Jan Kabelka

* 19.10.1903 Jakubov, okr. Moravské Budějovice – † 17.7.1942


válka a odboj 1938–1945; oběti okupace; učitelé Země moravskoslezské


národnost

česká


státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR


příčina úmrtí

po propuštění na následky věznění


bydliště

Horní Staré Hamry čp. 235


zaměstnání

učitel: Hluk, Václavovice na Karvinsku a obecná škola v Horních Starých Hamrech


odborné a zájmové organizace

Včelařský spolek pro Staré Hamry a okolí (od roku 1937, byl zakládajícím členem),
místní záložna,
Sokol


hrob

Staré Hamry


poznámky

Manželka mu zemřela v roce 1938, kdy se vrátila ze Všesokolského sletu s počínajícím zápalem plic, léčení bylo zahájeno pozdě.
Jan Kabelka zůstal sám se dvěma dětmi, Pavlou (*1931) a Lubomírem (*1933), s domácností mu pomáhala paní Anežka Marková, kterou obě děti navštěvovaly dlouhá léta až do její smrti v Dobré u Frýdku. Po smrti otce se osiřelé děti odstěhovaly k příbuzným do Jakubova u Moravských Budějovic.
Jan Kabelka se za okupace zapojil do protinacistického odboje v Obraně národa, byl velitelem místní skupiny ve Starých Hamrech, která spadala pod okresní velitelství v Místku. Proti okupantům začal pracovat v roce 1940, pracoval pod krycím jménem Hájek (Ha-mry, Je-nda, K-abelka). Spolu s ním pracoval jeho přítel, četník ve Starých Hamrech, Skála, který byl ve skupině zpravodajcem. Kabelka měl i spojení se známým důstojníkem, který mu předával pokyny. Kryl se tím, že vyjednával v záložně o půjčku. Jan Kabelka zatčen 18. 4. 1941 ve škole přímo při vyučování, vězněn mino jiné ve Vratislavi. Zemřel ve vyšetřovací vazbě.
(Údaje o Janu Kabelkovi a jeho dětech laskavě upřesnila 18. 10. 2008 paní Pavla Zemaníková z Ostravice, děkujeme.)

VZPOMÍNKA:
"Jak si tatínka pamatuju, byl to typický kantor moravského, později slezského venkova. Pocházel ze selské rodiny z Jakubova u Moravských Budějovic a dovedu si představit, jak se mu po Hluku na jižní Moravě a Václavovicích na Karvinsku zalíbila (někdy kolem roku 1928) starohamerská škola, stavení z kamene a dřeva, ale hlavně s dvorkem, na němž mohl založit chov králíků, slepic i holubů. Taky zahradničil, včelařil, půjčoval knížky, vedl místní kampeličku, byl jednatelem Sokola, režíroval dětská představení. S odstupem času jsme si často se sestrou kladli otázku,jak to všechno mohl stihnout.
My ho znali spíš jako přísného tátu, ale i kamaráda, který s námi cvičil na housle, o zimních večerech hrál loutkové divadlo, v zimě lyžoval, na podzim chodil na houby i lovit raky k pramenům Ostravice. To mi bylo nějakých sedm let a na tu výpravu jsem byl obzvlášť hrdý! Měl bohatou knihovnu, ze které si pamatuju kompletní Čapkovo dílo v jednotné šedé vazbě (za války jsme o ně přišli), poslouchal Londýn, s dvouhlavňovou brokovnicí vyrážel do lesa na divoké holuby a spiklenecky dodával: "jednou s ní Němce vyženem"! Jako nadporučík v záloze (a v té době už bohužel i vdovec - maminka zemřela v roce 1938) zřejmě považoval za svoji povinnost stát se členem Obrany národa, v dubnu 1941 byl zatčen a o rok později zemřel ve vyšetřovací vazbě.
Po válce byl vyznamenán Čs. válečným křížem "In memoriam". Je pochován v rodinné hrobce na starohamerském hřbitově, pár metrů nad pomníkem Maryčky Magdonové, u jehož zrodu a odhalení v roce 1933 spolu s dalšími hamerskými Sokoly stál. V sobotu jsme u hrobu byli s kyticí, tak jsem mu symbolicky vzkázal, že se na něho ani po létech, i zásluhou této encyklopedie, nezapomnělo."
(Vzpomínku nám zaslal 9. 11. 2008 jeho syn Lubomír Kabelka, děkujeme.)


prameny, literatura


osoba na objektech

učitelé Země moravskoslezské
pamětní deska: Moravské náměstí 6/01


Menš


Aktualizováno: 17. 10. 2021