česká

zavedl do studia medicíny lékařskou a zdravotnickou statistiku

Brno, Pellicova 2a

gymnázium v Kroměříži, ve Vídni a Olomouci,
Lékařská fakulta v Praze (1909 titul MUDr.),
1913–1914 speciální vojenská lékařská škola ve Vídni (hodnost: major),
zisk titulu mimořádný profesor v USA (1924),
habilitace (1935), profesor sociálního lékařství (1946)

vojenská nemocnice v Sarajevě - balkánská válka (1911–1912),
lékař v Ústavu soudního lékařství ve Vídni,
plukovní lékař a velitel polní nemocnice v Srbsku a Itálii (během 1. světové války),
vojenská služba v armádě (6 let),
poslán do Turecka - člen karanténní morové služby (1916) a do Albánie - protimalarické akce (1918),
v nemocnici v Olomouci (od roku 1918), poté v Trenčíně, Nitře,
velitel Vojenského léčebného ústavu v Matliarech ve Vysokých Tatrách,
odchod z vojenské služby (1921) - hlavní župní lékař v Beregsazu v Podkarpatské Rusi,
1921–1924 studium veřejného zdravotnictví v USA a přednášková činnost na univerzitě v Harvardu,
vojenská služba v armádě (6 let),
1924–1934 vedoucí oddělení pro epidemiologii a statistiku ve Společnosti národů v Ženevě,
expert v karanténních stanicích Port Saidu, Singapuru, Dairenu, Kalkatě, Manile a dalších,
Státní zdravotnický ústav v Praze,
vrchní zdravotní rada u krajinského úřadu v Bratislavě,
Ústav sociálního lékařství LF UKo v Bratislavě,
vrchní zdravotní rada u Zemského úřadu v Brně (od roku 1939),
během 2. světové války byl v roce 1941 zatčen a vězněn,
1945–1957 přednosta Ústavu pro sociální lékařství na LF MU v Brně,
1946–1951 Vysoká škola sociální v Brně (profesor, rektor, prorektor),
pedagogická činnost na Pedagogické fakultě v Brně

člen mnoha mezinárodních komisí,
řídil redakci Zdravotnické mezinárodní ročenky,
spoluzakladatel Ústavu sociálního lékařství LF UKo v Bratislavě,
spoluzakladatel Vysoké školy sociální v Brně

publikoval více než 70 odborných a vědeckých prací

Pellicova
bydliště

mapa

MŠ