Encyklopedie dějin města Brna

Albert Kutal

    prof. PhDr. Albert Kutal, DrSc.


    • * 9.1.1904 Hranice na Moravě – † 27.12.1976 Brno


    • historik umění; vysokoškolský pedagog


    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, ČSR


    • nej...

      Československo: jako první popsal českou sochařskou školu 14. a 15. století a zasloužil se o její zařazení do světového umění

    • zajímavé okolnosti

      Zabýval se českým středověkým uměním a genezí české a moravské plastiky krásného slohu.
      Přednášel na univerzitách ve Vídni, Štýrském Hradci, v Lovani, v Bonnu, v Paříži, v Bruselu.


    • bydliště

      Brno:
      - Lužova 29 (do roku 1942)
      - Kotlářská 41 (v letech 1942–1948)
      - Hlinky 96
      - Za divadlem (tehdy sady Osvobození 5)


    • vzdělání

      5 tříd obecné školy v Kroměříži a v Brně,
      1. české státní gymnázium v Brně (ukončeno v roce 1923),
      1923–1928 FF MU - studijní obor dějiny umění a klasická archeologie (1929 doktorát z filosofie, 1939 soukromý docent, 1948 profesor dějin umění, 1963 titul DrSc.)

    • vyznamenání a pocty

      vyznamenání Za vynikající práci,
      Krajská cena A. Procházky,
      Matějčkova cena,
      Cena ÚV NF,
      Zlatá medaile UJEP v Brně,
      Goethova cena,
      Herderova cena (za popis české sochařské školy 14. a 15. století a zásluhy o její zařazení do světového umění), tuto cenu, kterou obdržel v roce 1976, už si ve Vídni osobně nemohl převzít


    • dílo

      zobrazit - Ukřižování Novosadské, Volné směry, XXXII, 1936, s. 67–74.

      - Příspěvek k poznání plastiky 14. století na Moravě, Volné směry, XXXII, 1936, s. 209–212.

      - Madona Krajinského muzea v Bojkovicích, Akord, č. 3, 1936, s. 33–38.

      - Pieta z kostela sv. Tomáše v Brně. Výtvarné umění na Moravě, Ed. Akord, sv. 2, Brno 1937, 36 s.

      - Socha sv. Anny v klášteře novoříšském, Volné směry, XXXIII, 1937, s. 28–38

      - Fragmenty sochařské výzdoby kláštera Rosa Coeli v Dolních Kounicích, Časopis Zemského muzea v Brně, XXX, 1937, zvl. otisk, 23 s.

      - Moravská dřevěná plastika prvé poloviny 14. století, Časopis Matice moravské, LXII, 1938, s. 167–200, 311–342.

      - Dvě moravské krásné madony, Umění X, 1938, s. 345–348.

      - Krásná sv. Kateřina v kostele sv. Jakuba v Jihlavě, Umění, XII, 1940, s. 88–90.

      - Moravské sochařství 14. a první pol. 15. století, Umění, XIII, 1941, s. 297–315.

      - Z moravské plastiky 14. století, Volné směry, XXXVII, 1942, s. 259–266.

      - Gotické sochařství v Čechách a na Moravě. Praha 1942, 86 s.

      - Slezské umění a české země. Slezsko, český stát a česká kultura. Opava 1946, s. 75–91.

      - Příspěvek k dějinám pozdně románské plastiky. Cestami umění. Sborník prací k poctě 60. narozenin Antonína Matějčka, Praha 1949, s. 67–72.

      - Sochařství, v: A. Kutal-D. Líbal-A. Matějček, České umění gotické I. Praha 1949, s. 41–80.

      - Katalog slezského středověkého sochařství a malířství. Opavský okres. Slezský sborník, IL, 1951, s. 184–197, 197–200.

      - Česká kasule ve Zhořelci, Časopis společnosti přátel starožitností, LIX, 1952, s. 163–172.

      - Krucifix z kláštera Barnabitek na Hradčanech, Umění, I, 1953, s. 115–133.

      - K jihočeské plastice doby předhusitské. SPFFBU, II, 1953, s. 161–179.

      - Tváře krásných madon. SPFFBU, III, 1954, s. 54–65.

      - K česko-slezským stykům v sochařství II. poloviny 14. století. Slezský sborník, LII, 1954, s. 289–307.

      - Tuřanská madona, Umění, II, 1954, s. 318–326.

      - Nové práce z okruhu mistra Žebráckého Oplakávání, Časopis Národního muzea, CXXIV, 1955, s. 47–76.

      - Dvě nové práce Antonína Pilgrama, Umění, IV, 1956, s. 93–106.

      - O Mistru Zlíchovského epitafu, Časopis Národního muzea, CXXV, 1956, s. 24–52.

      - O Mistru Krumlovské madony, Umění, V, 1957, s. 29–63.

