Lidická 50/1880, Lužánky - středisko volného času

Lužánky - středisko volného času

historický název

Kasino

ulice

Lidická 50/1880

území

Brno-Černá Pole

firmy a instituce

Lužánky - středisko volného času

zajímavosti

Hospodářský dvůr u potoka Ponávky patřil od roku 1578 jezuitům. Po zrušení řádu věnoval císař Josef II. v roce 1785 vídeňskou a o rok později také brněnskou "Augarten" - Lužánky veřejnosti. Její parkové úpravě v kombinaci pravidelného řešení s přírodně krajinářskými prvky se začal věnovat zahradník louckého kláštera Anton Bisinger.
Park se brzy stal oblíbeným zábavním a společenským místem. Od roku 1839 se podle návrhu zahradníka Johanna Müllera z Krásného Dvora měnil v přírodně krajinářský park. Pod vedením ředitele zemských zahrad Karla von Offermanna se tomu věnoval liechtensteinský zahradník Anton Schebanek (1819–1870).
Společně s Františkovem byly také Lužánky v roce 1849 prohlášeny národní památkou. Na Schebankovo dílo po jeho smrti navázal Vídeňan August Siebeck (1845–1897).

stavební vývoj

V roce 1851 se v Brně začalo uvažovat o stavbě velkého společenského domu. Tzv. Colosseum bylo podle návrhu Antona Onderky (1799–1879) plánováno nejprve před Novou branou, místodržitel hrabě Alois Lažanský (1808–1860) však doporučil Lužánky, kde už dříve stál starý pavilon. Ten byl v roce 1853 zbořen a o dva roky později byla podle projektu Ludwiga von Förstera dokončena novostavba.
Ve střední patrové části tohoto objektu ve formě bazilikálního trojlodí byl společenský, koncertní a taneční sál, na který navazovaly místnosti příčných přízemních křídel. Vstupní portiky byly doplněny karyatidami - alegoriemi čtvero ročních období, hlavice sloupů okenních ostění představují dvanáct měsíců (sochařské práce provedl vídeňský Johann Meixner). Podle Försterových plánů byly postaveny také vrátnice a vyhlídkový domek.
Před schodištěm do parku byla v roce 1860 postavena kašna od vídeňského sochaře Franze Melnitzkého (1822–1876), v roce 1887 byl v parku odhalen pomník Josefa II. od jiného Vídeňana Viktora Tilgnera, v roce 1905 tady Jan Mráček projektoval výstavní pavilon Klubu přátel umění a o dva roky později Emil Králík rovněž neuskutečněnou stavbu Národního divadla.
Přestavba kasina na Dům pionýrů a mládeže podle návrhu Viléma Kuby byla provedena v letech 1949–1950, další úpravy proběhly v 50. letech 20. století podle návrhu Antonína Kuriala. Od 90. let 20. století se pod vedením Ivara Otruby rekonstruuje park.

obrazy