Alois Jelínek

* 29.8.1898 Brno-Husovice – † 5.3.1954 Brno


válka a odboj 1938–1945; politický vězeň, akce 1. 9. 1939


národnost

česká


státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR


bydliště

Brno-Židenice, Wilsonova (Wilsongasse) 28


zaměstnání

dělník (doloženo v roce 1924), později kamelot Rovnosti, od 30. let 20. století její administrátor a redaktor


politická orientace

KSČ


odborné a zájmové organizace

Dělnický dům Juliánov,
SPB Brno-Židenice


čestný hrob

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, Čestná alej, skup. H5, hrob č. 393


poznámky

Po návratu z první světové války pracoval jako slevač v Uxových závodech v Brně a působil ve spolku Dělnický dům Juliánov.
Byl jedním ze zakládajících členů KSČ a angažovanost v dělnickém hnutí se stala i příčinou toho, že býval často bez práce. Ve 30. letech dvacátého století začala i jeho spolupráce s redakcí Rovnosti. Zpočátku pracoval jako kolportér, později v redakci pomáhal při pomocných pracích, posléze se stal administrátorem a odpovědným redaktorem Rovnosti.
Za nacistické okupace byl zatčen v akci Albrechte der Erste 1. 9. 1939, postupně prošel věznicí gestapa na brněnském Špilberku, koncentračními tábory Dachau a Buchenwald. Odtud byl převezen k dodatečným výslechům do Brna, když zde gestapo vyšetřovalo činnost ilegální komunistické strany, vězněn v Brně v Kounicových kolejích a Vratislavi, kde byl odsouzen na osm let vězení.
Osvobozen byl v koncentračním táboře Dachau, odkud se vracel ve velmi špatném zdravotním stavu. Cestu domů musel přerušit v Plzni, kde zůstal v tamní nemocnici: při výšce 180 cm vážil 48 kg, obnovilo se mu zranění dvou zlomených žeber, projevily se příznaky počínající TBC.
Po návratu do Brna a zotavení pracoval v knihovnictví a ve filmové distribuci, znovu se zapojil i do práce spolku Dělnický dům Juliánov. Následky věznění však byly zřejmě příčinou jeho předčasného úmrtí.




partneři

Marie Jelínková (Širalová)
sňatek: 30. 8. 1924, Brno (městská rada)



ulice

Wilsonova (Wilsongasse)
bydliště doložené v roce 1924 (dnes Vančurova) Pekařská
místo úmrtí v nemocnici u sv. Anny (Pekařská č. 53)


stavby

Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
válka a odboj 1938–1945; politický vězeň, akce 1. 9. 1939; místo posledního odpočinku


události

1. 9. 1939
Akce Albrecht der Erste v Brně
zatčený v Brně


Menš


Aktualizováno: 26. 08. 2018