česká

Rakousko-Uhersko, ČSR

na následky zranění

jeho jméno uvedeno v projevu zemského četnického velitele J. Reifa při odhalení pomníku padlým četníkům,
jeho jméno je uvedeno na pamětní desce příslušníků četnictva, kteří zahynuli v letech 1918–1945, v Čelechovicích na Hané

strážmistr, četnická stanice Stará Ves, okr. Rýmařov

SILVESTR
"Štábní strážmistr Richard Wotke vzpomenul na úmrtí svého kolegy ze školy pro výcvik četníků na zkoušku v Brně strážmistra Adolfa Bartoše, ke kterému svým způsobem přispěl rovněž četnický bodák.
Na četnickou stanici Stará Ves v okrese Rýmařov se 31. prosince 1920 po poledni dostavila rolnice Hermína Schinzelová z Edrovic a udala, že poštou obdržela již dva výhružné dopisy.
První z nich doručený 30. prosince obsahoval výzvu, aby téhož dne v noci složila na určitém místě u Rýmařova obnos ve výši 1.000 Kč, s pohrůžkou, že pokud se tak nestane, bude její manžel udán pro více trestných činů.
Druhý dopis, psaný stejnou rukou, byl doručen na Silvestra dopoledne. Ten obsahoval výhružku podpálení stodoly, nebude-li již dříve požadovaný obnos složen na označeném místě do 1. ledna 1921.
Velitel stanice vrchní strážmistr Jan Lederer se rozhodl vypátrat a dopadnout vyděrače a proto si od 20 hodin předepsal hlídku do Janoušova a Rýmařova. V četnických kasárnách se ještě nacházel ve stavu nemocných strážmistr Adolf Bartoš, který ze služební horlivosti požádal velitele stanice, aby mu dovolil jít na smluvené místo v občanském oděvu, aby nebyl jako četník poznán. Vrchní strážmistr na opakované naléhání svolil s tím, že strážmistr Bartoš nebude zakročovat, ale bude pouze v záloze pro případ potřeby. Dále bylo dohodnuto, že každý půjde jinou cestou k udanému místu na postřížku a že se tam sejdou ve 23 hodin.
Strážmistr Bartoš šel napřed, zatímco pan vrchní navštívil obec Janoušov za účelem pozorování dvou z činu podezřelých mužů, a až poté se odebral na smluvené místo.
Když přicházel k dohodnutému místu, zaslechl křik z místa na silnici, vzdáleného asi 90 kroků. Zde nalezl strážmistra Bartoše zápasícího s neznámým mužem. Vrchní Lederer zakročil proti muži, v němž poznal rolnického synka Rudolfa Schinzela z Janoušova, synovce vydírané Hermíny Schinzelové. Snažil se pomoci zápasícímu kolegovi, ale na náledí uklouzli a všichni tři sjeli do silničního příkopu. Přitom se bodák vztyčený na karabině vrchního strážmistra zabodl do země tak, že jej nebylo možno vytáhnout. Karabinu velitel stanice nemohl tudíž použít jako bodnou, ani jako palnou zbraň.
V tom okamžiku se na místě objevil další muž, Heřman Schinzel, Rudolfův bratr, ozbrojený bodlem a udeřil s ním velitele stanice několikrát do hlavy, čímž pozbyl vědomí.
Nyní Rudolf, ozbrojený ukořistěnou četnickou karabinou a Heřman s bodlem napadli strážmistra Bartoše. Rudolf navíc vyndal z kapsy pistoli a pětkrát na strážmistra vystřelil. Neozbrojený strážmistr, zasažený čtyřmi projektily z pistole, nemohouc se jinak bránit, začal utíkat po silnici směrem ke Staré Vsi. Přitom byl oběma bratry pronásledován a Rudolf na něho ještě vypálil několik ran z četnické karabiny.
Strážmistr Bartoš byl pronásledovateli dostižen u domu holiče Kreuzigera v Janoušově, kde padl vysílením. Zde byl ještě Rudolfem Schinzelem dvakrát udeřen pažbou karabiny do hlavy. Ačkoliv byl seběhlými se občany odnesen do holičova bytu a lékařem ošetřen, podlehl svým mnohačetným zraněním hodinu po půlnoci, tedy na Nový rok 1921. Vrchní strážmistr Lederer, se po nabytí vědomí dovlékl do téhož domu, kde byl lékařsky ošetřen.
Zranění velitele stanice byla lehčího rázu a brzy se z nich zotavil. Četnickou správou bylo veliteli stanice vyčítáno, že dovolil podřízenému konat službu v rozporu se služební instrukcí v občanském oděvu a neozbrojenému, čímž zavinil jeho smrt. Nad nevhodností bodáku ve výzbroji četnictva se tehdy nikdo nepozastavil... “
(Text z knihy „Četnické čtyřlístky“, Praha 2005, poskytl pro naši encyklopedii 16. 4. 2011 její autor, plk. JUDr. Michal Dlouhý. Děkujeme.)

padlí příslušníci četnictva
pomník: Příční 31/01

1. 5. 1939
Odhalení pomníku četníků padlých při výkonu služby
jeden z příslušníků četnictva země Moravskoslezské, kteří padli ve službě v letech 1918–1938

Menš