Moravsko-slezská trestnice


    historický název

    Moravsko-slezská trestnice


    ulice

    Cejl 71/469


    charakteristika

    Budova na Cejlu č. 71 byla postavena v letech 1772–1778 původně jako káznice a donucovací pracovna pro vězně, zejména špilberské, s nižším a kratším výměrem trestu.
    Hned v roce 1778 (krátce po svém dokončení) se však stala sirotčincem, jímž byla až do roku 1784.
    Téhož roku byla vrácena svému zamýšlenému původnímu účelu trestnice, který plnila až do roku 1957 a pro tento účel také byla několikrát stavebně upravována.
    V roce 1957 byla budova předána Krajskou soudní správou Státnímu oblastnímu archivu v Brně (dnes Moravskému zemskému archivu) jako pobočné skladiště archiválií.
    Po dokončení výstavby nové budovy MZA v Brně-Bohunicích v roce 2007, byly archiválie postupně přestěhovány tam a ony místnosti (až na jednu) byly uvolněny pro potřeby města Brna.
    V současné době (rok 2015) se uvažuje o jejím vhodném využití.


    území

    Brno-Zábrdovice


    zajímavosti

    V budově této káznice a donucovací pracovny (Zuchthaus und Arbeitshaus) se konala i různá soudní přelíčení, protože tu zasedal také rakousko-uherský Zemský soud, od roku 1919 pak Krajský a okresní soud ČSR trestní a civilní, vůbec první německý zemský soud v Protektorátu Čechy a Morava (Landesgericht - 12. 5. 1939) a v letech 1945–1946 i mimořádný lidový soud, který soudil bývalé nacistické funkcionáře a kolaboranty (mezi nimi byl např. vládní komisař Oskar Judex, významný brněnský nacista Karl Schwabe a vysoký představitel brněnského gestapa Otto Koslowski, aj.).
    Proběhlo tu i několik soudních přelíčení politických procesů na konci 40. a na počátku 50. let 20. století v režii KSČ (viz pamětní deska na budově).
    Nádvoří budovy sloužilo po celou dobu také jako občasné popraviště a to až do počátku 50. let 20. století.


    poznámka

    Zvon sv. Josefa Kalafánského, zakladatele piaristů, odlil (dle svědectví zvonařské rodiny Manouškových) pro věznici pravděpodobně zvonař Adalbert Heller v roce 1858 (viz Augustin Jungwirth, Die Glockengieser von Böhmen und Mähren, 1940). Tento zvon byl přenesen po roce 1956 do soudobé věznice v Brně na Jihlavské 20.
    V této budově sedával na přelíčeních jako pozorovatel spisovatel a novinář Rudolf Těsnohlídek a zajímavé procesy pak ztvárnil ve velice oblíbených Soudničkách v Lidových novinách.


    stavební vývoj

    Základní kámen pro tuto budovu původně káznice a donucovací pracovny byl položen 20. července 1772 za přítomnosti zemského hejtmana Arnošta Kryštofa hraběte z Kounic.
    Objekt byl poněkud odsunut od uliční čáry, při níž zůstaly jen dva malé domy č. 29 a 30 tehdejšího číslování a navíc jí muselo ustoupit několik menších dvorních objektů.
    Budova byla dokončena v roce 1778, kapli Nanebevzetí Panny Marie vysvětil krátce poté v roce 1779 první brněnský biskup František Matyáš hrabě Chorinsky. To však už budova plnila zcela jiný účel než ten, pro nějž byla původně určena.
    Už v roce 1778 byl do ní (zatím prázdné) přemístěn sirotčinec z areálu bývalé studentské koleje jezuitů v Brně (zrušené v roce 1773). Tomuto účelu soužila pak až do roku 1784, kdy se začaly z příkazu císaře Josefa II. osiřelé děti rozmísťovat do rodin na venkově kolem Brna a budova se vrátila v roce 1784 k původně zamýšlenému účelu věznice.
    Tehdy už tento starší čtvercový rozlehlý objekt s volným dvorem, ležící kus od uliční čáry, byl proto poprvé klasicistně přestavěn hned v roce 1784.
    Autorem projektu a provádějícím stavitelem byl Valentin Stiebock. Onen její volný dvůr byl poté v roce 1825 přepůlen vnitřním křídlem a v roce 1833 sloužila dokonce jedna část budovy jako opatrovna pro děti dělnických matek, jež pracovaly v okolních továrnách.

    Radikální přestavba původní klasicistní budovy, zahrnující přístavbu křídla, které vyrovnalo linii hlavního průčelí se stavební čárou ulice Cejl, proběhla však až v letech 1843–1846.
    Podle návrhu architekta Zemského stavebního ředitelství Josepha Seiferta ji provedl stavitel Josef Jakob. Z té doby se dochoval vestibul s dórskými sloupy
    Objekt "zemské robotárny" byl částečně přestavěn i v roce 1868 podle návrhu Moritze Kellnera von Brünnheim.
    Přes necitlivé úpravy z 2. poloviny 20. století, které značně zničily subtilnost původních detailů, je Seifertova základní koncepce i dnes čitelná. Mohutný kubus dlouhé uliční fronty (3+15+3), akcentovaný mělkými postranními rizality, završuje masívní profilovaná korunní římsa. Za osovým portálem, ústředním akcentem protáhlého průčelí je trojčlenný vjezd, který vymezují kanelované dórské sloupy - jeden z charakteristických prvků dobové brněnské architektury.



    městská část

    významné osoby

    Karel Brunecký
    správce trestnice Otakar Chalupa
    místo popravy Matěj (Matyáš) František Chorinský
    biskup, který vysvětil tamní kapli Nanebevzetí Panny Marie Oskar Judex
    odsouzen Mimořádným lidovým soudem v roce 1945 Otto Koslowski
    místo popravy
    další významné osoby (5)...


    objekty

    oběti komunistické diktatury
    pamětní deska: Cejl 71/01 káznice na Cejlu
    jiná realizace: Cejl 71/02


    události

    21. 2. 2017
    Vzpomínka na oběti totalit v Brně
    místo konání nejvýznamnější části akce
    29. 10. 2007
    Slavnostní otevření novostavby Moravského zemského archivu v Brně
    do nově otevřeného Moravského zemského archivu byly převezeny všechny archiválie
    16. 8. 1899
    Poprava loupežného vraha Antonína Zaorálka 22. 1. 1796
    Převoz uherských jakobínů z vězení na Špilberku do provinční věznice na Cejlu
    věznice, kam byli uherští jakobíni ze Špilberku převezeni
    20. 7. 1772
    Položení základního kamene k budově trestnice


    související odkazy

    Lk, Fl


Aktualizováno: 28. 10. 2019