, jenž se stal ideálem dnešního Německa.“
JUDr. Bohuslav Ečer: nastínil pohled hitlerovců na slovanské národy, jak je viděl Artur Rosenberg v díle „Mythus des XX. Jahrhunderts“: ruský národ dlužno zatlačiti do Asie, aby se uvolnila evropská půda pro německé sedláky. O Češích tvrdí Rosenberg, že „tento národ od husitských dob je kulturně neproduktivním a že jeho vynikající vlastnosti jsou blbost a zbabělost“. V závěru svého vystoupení žádal, aby československá vláda poskytovala politickým uprchlíkům z Německa právo azylu.
JUDr. Josef Hrubý: upozornil „na barbarství 20. století v Německu“, varoval, že i čs. fašismus, zatím slabý, se může inspirovat.
Hovořili i další řečníci, mimo jiné Jiří Kroha, Hynek Konečný, Felix Loria.
V závěru předsedající přečetl resoluci, která byla jednomyslně schválena, v níž byla mimo jiné i tato slova: „Protestujeme proti nelidskému zacházení s odpůrci fašismu v Německu, žádáme pro politické emigranty z hitlerovského Německa právo asylu v Československu. Protestujeme současně proti zákazu přednášek E. E. Kische v Praze. Pryč s fašistickou reakcí. Za svobodu tvůrčí činnosti dělnictva a pracující inteligence.“ Plně podpořili požadavek, „aby provinivší se říšskoněmecký konsul (Eugen Graf von Bethusy-Huc -Menš) byl z Brna odvolán, neboť delikt, kterého se dopustil, je hrubou provokací nejen českého Brna, nýbrž i valné části loyálně cítícího německého obyvatelstva v Brně“.
Na úplný závěr předsedající vyzval účastníky schůze ke klidu a pořádku a schůzi ukončil. Jak doplnil přítomný policejní úředník, „nebyla zavdána příčina k zákroku, účastníci místnost v klidu opustili“.
Schůze sice proběhla v klidu, ale po jejím skončení se na Lažanského náměstí shromáždilo asi 300 osob, které „pak táhly za zpěvů Internacionály směrem k Německému domu mířivše na Koliště, kde jest budova německého konsulátu v Brně. Za Německým domem byli proto demonstrující všemi směry stráží rozptýleni.“ Přitom pro neuposlechnutí stráže byl zadržen dvaadvacetiletý posluchač medicíny Karel Tichý, který byl policejně potrestán. (ze zprávy policejního ředitele zemskému úřadu v Brně -Menš). Článek v Lidových novinách uvádí asi 200 účastníků, „kteří se ubírali k Nové ulici za povykování a provolávání komunistických a protifašistických hesel. Policejní stráž zakročila a demonstranty hladce rozptýlila, zatčen však nebyl nikdo.“
Onou provokací německého konzula je myšlena zřejmě událost, která se stala 21. 3. 1933, kdy z okna konzulátu byl vedle říškoněmeckého praporu, který konzulát označoval, vyvěšen také prapor s hákovým křížem.