Synagoga Agudas Achim
Skořepka 13/247
Byla vystavěna v roce 1936 v ryze funkcionalistickém stylu s jednoduchou plochou průčelní fasádou a mírně zvýrazněným rizalitem podle projektu arch. Otto Eislera za finanční podpory vzešlé z příspěvků a sbírek haličských Židů, kteří v době I. světové války nacházeli útočiště v Brně.
Brno-Trnitá
Morava
Jedná se o čtvrtou brněnskou synagogu, jež se po zničení tří předchozích synagog (Velké, tzv. Polského templu na Křenové a Nové) a několika dalších modliteben dochovala a byť i ona byla během 2. světové války silně poškozena, neboť byla používána jako skladiště.
Dne 6. září 1945 byla opět obnovena a vysvěcena a je tak jedinou synagogou na Moravě a ve Slezsku, jež je dosud v provozu.
Modlitebna byla navržena a postavena pro ortodoxní spolek haličských židů Agudas Achim. Pro židovské kultovní stavby, které většinou užívaly historizujících motivů, je tato modlitebna pozoruhodná svou strohou fasádou, která nedává tušit jakoukoli náboženskou symboliku.
Chrámový prostor na půdorysu živého čtverce (12,53:4 m) pojme v přízemí 174 mužů a na galerii v patře, přístupné dvojramenným schodištěm podél levého štítu, 102 žen. Čtverec je také hlavním motivem uliční fasády, která svým rozvrhem naznačuje dispoziční řešení stavby: za jemným vstupním rizalitem je komunikační trakt se studovnou v patře, zatímco vlastní chrámový prostor je umístěn za přibližně čtvercovou plochou průčelí s velkým oknem téže proporce, které je zrcadlově umístěno i směrem do dvora. Rámy oken v původně bílé hladce omítané fasádě byly červené a modré. Konstrukce stavby je cihelná s betonovými stropy a sloupy galerie.
Od roku 2014 probíhala rekonstrukce objektu, která byla završena v dubnu roku 2016 a synagoga byla opět zasvěcena k bohoslužbám.
V první etapě, symbolicky završené 15. 3. 2015 představením opony (parochetu), se uskutečnily např. práce na nové střeše, odvlhčení zdiva, obnově vnitřní výmalby i vnější fasády a výměně rozvodů, přístavbě dvorní budovy a zbudování suky, dočasného obydlí, které židé používají během svátku Sukot.
Ve druhé etapě došlo k obnově mobiliáře interiéru do autentického funkcionalistického stylu, jak jej známe z dochovaných fotografií.
Záměru, stejně jako obnovy budovy, se ujal architekt Petr Bureš. Přestavba interiéru byla z osmdesáti procent hrazena z EHP a Norských fondů (program Kulturní dědictví a současné umění, projekt se nazývá „Obnova interiérů a mobiliáře funkcionalistické synagogy v Brně a její zpřístupnění“). Byly opraveny dřevěné podlahy na galerii žen a v malé modlitebně, dále zhotoveny repliky původních lavic, podlážek a kovových lustrů. Součástí druhé fáze obnovy byla také výroba zbývajících textilií.
1932–1936
Jde o dvoupodlažní stavbu s plochou střechou o rozměrech 18,5 x 15 m a výšce 10, 5 m. Je rituálně orientovaná, svatostánek směřuje k východu, ale vstup do budovy je z jihu. Chrámový prostor má plochu 175 metrů čtverečních a vede do něj přímý vstup z vestibulu. Součástí budovy je i studovna, k budově přiléhá dvůr s přístřeškem a menší trakt se sociálním zařízením. Jde o stavbu železobetonové konstrukce v kombinaci s cihlami. Synagoga je vybavena prostými dřevěnými lavicemi, křesly pro rabína a kantora, předčítacím pultem, svícny a rituálními textiliemi. Prostor je světlý zdobený okrovým ornamentem a pojme cca 300 osob.
Otto Eisler
autor návrhu modlitebny
17. 1. 2016
Dokončení rekonstrukce synagogy Agudas Achim v Brně
15. 3. 2015
Uvítání nové opony v synagoze v Brně
4. 5. 2003
Tryzna k uctění památky všech obětí holocaustu
BL, Fl
Máte více informací?
Napište nám, prosím. Děkujeme.