Leninova
(dnes Kounicova)

22

Stadion

„Sál brněnského Stadiónu, kde se včera konal zemský sjezd K–231, se stal dějištěm skutečné manifestace za svobodu a práva občanů. Jeho prostory zdaleka nestačily pojmout přes čtyři tisíce účastníků.
Zvláštní lesk dodala shromáždění přítomnost 82letého brněnského biskupa dr. K. Skoupého, žijícího na Žernůvce; byl shromážděnými nadšeně uvítán.
Vynikající projev přednesl dr. E. Vydra ze slovenské Organizace na ochranu lidských práv a pražský místopředseda K–231 generál dr. V. Paleček. Pořad sjezdu řídil předseda brněnského přípravného výboru J. Podsedník. Jednání se účastnil člen předsednictva ÚV KSČ J. Špaček.
Atmosféra byla skutečně dojemná a chvílemi dramatická – setkávali se zde po létech ti, které sbratřila společná léta utrpení – objetí, rozzářené oči a mnoho moudrých slov. Tentokrát nejde o ‚mlácení prázdné slámy‘, ale o hlasy těch, jež mají kredit společnosti a právo na to, aby se jejich myšlenky staly kaménky v mozaice programu organizace, s cílem střežit lidská práva.

Z přednesených projevů vyjímáme některé úvahy charakterizující vysokou úroveň brněnského setkání:
‚Pošramocená důvěra v trvání demokracie se nedá napravit jediným prohlášením. Byla by to důvěra laciná a proto snadno zlehčitelná. Důvěřovat musí především každý sám sobě, že si dokáže práva a svobodu vydobýt a udržet. – Jediná ochrana proti deformaci svobod je právo občana na tvůrčí opozici vůči vládě. Jinak to dopadne tak, jak dokázal A. Novotný, který vládl troškou rozumem a množstvím síly; demokracie potřebuje pravý opak a síla je dnes zdiskreditována. Nebezpečím pro rehabilitaci je snaha některých vpašovat do mínění lidí představu, že jde o záležitost finanční. Podle nás jde o otázku národního svědomí...‘

Obsáhlá byla zpráva o stavu zákonné úpravy rehabilitace: není ještě jasno, bude-li přijata forma individuálních žádostí, či generální zrušovací klausule pro tzv. politické delikty z let 1948 až 1967, nebo kompromis mezi těmito dvěma možnostmi.

Generál Marko přednesl pozdrav členů prvního a druhého odboje ze Slovenska a upozornil, že se účastníci setkají příští sobotu na Bradle, kde vzpomenou smrti generála Štefánika a požádají o rehabilitaci jeho památky.
P. J. Zemek, bývalý znojemský převor, člen výboru K–231, vyzdvihl význam účasti biskupa dr. K. Skoupého i skutečnost, že se stal členem K–231. Vzpomenul žalářovaných a internovaných kněží i řeholních sester a prohlásil: ‚Chceme-li rehabilitovat vše, tedy i náboženskou svobodu,‘ a obrátil se na shromáždění o pomoc v realizaci těchto myšlenek.

Biskupa dr. K. Skoupého jsme požádali o několik slov: ‚Jsem dojat upřímností projevů všech, kteří tak trpěli za svobodu a práva člověka. Myslím, že jejich nadšení upevňuje víru v to, že nastává lepší doba...‘

Čtyřtisícové shromáždění odsouhlasilo rezoluci, z níž vyjímáme zásadní požadavky: Propuštění všech politických vězňů a internovaných, kteří dosud nejsou na svobodě, rehabilitaci podle zásad předložených K–231, novelizaci deformovaných zákonů a zrušení trestu smrti pro politické delikty. Odvolání soudců a prokurátorů, kteří se podíleli na nezákonné justici, prošetření členů STB a vězeňských dozorců, vyvození důsledků proti školským pracovníkům, jež znemožňovali našim dětem právo na vzdělání, úpravu důchodů a některá další sociální opatření.
Ze zasedání byly odeslány pozdravné telegramy presidentu republiky L. Svobodovi, vládě ČSSR, NS, kardinálu ThDr. J. Beranovi.“
(Citováno z Lidové demokracie, duben 1968.)

„Jedenasedmdesát kněží a řeholníků – členů K–231, kteří se zúčastnili Manifestačního zemského sjezdu v Brně, zaslalo ministerstvu kultury a informací žádost, aby všichni kněží a řeholníci – je jich dosud ve výrobě v ČSSR asi 1500 – mohli svobodně vykonávat své kněžské funkce.
Na svém zasedání v kněžské sekci se rozhodli žádat generální prokuraturu o zrušení rozsudku, nové prošetření skutkové podstaty a komplexní rehabilitaci kněží, kteří zemřeli ve vězení v letech náboženské nesvobody: P. J. Buly, P. V. Drboly, P. F. Pařila, prof. dr. J. Koutného, P. F. Nesrovnala, dr. J. Basovníka, P. A. Zgarbíka, P. V. Říhy, P. J. Toufara a P. B. Buriana.“

K 231 byla organizace někdejších politických vězňů komunistického režimu v Československu od konce 40. do začátku 60. let, ustavená v březnu 1968 v Praze. Název odvozen od zákona na ochranu lidově demokratické republiky č. 231/1948 Sb., na jehož základě byla většina těchto vězňů odsouzena.
Po srpnové invazi v roce 1968 byla činnost organizace zakázána.
V roce 1990 na činnost K 231 navázala Konfederace politických vězňů Československa.

Jan Bula
kněz, oběť komunistické perzekuce Bohuslav Burian
kněz, oběť komunistické perzekuce Václav Drbola
kněz, oběť komunistické perzekuce Josef Koutný
kněz, oběť komunistické perzekuce Ferdinand Karel Nesrovnal
kněz, oběť komunistické perzekuce
další osoby (4)...

Brno-střed

Ma