ŘEČKOVICE

Obecní pečeť – znamení radlice a krojidla, a dvou zkřížených motyk (háků) s hvězdou pod nimi.

1338, 1408 – kostel sv. Vavřince doložen jako farní (přibližně v letech 1522-1623 byl kostel protestantský)

1600 – od tohoto roku byly na hřbitově kolem kostela pohřbíváni i brněnští protestanté (roku 1804 jej nahradil hřbitov za vsí, v r. 1866 byl však zrušen a změněn v panskou zahradu, místo něj byl zřízen nový hřbitov na kopci severně od vsi)

16. století – doložena existence školy (v období třicetileté války zanikla)

poč. 17. století – v Řečkovicích je evidováno 31 osedlých domů

pol. 17. století – na území obce jezuité vybudovali jako svou rezidenci barokní zámek (na místě původní tvrze)

1645 - za švédského obléhání ves značně poškozena

1673—1765 – v tomto období obnovena farní škola v malé budově zámku

do r. 1750 – z pustých usedlostí udělány nové, současně byly přeměněny na pozemky

1773 – po zrušení jezuitského řádu přebírá Řečkovice studijní fond

1788 – provedena parcelace dvora 32 poddaným (to způsobilo nárůst počtu domů)

1800 – na návsi postavena nová škola

1826 – konec 19. století – držitelem řečkovického panství se stává bývalý inspektor a poté držitel panství Králova Pole Josef Schindler a jeho potomci

1847 a 1850 – úpravy kostela sv. Vavřince (ohradní zeď hřbitova u kostela byla stržena r. 1847)

1848 – do tohoto roku vede správu obce rychtář s konšely

90. léta 19. století - nastává novodobý rozvoj Řečkovic (zejména po roce 1900)

konec 19. století – panský pivovar změněn na sladovnu

1911 – ve vsi nachází dva mlýny a výrobna lihovin

poč. 20. století – Řečkovice a Mokrá Hora se rozšiřují i podél silnice do Mokré Hory, souběžně se železniční tratí (Kronova, Gromešova ulice)

1919 – Řečkovice a Mokrá Hora se stávají součástí Brna

20. léta 20. století – v obci pracuje pouze Horní a Dolní mlýn, vzniká architektonicky jednotně řešená čtvrť domků železničních zaměstnanců „V šraňcích“ – jedno z nejpozoruhodnějších urbanistických děl svého druhu)

30. léta 20. století – v bývalé štěrkovně mezi železniční čtvrtí a hřbitovem vyrůstá nouzová kolonie Úlehle

r. 1939 – při posledních úpravách kostela sv. Vavřince postavena nová sakristie

60. léta 20. století – za železničním náspem vybudována chemická továrna Lachema, což vyvolalo moderní přestavbu Řečkovic

1970-1977 – vzniká nové sídliště (východně od Měřičkovy a Žitné ulice)

70. – 80. léta 20. století – vzniká novodobá rodinná výstavba (tím došlo k propojeni intravilánu Řečkovic a Medlánek)

1997 – jméno městské části opraveno na Řečkovice a Mokrá Hora

Počet obyvatel v roce 1771: 240

Počet obyvatel v roce 1991: 15 216

MOKRÁ HORA

1771 – založení vsi jako osady obce Jehnice (jiné údaje uvádí rok 1784), oddělením od Jehnic až později vznikl samostatný katastr Řečkovice a Mokrá Hora

1863 – statek zakupuje brněnský továrník Theodor Offermann (po něm jej r. 1892 zdědila rodina Buerů, ti jej drželi až do r. 1945)

1884 – uprostřed vsi postaven kamenný kříž (vedle něj r. 1889 vystavěna hranolová obecní zvonička)

před r. 1918 – postaveny první vily a domy i podél staré cesty k západu

1945 – rozšíření obecní zástavby severním podél jehnické silnice

1953 – Řečkovice a Mokrá Hora se stává samostatnou obcí

1960 – obec připojena k Brnu

Počet obyvatel v roce 1771: 31

Počet obyvatel v roce 1991: 588

www.reckovice.brno.cz