Palackého třída 65/1143, Jaruškův dům

Jaruškův dům

historický název

Jaruškův dům

ulice

Palackého třída 65/1143

charakteristika

Jaruškův obytný nájemní dům z roku 1910 je kulturní památkou jako jedno z prvních děl české individualistické moderny.

území

Brno-Královo Pole

majitelé

1910–1936: Karel a Marie Jaruškovi,
1936-(?): MUDr. Zdeněk Kubeš,
soukromý majetek

zajímavosti

Stavebníkem a majitelem domu byl Karel Jarušek (1877–1944), který byl od roku 1901 ředitelem administrace Lidových novin. V roce 1906 otevřel na Velkém náměstí (náměstí Svobody) první obchod s gramofony a fonografy v Brně, kde měl zastoupení firmy His Masters Voice. Vydával letní časopis Prázdniny, který si sám redigoval podle amerického vzoru - senzace, ankety, soutěže. Byl kulturně činný, mj. starosta královopolského Sokola.
Od počátku 20. let byl majitelem filmové společnosti SOCINECAL, která byla zřízena pro využívání zejména vědeckých filmů od německé společnosti UFA (projekt brzy zkrachoval). V této souvislosti otevřel na České ulici v Brně kino Republika.
V roce 1925 se celá rodina přestěhovala do Prahy, kde se Karel Jarušek stal ředitelem ústřední administrace časopisů tiskařských a vydavatelských podniků NOVINA.

Starší dcera Marie (1901–1994) se v roce 1926 provdala za malíře Františka Podešvu.
Od roku 1938 žili manželé Podešvovi v Beskydech na Soláni a jejich horský srub se stal oblíbeným místem schůzek řady osobností ze světa kultury. Marie Podešvová od 30. let publikovala a překládala - první kniha jí vyšla koncem 50. let, většina jejích próz čerpá z prostředí Valašska. V autobiografii "Když slunce září" poutavě vzpomíná na Brno svého dětství a mládí.
Starší dcera manželů Podešvových je fotografka a výtvarnice Eva Fuková (nar. 1927). Se svým manželem, malířem a ilustrátorem Vladimírem Fukou (1926–1977), se oba prosadili v USA, kam emigrovali v roce 1967.

stavební vývoj

Nájemní dům na Palackého třídě č. 65 (dříve č. 24) byl postaven v roce 1910 na pozemku, který koupil Karel Jarušek (1877–1944) od královopolských Sokolů. Stavbu navrhl architekt Josef Gočár (1880–1945), jeden z čelných představitelů české moderní architektury.
Přesně datovaný projekt (25. srpna 1909) vznikal téměř současně s návrhem mlýna a sila bratří Winternitzů v Pardubicích, Wenkeova obchodního domu v Jaroměři a nerealizovaným projektem evangelického kostela v Hradci Králové. Právě v Hradci Králové byla realizována řada vynikajících Gočárových staveb (působil zde společně se svým učitelem Janem Kotěrou).
Jaruškův dům v Brně-Králově Poli patří mezi přední díla české architektonické moderny a v kontextu Gočárova díla se řadí do jeho počátečního tvůrčího období. Význam stavby spočívá především ve výtvarném pojetí průčelí (oválná okna v suterénu a v bočních zdech arkýře, dekorativní motivy kovových a dřevěných prvků ve spojení s krystalickými okny a s obložením z černého opaxitu /obložení se nedochovalo/ představují velmi elegantní architektonické řešení).
Ze stavebního hlediska je progresivní užití armovaného betonu v konstrukci stavby. Druhou brněnskou realizací architekta Josefa Gočára je pavilon Akademie výtvarných umění v Praze, který byl postaven v areálu brněnského výstaviště při příležitosti Výstavy soudobé kultury v Brně v roce 1928.

obrazy