Moravsko-slezská trestnice
Moravsko-slezská trestnice
Cejl 71/469
Budova na Cejlu č. 71 byla postavena v letech 1772–1778 původně jako káznice a donucovací pracovna pro vězně, zejména špilberské, s nižším a kratším výměrem trestu.
Hned v roce 1778 (krátce po svém dokončení) se však stala sirotčincem, jímž byla až do roku 1784.
Téhož roku byla vrácena svému zamýšlenému původnímu účelu trestnice, který plnila až do roku 1957 a pro tento účel také byla několikrát stavebně upravována.
V roce 1957 byla budova předána Krajskou soudní správou Státnímu oblastnímu archivu v Brně (dnes Moravskému zemskému archivu) jako pobočné skladiště archiválií.
Po dokončení výstavby nové budovy MZA v Brně-Bohunicích v roce 2007, byly archiválie postupně přestěhovány tam a ony místnosti (až na jednu) byly uvolněny pro potřeby města Brna.
V současné době (rok 2015) se uvažuje o jejím vhodném využití.
Brno-Zábrdovice
V budově této káznice a donucovací pracovny (Zuchthaus und Arbeitshaus) se konala i různá soudní přelíčení, protože tu zasedal také rakousko-uherský Zemský soud, od roku 1919 pak Krajský a okresní soud ČSR trestní a civilní, vůbec první německý zemský soud v Protektorátu Čechy a Morava (Landesgericht - 12. 5. 1939) a v letech 1945–1946 i mimořádný lidový soud, který soudil bývalé nacistické funkcionáře a kolaboranty (mezi nimi byl např. vládní komisař Oskar Judex, významný brněnský nacista Karl Schwabe a vysoký představitel brněnského gestapa Otto Koslowski, aj.).
Proběhlo tu i několik soudních přelíčení politických procesů na konci 40. a na počátku 50. let 20. století v režii KSČ (viz pamětní deska na budově).
Nádvoří budovy sloužilo po celou dobu také jako občasné popraviště a to až do počátku 50. let 20. století.
Zvon sv. Josefa Kalafánského, zakladatele piaristů, odlil (dle svědectví zvonařské rodiny Manouškových) pro věznici pravděpodobně zvonař Adalbert Heller v roce 1858 (viz Augustin Jungwirth, Die Glockengieser von Böhmen und Mähren, 1940). Tento zvon byl přenesen po roce 1956 do soudobé věznice v Brně na Jihlavské 20.
V této budově sedával na přelíčeních jako pozorovatel spisovatel a novinář Rudolf Těsnohlídek a zajímavé procesy pak ztvárnil ve velice oblíbených Soudničkách v Lidových novinách.
Objekt byl poněkud odsunut od uliční čáry, při níž zůstaly jen dva malé domy č. 29 a 30 tehdejšího číslování a navíc jí muselo ustoupit několik menších dvorních objektů.
Budova byla dokončena v roce 1778, kapli Nanebevzetí Panny Marie vysvětil krátce poté v roce 1779 první brněnský biskup František Matyáš hrabě Chorinsky. To však už budova plnila zcela jiný účel než ten, pro nějž byla původně určena.
Už v roce 1778 byl do ní (zatím prázdné) přemístěn sirotčinec z areálu bývalé studentské koleje jezuitů v Brně (zrušené v roce 1773). Tomuto účelu soužila pak až do roku 1784, kdy se začaly z příkazu císaře Josefa II. osiřelé děti rozmísťovat do rodin na venkově kolem Brna a budova se vrátila v roce 1784 k původně zamýšlenému účelu věznice.
Tehdy už tento starší čtvercový rozlehlý objekt s volným dvorem, ležící kus od uliční čáry, byl proto poprvé klasicistně přestavěn hned v roce 1784.
Autorem projektu a provádějícím stavitelem byl Valentin Stiebock. Onen její volný dvůr byl poté v roce 1825 přepůlen vnitřním křídlem a v roce 1833 sloužila dokonce jedna část budovy jako opatrovna pro děti dělnických matek, jež pracovaly v okolních továrnách.
Radikální přestavba původní klasicistní budovy, zahrnující přístavbu křídla, které vyrovnalo linii hlavního průčelí se stavební čárou ulice Cejl, proběhla však až v letech 1843–1846.
Podle návrhu architekta Zemského stavebního ředitelství Josepha Seiferta ji provedl stavitel Josef Jakob. Z té doby se dochoval vestibul s dórskými sloupy
Objekt "zemské robotárny" byl částečně přestavěn i v roce 1868 podle návrhu Moritze Kellnera von Brünnheim.
Přes necitlivé úpravy z 2. poloviny 20. století, které značně zničily subtilnost původních detailů, je Seifertova základní koncepce i dnes čitelná. Mohutný kubus dlouhé uliční fronty (3+15+3), akcentovaný mělkými postranními rizality, završuje masívní profilovaná korunní římsa. Za osovým portálem, ústředním akcentem protáhlého průčelí je trojčlenný vjezd, který vymezují kanelované dórské sloupy - jeden z charakteristických prvků dobové brněnské architektury.
Hans Baar
místo popravy
Karel Brunecký
správce trestnice
Otakar Chalupa
místo popravy
Matěj (Matyáš) František Chorinský
biskup, který vysvětil tamní kapli Nanebevzetí Panny Marie
Oskar Judex
odsouzen Mimořádným lidovým soudem v roce 1945
další významné osoby (7)...
Poesiomat u brněnské káznice
přístroj: Bratislavská 65/01
oběti komunistické diktatury
pamětní deska: Cejl 71/01
káznice na Cejlu
jiná realizace: Cejl 71/02
12. 3. 2024
Slavnostní instalace druhého „Poesiomatu“ v Brně
Poesiomat stojí naproti na ulici Bratislavská
21. 2. 2017
Vzpomínka na oběti totalit v Brně
místo konání nejvýznamnější části akce
29. 10. 2007
Slavnostní otevření novostavby Moravského zemského archivu v Brně
do nově otevřeného Moravského zemského archivu byly převezeny všechny archiválie
16. 8. 1899
Poprava loupežného vraha Antonína Zaorálka
22. 1. 1796
Převoz uherských jakobínů z vězení na Špilberku do provinční věznice na Cejlu
věznice, kam byli uherští jakobíni ze Špilberku převezeni
další události (1)...
Lk, Fl
Máte více informací?
Napište nám, prosím. Děkujeme.