rytíř

Rakousko-Uhersko,ČSR, Švýcarsko

O důvěře, které se v rodině těšil, svědčí skutečnost, že jeho matka ve své závěti rozhodla: „Mým přáním je, aby majetek, který z mého dědictví přísluší mým třem dcerám, byl ponechán ve správě Filippa.“ Toto přání matky splnil, o sestry se postaral; Marie a Cornelie byly tichými společnicemi jeho podnikání, zajistil i jejich vycestování (Marie však v Brně nečekaně zemřela) do Švýcarska a tak jim zachránil život.
Prozíravými peněžními transakcemi zachránil alespoň rodinné finance před nacisty a umožnil sobě a sestře důstojný život v emigraci.

Brno, U botanické zahrady 10,
Oslavany (zámek),
Vídeň,
Montreux, Švýcarsko (po roce 1941)

studia práv ve Vídni (1883 titul JUDr.)

velkokříž Řádu Františka Josefa

od roku 1913 byl jediným majitelem rodinné firmy L. Auspitz Enkel

prezident Creditanstalt für Handel und Gewerbe,
Moravský zemský sněm (za velkostatkářskou kurii),
člen panské sněmovny

Wien, Friedhof Döbling, 19. Bezirk, Hartäckerstrasse 65 (rodinná hrobka)

Jeho životní láskou byla dvorní zpěvačka Selma Kurz. Otec Max se proti tomu tvrdě postavil, syn se otcově autoritě sice podřídil, ale nikdy se neoženil a jím tak vymřel rod Gomperzů v mužské linii.
Byl velkým milovníkem společenského života ve Vídni, velkým znalcem a příznivcem umění. Když v roce 1911 mu otec připsal svou polovinu zámku v Oslavanech, začal zámecké prostory množstvím uměleckých předmětů (cenný nábytek, gobelíny, porcelán, obrazy, perské koberce). Roku 1909 zdědil po svém strýci Juliovi zdědil panství Habrovany.
Do Brna zajížděl vlakem, později si údajně koupil osobní automobil, aby dohlížel na chod továrny. Podle pamětníků prý večer hrával s přáteli v Oslavanech (farář, řídící, vrchní četnický strážmistr) karty. Po vzniku ČSR si zažádal o občanství, které mu bylo ochotně uděleno.
Nepříznivou hospodářskou situaci po první světové válce se mu podařilo zvládnout jen s menšími ztrátami. Jeho výrobky, ceněná sukna s ochrannou známkou (sokol nesoucí kruh s iniciálami L A B = Lazar Auspitz Enkel) byly žádány v Evropě i zámoří. Filip byl velice obezřetný a zdatný podnikatel, takže již anšlus Rakouska vzal jako varovné znamení: velkou část rodinného majetku uložil do švýcarských bank a spolu se sestrami požádali o vycestování do Švýcarska. Sestra Marie však náhle zemřela na zápal plic v Brně. Ve Švýcarsku sourozence Filippa a Cornelii přijala zde provdaná sestra Sylvia.
Finančně byli sourozenci ve Švýcarsku zajištěni, ale rodový majetek byl v protektorátu zabaven a částečně rozprodán v aukcích, částečně rozkraden. Nejcennější sbírky ze zámků v Habrovanech a Oslavanech a z brněnských bytů byly odvezeny do německých muzeí, sbírku obrazů malíře Emila Orlika s portréty Gomperzů dnes vlastní Židovské muzeum ve Vídni. Nejhodnotnější část sbírky obrazů ze zámku v Oslavanech byla odvezena do Lince.
Po válce JUDr. Gomperz požádal o navrácení majetku, ale majetek mu byl znovu zkonfiskován československým státem jako majetek nepřátel republiky podle dekretů prezidenta republiky.

Max Israel Gomperz
Louisa Gomperzová (Auspitzová)

Marie Gomperzová
Cornelie Gomperz
Sylvia Rosa Carlin (Gomperz)

U botanické zahrady
bydliště před emigrací (dnes Botanická)

donátoři obřadní síně
pamětní deska: Nezamyslova 27/02
donátor

Jord, Menš