Brno

Rakousko-Uhersko
první sociálně demokratický ženský spolek

spolek založilo 77 zakládajících členek - brněnských textilaček české i německé národnosti

členky spolku prostřednictvím Rovnosti požádaly o knižní dary a k podpoře svého nízkého finančního konta uspořádaly již v lednu 1889 taneční zábavu

Jednota organizovala pravidelné měsíční schůze s přednáškami, které se konaly v různých hostincích a o kterých informoval Ženský list. Od července 1894 se pak spolek scházel v pronajaté místnosti na ulici Cejl. Kromě toho pořádaly ženy například přednášky, přátelské večírky, taneční zábavy apod.
Jednota se snažila organizovat i schůze pro další dělnické ženy, které se ještě neangažovaly ve spolku, a to v Brně a jeho okolí – v Husovicích, Juliánově, Komárově, Králově Poli. Členky spolku referovaly posluchačkám o postavení ženy, které je v průmyslu horší než postavení mužské. Ke zlepšení této situace požadovaly referentky lepší vzdělání a organizaci žen. Apelovaly také na muže, aby se více zajímali o své ženy a přispívali tak k jejich většímu rozhledu.
Na slavnostní schůzi k pětiletému jubileu spolku s hrdostí Julie Streitová oznamovala, že spolek již má knihovnu o 130 svazcích a notový materiál pro pěvecký sbor, jenž účinkoval na mnoha slavnostech.
I přes snahy o získání většího počtu členek, došlo po sedmi letech činnosti roku 1895 k rozpuštění spolku. Důvodů bylo několik. Vzhledem k tomu, že mnoho textilních dělnic nebydlelo přímo v Brně, ale dojíždělo za prací z okolí Brna, byla pro ně možnost účastnit se spolkového života o to složitější. Dalším z důvodů podle členek Jednoty bylo, že „ženy v odboru textilním, jichž jest nejvíce, jsou ponejvíce z okolí Brna a jsouce duchem venkovských předsudků naplněny, nedají sobě o něčem rozumnějším, než jsou zase předsudky, říci.“ V důsledku toho se členky Jednoty dohodly, že se připojí k silnějšímu spolku textilního dělnictva.

1. 7. 1892
Vydáno první číslo čtrnáctideníku Ženský list, časopis pracující třídy ženského pohlaví

LucKub