Hraničky 5/301, Orlovna - Profil stavby, areálu

Orlovna

ulice

území

Brno-Bohunice

poznámka

Bohuničtí sokoli a orli soupeřili, která stavba tělocvičny bude dříve hotová.
První zmínka o přání orlů vystavět vlastní budovu je datována rokem 1922. Ale až v roce 1925 vznik první stavební výbor. O rok později byl na ulici Hraničky zakoupen pozemek za 25 tis. Kč. Stavební výbor předložil začátkem roku 1928 plány na stavbu za 260 000 Kč, což jednota neschválila a v prosinci výbor vyměnila. Ten 28. července 1929 navrhl vybudovat orlovnu za 104 000 Kč.
Financování bylo řešeno formou půjčky ze starobrněnského kláštera se zárukou členů jednoty. Stavba katolického domu – orlovny – začala začátkem srpna 1929. Již 24. listopadu, po necelých čtyřech měsících, se zde pořádaly kateřinské hody.
Dne 1. června 1930 byla orlovna za účasti prvního starosty Orla, ministra msgr. Šrámka , zástupce starobrněnského kláštera P. Anzelma Matouška, místního faráře Benedikta Švandy, 1. náměstka primátora p. Kadlece a dalších osobností slavnostně otevřena. Klíče od ní převzal tehdejší bohunický starosta orelské jednoty František Šauer. Pak následoval velký průvod 500 orlů obcí. Veřejné cvičení proběhlo za účast 1 200 diváků.
V roce 1934 přibyl velký sál, jeviště a bylo požádáno o udělení licence na provozování kina.
Ihned po 2. světové válce je orlovna opět zprovozněna. Po zákazu Orla v roce 1950 přechází, včetně hospody a inventáře, pod obec sokolskou. V písemnostech se uvádí jako sokolovna II. Od roku 1954 je majetkem TJ Tatran Bohunice, stává se z ní agitační středisko, později kulturní dům a sídlo Obvodního národního výboru Brno VIII. V roce 1958 se pro potřeby MNV přistavuje 1. poschodí, vysílá odtud místní rozhlas, konají se různé přednášky, je zde knihovna, kino a hudební škola. Později, po roce 1963, se zde vítají občánci a zasedají různé spolky. Na podzim roku 1973 dostala budova novou fasádu.
Kulturní dům, jak se nyní budova orlovny jmenuje, má sice sál s 210 místy i obřadní síň, ale nevyhovující WC a jiné nedostatky, a proto se plánuje oprava. Od 1. ledna 1976 má orlovnu ve správě Obvodní kulturně vzdělávací středisko, tzv. OKVS Brno I., stává se z ní centrum politickovýchovné práce, pořádají se malé taneční zábavy a estrády k MDŽ. Probíhá zde schůzová činnost a velmi vzrušená shromáždění občanů postižených výstavbou sídliště a tudíž nutnou demolicí velké části staré zástavby. Do roku 1981 tu ještě působí knihovna, ale ((OKVS|okresní (obvodní) kulturní a vzdělávací středisko)) i ONV jsou už přestěhovány do prostorů dnešní radnice. Opuštěná budova chátrá, je „využívána“ jen bezdomovci a různými živly.
O bohunické orlovně se však ještě v roce 1983 v jedné z kronik píše: „Kulturní dům Hraničky je využíván mládeží, Klubem mládí pro školy a pionýry, slouží také hudebním kurzům. Schůzuje zde organizace strany (je myšlena KSČ) a tři občanské výbory, Svaz česko-sovětského přátelství, ženy, tělovýchovná organizace a Klub důchodců. Technické vybavení je špatné, kotelna je v havarijním stavu. Případné opravy by si vyžádaly 350 000 Kčs.“
V roce 1989 dokonce ONV Brno-Bohunice uvažuje o jejím zbourání. Po listopadových událostech se díky velké aktivitě bývalých členů podařilo tento proces zastavit. Rada ObNV Brno na svém zasedání dne 20. listopadu 1990 schválila převod objektu Hraničky 5 zpět organizaci Orel, a to od 24. listopadu 1990.
Hlavním úkolem nového vedení Orla byla obnova orlovny. V roce 1991 uvolnila Rada MČ Brno-Bohunice 110 000 Kč na zřízení kanalizační přípojky k objektu orlovny. Orlové opravují malý sál a sociální zařízení, zbytek budovy je ale dál devastován. Až od prosince 2000 začíná generální oprava, postupně se prodlužuje velký sál, staví se přísálí a podkroví. Rekonstrukce byla dokončena v následujícím roce.
V roce 2009 přešla budova do majetku bohunické orelské jednoty.
V současné době orlovnu plně využívají především vlastní sportovní oddíly. Pořádají se zde i veřejné, převážně kulturní akce.
Budova si prošla za minulá desetiletí těžkými boji vítězně a nyní může přinášet všem zájemcům užitek, o kterém snili již před více než 80 lety naši předkové.

(Informace v poznámce pro naši encyklopedii doplnil starosta MČ Brno-Bohunice pan Antonín Crha, děkujeme.)

vznik

1930

stavební vývoj

Roku 1926 za vydatné pomoci svých členů a s finanční výpomocí starobrněnského kláštera zakoupil výbor Orla pozemek, na kterém byla v roce 1929 započata výstavba orlovny.
Orlovna byla postavena nákladem 105 000 Kč.
V roce 15. výročí trvání Orla (1934) byla provedena přístavba orlovny a ve velkém sále bylo zřízeno jeviště.
V roce 1958 byla provedena nadstavba původní přízemní budovy Orlovny. Hlavním důvodem nadstavby bylo rozšíření budovy o místnosti pro MNV VIII Brno-Bohunice.
Na podzim roku 1973 byla obnovena fasáda budovy.

obrazy