      - České sochařství kolem roku 1400 a alpské země, Umění, V, 1957, s. 301–315.

      - Korunování P. Marie v Rybím, Zprávy památkové péče, XVII, 1957, s. 88–94.

      - České sochařství v době kolem r. 1400, Věda a život, 1957, s. 474–481.

      - Andrea Mantegna. Praha 1958, 22 s.

      - Madona ze Štenberka a její mistr, Umění, VI, 1958, s. 111–150.

      - Antonín Procházka. Praha 1959, 61 s.

      - České gotické sochařství 1350-1450. Praha 1962, 180 s.

      - Jaroslav Král. Praha 1962, 78 s.

      - K problému horizontálních piet, Umění, XI, 1963, s. 321–359.

      - Materiály k dějinám gotické plastiky. SPFFBU, XIV, F 11, 1967, s. 73–78.

      - Pieta ve farním kostele v Dlouhé Vsi. Sborník Národního muzea v Praze, A-Historie, XXI, 1967, s. 247–252.

      - Výstava Stabat Mater v Salcburku, Umění, XIX, 1971, s. 402–421.

      - České gotické umění, Praha 1972, 209 s.

      - O reliéfu od P. Marie Sněžné a některých otázkách českého sochařství první poloviny 14. století, Umění, XXI, 1973, s. 480–484.

      - K otázkám parléřovského sochařství, Umění, XXII, 1973, s. 63–85.

      - Z novější literatury o parléřovském sochařství, Umění, XXII, 1974, s. 377–426.

      - Gotické sochařství, v: Dějiny českého výtvarného umění I/1. Praha 1984, s. 216–283.


    • zaměstnání

      1926–1928 Zemské muzeum Brno (pomocná odborná síla v uměleckohistorickém oddělení),
      1928–1929 služba v armádě,
      1931–1945 Zemské muzeum Brno (odborný asistent, do roku 1942 přednosta obrazárny),
      1938 poručík,
      1939 soukromý docent dějin umění na MU v Brně,
      1945–1948 zemský muzejní rada a správce zemské galerie při Zemském muzeu v Brně,
      1945–1951 ředitel Semináře dějin umění na Filozofické fakultě MU Brno,
      1948 řádný profesor dějin umění Katedry dějin umění MU Brno,
      1951–1971 profesor dějin umění Semináře dějin umění UJEP Brno

    • politická orientace

      nebyl politicky organizován

    • odborné a zájmové organizace

      Skupina výtvarných umělců, Brno,
      před válkou přispíval odbornými články do brněnského časopisu Index,
      člen ROH,
      člen SČSP,
      člen Socialistické akademie,
      1960–1961 předseda pedagogické komise celouniverzitního výboru ROH,
      předseda fakultní dislokační komise,
      1950–1961 vedoucí katedry dějin umění


    • hrob

      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 30, hrob č. 44


    • obrazy

      img13871.jpg


    • prameny, literatura

      zobrazit "Projevy na pohřbu profesora Dr. Alberta Kutala, DrSc., 6. ledna 1977 v Brně"
      "České gotické umění"
      "A2 Filozofická fakulta MU"
      "Almanach 1927–1997. Sedmdesát let Semináře dějin umění Masarykovy univerzity v Brně "


    • osoby

      Hedvika Böhmová–Hájková
      za okupace byla tehdejším přednostou obrazárny Zemského musea v Brně prof. Albertem Kutalem požádána, aby jako osoba německé národnosti zaštítila další chod této instituce Richard Jeřábek
      student Jaroslav Král
      student Ivo Krsek
      žák na vysoké šlole Miroslava Nováková-Skalická
      studentka
      další osoby (1)...
      Vojtěch Štolfa
      student na Škole umění ve Zlíně


    • partneři

      Jarmila Kutalová (Půčková, provdaná Stanzlová)
      sňatek: 27. 1. 1942


    • děti

      Vladimír Kutal


    • rodiče

      František Kutal
      Ludmila Kutalová (Kriehubrová)


    • sourozenci

      Arnošt Kutal


    • ulice

      Lužova
      bydliště do roku 1942 Kotlářská
      bydliště v letech 1942–1948 Hlinky
      bydliště Za divadlem
      bydliště (tehdy sady Osvobození)


    • stavby

      Ústřední hřbitov města Brna
      Vídeňská 96
      místo posledního odpočinku


    • události

      27. 4. 1946
      Znovuotevření Moravského zemského muzea pro veřejnost
      správce zemské galerie při Zemském muzeu v Brně


    • související odkazy

      mapa


    • autor

      Studentský záznam


Aktualizováno: 24. 12. 2016

Albert Kutal. Zdroj: Z. Plátková - Všetečková, in: Kapitoly z českého dějepisu umění II.,  Praha 1987.