německá

Rakousko-Uhersko, ČSR

zastánce pokojného soužití Němců a Čechů v ČSR; představitel německé sociální demokracie v Československu

zápal plic

Brno:
- Huttergasse (Hutterova, též Hutterská) 22
- Franz-Josef-Strasse 24
- Běhounská 22/24

Praha II, Vyšehradská 16 (do roku 1936)

Brno:
- Joštova 1 (do roku 1942)
- Příční 4 (poslední bydliště před transportem)

právnická fakulta vídeňské univerzity

Řád T. G. Masaryka 4. třídy in memoriam (1992)

dne 1. září 1993 mu byla odhalena v Terezíně pamětní deska za účasti prezidenta ČR Václava Havla a spolkového kancléře Rakouské republiky dr. Franze Vranitzkého (autorem desky s českým, německým a anglickým textem je akademický sochař Zdeněk Koláčný) - při své návštěvě ČR v květnu 2005 k desce položil květiny německý spolkový kancléř Gerhard Schröder

advokát,
poslanec (1920–1938),
1929–1938 ministr v několika vládách (sociální záležitosti, veřejné práce, zdravotnictví)

sociální demokrat; předák sociálně demokratických organizací

1897–1901 redaktor brněnského listu sociální demokracie "Volksfreund",
1906–1914 člen brněnského obecního výboru

Narodil se ve Lvově (Lemberk) jako syn železničního úředníka, později majitele kavárny. Po absolvování střední školy začal studovat ve Vídni práva a v oné době se rodina přestěhovala do Brna - tehdy také vstoupil do sociálně demokratické strany. Po ukončení studií působil jako advokát v Brně, krátce žil i v Curychu, kde skládal advokátské zkoušky.
V Brně se účastnil aktivně politického života v německé sociální demokracii, stal se i členem městského zastupitelstva (1906). V letech 1897–1901 redigoval německý brněnský sociálně demokratický časopis Volksfreund.
Byl čelným představitelem německé sociální demokracie na Moravě.
Po vzniku Československé republiky v roce 1918 se aktivně účastnil komunální politiky v Brně (člen poradního sboru vládního komisaře Zemského hlavního města Brna za německou sociální demokracii, po volbách 15. 6. 1919 opět člen městského zastupitelstva). Vynikající stenograf, oblíbený a uznávaný obhájce.
Na sjezdu 30. 8. – 3. 9. 1919 stál u zrodu Deutsche Sozialdemokratische Arbeiterpartei in der Tschechoslovakischen Republik (Německá sociálně demokratická dělnická strana v ČSR). V parlamentních volbách v dubnu 1920 zvolen poslancem (byl jím až do roku 1938) a místopředsedou poslanecké sněmovny (tuto funkci zastával do roku 1925).
Na podzim roku 1920 se stal prozatímním (od prosince 1921 definitivním) předsedou německé sociální demokracie v ČSR.
Po volbách v roce 1929 se stal ve vládě ČSR ministrem sociální péče, v této funkci setrval do roku 1934. V letech 1934–1935 působil jako ministr veřejných prací a v letech 1935–1938 jako ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy. S velkým zaujetím pracoval v Brně v dělnickém vzdělávacím spolku, kde vybudoval rozsáhlou knihovnu. V době hospodářské krize vybojoval v letech 1932–1933 vládní rozhodnutí, že svobodní dostanou přídavek na potraviny týdně 10 Kč, ženatí 20 Kč (říkalo se tomu tzv. czechkarty).
Byl stoupencem spolupráce českých a německých sociálních demokratů v ČSR a podporoval protihenleinovskou politiku.
Na sjezdu německé sociální demokracie v březnu 1938 byl zbaven funkce předsedy strany (vystřídal jej Wenzel Jaksch), na základě tohoto rozhodnutí podal demisi na ministerskou funkci, která byla přijata dne 11. 4. 1938.
Žil v Brně od roku 1905 až do své deportace dne 23. 3. 1942 transportem Ad-730 do Terezína, kde podle úmrtního listu, uveřejněného v databázi www.holocaust.cz, zemřel 22. 8. 1942 v 1 hodinu. V Terezíně bydlel v budově B V., světnice 184a. Mezi příbuznými v Terezíně byli uvedeni: Elisabeth Czech (manželka), Lina Stern (sestra), Dr. Leopold Deutsch (Neffe - synovec), Dr. Gertrude Deutsch (Nichte - neteř). Jako nemoc uvedena: Pneumonia - zánět plic, Vitium cordis - vrozená choroba srdce, příčina úmrtí: Oedema pulmonum - otok plic.

zobrazit

Johann Wolfgang Brügel
spolupracovník Matthias Eldersch
oba se dlouhodobě věnovali otázkám zdravotnictví Karel Rybnicky
spolupráce Siegfried Fritz Thorsch
přítel Vlastimil Tusar
L. Czech byl účastníkem pohřbu V. Tusara

Elizabeth Czech (Kafka)
sňatek: 21. 10. 1906, Brno (městská rada)

Leopold Czech
Sophie Czech (Kritz)

Dina Stern (Czech)
Emil Czech

Huttergasse (Hutterova, též Hutterská)
bydliště v roce 1900 (dnes Traubova) Franz-Josef-Strasse
bydliště v letech 1903–1907 (dnes třída Milady Horákové) Běhounská
bydliště v letech 1907-1928 Joštova
bydliště (1936-1942) Příční (Quergasse)
zřejmě poslední bydliště před transportem (tato adresa uvedena v oznámení o úmrtí v Terezíně)

L. Czech
památný strom: Lidická x Lužánky 0/17 L. Czech
pamětní deska: Milady Horákové 24-26/01

19. 5. 2017
Vysazení pamětního stromu
strom vysazen na jeho počest 23. 4. 2005
Odhalení pamětní desky JUDr. Ludwiga Czecha 23. 3. 1942
Transport židovských občanů z Brna s označením "Ad"
v transportu měl číslo 730 28. 9. 1931
Slavnost otevření novostavby budovy Deutsche Volkshochschule
poslal pozdravný dopis účastníkům slavnosti 8. 11. 1918
Ustavení a zahájení činnosti Poradního sboru jako pomocného orgánu správy města Brna
člen, vyslán za německé obyvatelstvo

mapa
pamětní deska Ludwiga Czecha v Terezíně

Fl, JMik, Menš, Jord