Kamenná 36/207, Klášter Řádu sv. Alžběty Durynské a jeho lékárna

Klášter Řádu sv. Alžběty Durynské a jeho lékárna

historický název

Klášter alžbětinek

ulice

území

Brno-Štýřice

zajímavosti

Klášter řeholních sester terciářek sv. Františka z Assisi Řádu svaté Alžběty Durynské byl postaven v letech 1751–1753 na svahu Červeného kopce nad Svratkou pro klášter a nemocnici, což obojí založila už v roce 1749 Alžběta Walldorfová, roz. Sinzendorfová, ale původně umístila na Kopečné ulici č. 37. Protože tento prostor časem přestal dostačovat, byl zakoupen za 2.600 zlatých pozemek na Starém Brně od tamních starobrněnských cisterciaček a základní kámen ke stavbě nových budov tam byl položen 4. 5. 1751.
Areál klášterních budov postavil stavitel a člen zednického cechu v Brně, Bartoloměj Zindner z Tyrolska, a to podle projektu a za dozoru brněnského stavitele Mořice Grimma (1665–1757) a poté jeho syna Františka Antonína Grimma (1710–1784).
Dne 14. 9. 1754 byla stavba, která si vyžádala 32.458 zlatých, v základním rozsahu dokončena a klášter byl slavnostně otevřen 14. 9. 1754 za účasti pozvaných významných osobností. Klášter, vysvěcený při tom ke cti sv. Tří králů s kaplí sv. Alžběty Durynské, byl určen pro 13 řeholnic, které se měly věnovat ošetřovatelské a zdravotnické pomoci.
Původní Grimmův projekt nebyl nikdy dokončen v plném rozsahu, klášter proto poté patřil spíše k chudším, ale velmi záslužným institucím, protože pečoval o chudé, opuštěné a nemajetné nemocné ženy.
Dnes (rok 2011) slouží klášterní budovy jako hospic onkologických pacientů Masarykova onkologického ústavu v Brně.

poznámka

Součástí kláštera se stala už od počátku 80. let 18. století i (dnes velmi cenná !) lékárna, která řeholnicím sloužila pro připravování léků nemocným ženám. Není však známo, kdo její interiér vytvořil, je však zcela jasné, že byl komponován do předem určeného prostoru. Dochovaný mobiliář (dnes vše ve sbírkách Muzea města Brna a vystaven na Špilberku) tvoří soubor čtyř velkých dřevěných regálů s policemi v horní části a stupňovitými zásuvkami v dolní části. K nim se řadí jedna uzamykatelná skříň se skleněnými dveřmi a oválný pracovní stůl (tára) se zásuvkami na dvou delších stranách podstavce a s háčky k zavěšení nástrojů na obou stranách kratších. Vše je zdobeno barokními řezbářskými ozdobami, které tvoří čtyři kartuše v rámech na jednotlivých regálech s vyobrazeními Milosrdného Samaritána, sv. Alžběty Durynské, sv. Antonína a Matky Ustavičné Pomoci. Po stranách dveří skříně jsou dvě zlacené sochy sv. Kosmy a sv. Damiána, patronů lékárníků.
Základní vybavení potřebným nádobím a pomůckami pochází z lékárny v roce 1782 zrušeného kláštera cisterciaček v Tišnově, což bylo postupně doplňováno, takže dnes tvoří více než 800 ks (skleněné láhve, stojatky a kádinky dřevěné, majolikové i cínové, drobné i větší nářadí, náčiní a nástroje).

obrazy