česká

Rakousko-Uhersko

Do Králova Pole se přiženil ze Žabovřesk na usedlost ovdovělé ženy Rosalie (vdově po Janu Slavíkovi). Za 6 let po svatbě s její dcerou Marií mu byl připsán čtvrtlán oceněný na 69 vídeňských zlatých. Když v 35 letech ovdověl, přivedl si ze Žabovřesk o 14 let mladší druhou manželku Rosalii.
Ze zápisů v královopolské pozemkové knize vyplývá, že v roce 1773 byl konšelem a potom rychtářem. V této funkci v roce 1784 podepsal smlouvu o zrušení roboty a v roce 1787 materiály josefinského katastru. V 70 letech předal hospodářství synovi Františkovi z druhého manželství.

Královo Pole č. 59 (po přečíslování č. 66)

Mikuláš Bartoš nebyl posledním královopolským rychtářem jak se mylně uvádí v některých publikacích o historii Králova Pole (např. Královo Pole. Nástin vývoje do roku 1925, str. 63 nebo Dějiny Králova Pole, str. 128). Po něm se v této funkci vystřídalo do roku 1850 ještě více osob (např. v roce 1819 byl rychtářem Jan Veith/Fajt).
Děti z prvního manželství: Antonín (narozen 1761), Teresie, Rosalie, Mariana.
Děti z druhého manželství: František, Šimon, Anna a Josef.
(Podklady k této osobnosti i jejím příbuzným připravil pan Ladislav Bartoš, děkujeme.)

Marie Bartošová (Slavíková)
sňatek: 10. 2. 1760
(první manželka) Rosalie Bartošová (Hanáková)
sňatek: 8. 5. 1774, kostel sv. Jakuba v Brně
(druhá manželka)

František Bartoš

30. 6. 1784
Uzavření smlouvy o zrušení roboty na královopolském komorním panství
rychtář

Jis